Tuniská revoluce inspiruje celý region, protestuje stále víc

Roman Bureš

Během víkendu proběhly demonstrace v Alžírsku a v Jemenu, nyní se očekávají v Egyptě. Zprávy o protestech a neklidu přicházejí také z Libanonu, tamní situace je ale důsledkem letité vnitropolitické krize.

V arabských zemích se po svržení tuniského prezidenta Zína Abidína bin Alího před více než týdnem čím dál častěji lidé odhodlávají k prodemokratickým a sociálním protestům. O víkendu média zaznamenala zvláště vyhrocenou situaci v Alžírsku, kde bylo zraněno několik desítek demonstrantů, a také v Jemenu, kde byl při protivládních studentských nepokojích na jihu země zastřelen jeden z protestujících.

Alžírská policie v sobotu uzavřela jedno z hlavních náměstí, kam opoziční strana Hnutí za kulturu a demokracii (RCD) svolala protest za propuštění všech lidí vězněných za účast na předchozích protivládních demonstracích. RCD podpořila protesty i přesto, že tím porušila výjimečný stav, který je výslovně zakazuje.

Pořádkovým silám se postupně podařilo demonstrující rozptýlit a v ulicích města docházelo spíše ke sporadickým střetům. Zřejmě nejvážnější situace podle médií nastala před kanceláří opoziční RCD, kde policie obklíčila několik set demonstrantů a rozehnala je násilím. Opozice uvádí, že bylo zraněno dvaačtyřicet lidí včetně předsedy parlamentního klubu RCD Amazúze Otmana. Podle policie též utrpělo poranění sedm strážníků, z nichž dva jsou v kritickém stavu.

Nezávislý alžírský deník Watan připomíná, že se v okrajových částech Alžíru střetly pořádkové síly také s demonstranty z venkova, kteří chtěli protest v hlavním městě podpořit.

Opoziční RCD požaduje kromě propuštění demonstrantů také zrušení výjimečného stavu, který v zemi platí od povstání islamistů v roce 1992, obnovu kolektivních a individuálních svobod, které zaručuje ústava, a rozpuštění vlády, která dle opozice vznikla na základě volebního podvodu.

Jemen není Tunisko

Protivládní protesty o víkendu eskalovaly také v Jemenu, kde pořádková policie zastřelila jednoho z demonstrantů ve městě Aden. Bezpečnostní složky dále zatkly devatenáct prominentních opozičních a protivládních vůdců včetně Tawakul Karmanové, novinářky a členky islamistické strany Islah, která organizovala protesty již minulý týden.

Osmnáct dalších aktivistů za lidská práva a představitelů opozice bylo internováno po setkání, kde probírali, jak se zatčením hlavní postavy protestního hnutí naložit. Zatčení poté vyprovokovala novou sérii studentských protestů na univerzitě v hlavním městě Saná.

K protestům se také přidaly asi dvě stovky novinářů, kteří požadovali okamžité propuštění jejich kolegyně a všech dalších zadržených.

Při následném zásahu policie bylo několik osob dle agentury Reuters zraněno. Mezi nimi také dva kameramani arabských televizních stanic Al Arabíja a Al Džazíra, kteří byli zbiti a byla jim zabavena technika. Jeden z nich byl na krátkou dobu zadržen.

Prezident Alí Abd Alláh Sálih v televizním projevu znovu nabídl opozici možnost dialogu a prohlásil, že spojování událostí v Jemenu a Tunisku není oprávněné. „Jsme demokratická země, ne jako Tunisko, které monitorovalo mešity a nutilo lidi mlčet,“ řekl doslova prezident, který je u moci od vzniku sjednoceného Jemenu v roce 1990.

Sálih se snažil zamezit rozšíření protestů a snížit nespokojenost obyvatel zveřejněním plánu na zvýšení mezd vojákům a státním zaměstnancům na téměř pětinásobek. Podle agenturních analytiků šlo o chytrý tah. Jemen je nejchudší z arabských zemí a pracovníci veřejného sektoru jsou velmi špatně placeni.

V Libanonu jde o vládu

Demonstrace se v úterý očekávají také v Libanonu, kde zastánci premiéra Sáda Harírího vyzvali obyvatele, aby vyšli do ulic na protest proti údajné snaze hnutí Hizballáh o puč a dosazení vlády řízené Íránem. Radikální šíitské hnutí v tomto měsíci opustilo koaliční vládu pod vedením premiéra Harírího a chce se nyní postavit do čela země.

Vůdce hnutí Sajíd Hasan Nasralláh prohlásil, že pokud kandidát Hizballáhu získá podporu celého hnutí i jeho spojenců a podpoří ho i nadpoloviční většina zákonodárců, zkusí vytvořit koaliční vládu s prozápadními stranami, jako tomu bylo nyní za vlády premiéra Harírího.

Nejpravděpodobnějším kandidátem Hizballáhu je Nadžíb Mikátí, podnikatel a vlastník telekomunikační společnosti, který již získal hlasy i některých menších stran.

Stovky zastánců premiéra Harírího se sešly již v pondělí v sunnitském městě Tripoli a požadovaly po Mikátím, aby svoji kandidaturu stáhl. Na západě země protestující blokovali silnice do Sýrie a menší protesty proti politice Hizballáhu se odehrály také v hlavním městě Bejrútu.

×