Tři lidé zemřeli a stovky dalších byly i ve čtvrtek zraněny v káhirských potyčkách mezi stoupenci režimu a demonstranty, kteří již desátý den protestují v centru města. Odpůrci režimu se podle posledních zpráv opevnili v několikatisícovém počtu na náměstí Tahrír. Příznivci prezidenta Mubaraka, kterých je těžko odhadnutelný počet, se zatím shlukují v přilehlých ulicích.

Vojáci do potyček stále výrazněji nezasahují. S pomocí tanků a obrněných transportérů jen ráno vytlačili stoupence prezidenta z Mostu 6. října, který na náměstí rovněž ústí, a mezi oběma tábory udržují neutrální koridor.

V okolí náměstí nicméně létají vzduchem zápalné láhve a kamení, chvílemi jsou slyšet i výstřely. Podle zpravodajů televizní stanice Al Džazíra mají tři čtvrteční oběti čistě prostřelené hlavy, což prý ukazuje na práci sniperů.

Násilí vypuklo v egyptském hlavním městě ve středu po poledni, kdy velká skupina Mubarakových příznivců zaútočila na odpůrce klacky a tyčemi. V okolí Tahríru pokračovaly potyčky celou noc. Bylo zapáleno několik desítek aut a shořela část jedné budovy.

Dle posledních informací z ministerstva zdravotnictví zemřelo ve středu a v noci na čtvrtek třináct osob. Třináct set dalších bylo zraněno.

Analytikové a komentátoři aktuálních zpráv debatují po celý den o tom, kdo vlastně tábor stoupenců prezidenta vede. Podle jedné názorové skupiny jde o policisty v civilu, kteří za úplatu naverbovali obyvatele chudých předměstí; dle jiné se jedná o spontánně vzniklý dav, jemuž stoupenci Mubaraka ve státních úřadech jen zajišťují zázemí a policie částečné krytí.

V sobotu jmenovaný premiér Šafík se při odpoledním vystoupení před kamerami omluvil za nezvládnutí středečních násilností a slíbil vyšetření všech přečinů. V průběhu dne také Káhirou proběhla vlna zatýkání, při níž byli domnělí pachatelé z obou táborů předváděni policisty v civilu na stanice.

Zadrženo bylo také několik novinářů, přechodně i pracovníci České televize. Katarské Al Džazíře, jejíž reportéři s demonstranty otevřeně sympatizují, byla uzavřena káhirská redakce a zabavena část přenosové techniky.

Další zahraniční novináři byli napadeni lidmi z promubarakovského tábora.

Hodný a zlý

Ahmad Šafík dále v odpoledním projevu potvrdil Mubarakův slib brzkých reforem, daný v projevu z úterní noci. Zároveň ale zopakoval, že prezident míní v úřadu zůstat až do konce současného mandátu — tedy do letošního podzimu. Chce tak učinit údajně proto, aby dohlédl na přípravu ústavních změn a zabránil nebezpečnému bezvládí.

Značně důrazněji se vyjádřil v podvečerním televizním rozhovoru viceprezident Umar Sulejmán, jenž kromě slibu prošetření násilností vyslovil podezření, že současné dění v Egyptě infiltrovaly zahraniční zájmy. Jmenovitě zmínil mezinárodní síť Muslimského bratrstva, obecně pak obchodní zájmy a snahy „některých satelitních stanic“, které se staví nepřátelsky k egyptskému režimu.

Uvedl také, že stoupenci prezidenta Mubaraka byli ke středečnímu vpádu na náměstí Tahrír vyprovokováni a nyní se zjišťuje kým.

Sulejmán dále upozornil na rozklad národní jednoty, který současné nepokoje působí, a hospodářské ztráty, související s úprkem turistů ze země, paralýzou obchodu a výroby zboží. Apeloval proto na „mládež“, aby „se rozpomněla na svou lásku k Egyptu“, „odešla domů“ a „nechala jednat odpovědné představitele“.

Co bude dál?

Jak Šafík, tak Sulejmán zdůraznili, že dosavadní protesty byly oprávněné; že byly jiskrou, která zažehla změnu a že přinesly požadavky, které budou splněny. Změny ústavy slíbené v úterý prezidentem Mubarakem však musí údajně projít řádným legislativním procesem, který zabere sedmdesát dnů — tedy dva a půl měsíce. To by odpovídalo i apelům na „rychlou změnu“, které neustále opakují čelní představitelé USA, Francie, Velké Británie i dalších států EU.

Dle Sulejmánových slov chce také režim zahájit do deseti dnů systematický dialog s opozicí.

Komentátoři projevu nového premiéra a viceprezidenta se shodují, že vše slíbené bude možné — byť třeba teoreticky — uskutečnit jen v případě, že demonstranti na dialog přistoupí. Doposud se tak ale nestalo. Lidé na náměstích i opoziční skupiny údajně vnímají smířlivá gesta jako taktiku „zlého a hodného policajta“, napřed požadují odstoupení Husního Mubaraka a poté jednání o vzniku přechodné vlády národní shody. Teprve ta sama by měla reformy připravit.

Rozhodujícím dnem by se mohl stát už pátek, do něhož dali opozičníci prezidentovi lhůtu, aby odstoupil dobrovolně. Na pátek jsou také svolána další velká srocení.

Nezodpovězenou otázkou navíc zůstávají záměry armády. Podle pozorovatelů má její velení zájem především na udržení klidu; je ale možné, že vznikne klasická revoluční situace, v níž se obyčejní vojáci připojí k odpůrcům režimu.

Proč se protestuje

Egypťané protesty vyjadřují svoji frustraci z přetrvávajících sociálních problémů, potlačování základních svobod, zkorumpovanosti a opresivního charakteru režimu. Ve velkých městech delty Nilu se od 22. ledna konaly demonstrace každý den. Nejbouřlivějším dnem byl dosud minulý pátek 25. ledna, kdy protestující v Suezu, Alexandrii i hlavním městě doslova vyhnali pořádkové síly z ulic.

Oficiálně během pouličních bojů zemřelo přes 120 lidí, vedoucí lidskoprávní sekce OSN Navi Pillajová však v úterý uvedla, že její úřad má zatím nepotvrzené zprávy až o třech stech mrtvých a třech tisících zraněných.

Právě v reakci na páteční násilí vystřídala policii — vžitý to symbol každodenní šikany, dohledu a nesvobody — armáda.

Prezident Mubarak také po pátku sestavil novou vládu a jmenoval svého zástupce — viceprezidenta. Tím se stal výše citovaný Umar Sulejmán, bývalý čelní představitel egyptské tajné služby.

Demonstranti však nový kabinet nijak nadšeně nepřivítali, neboť se od minulého příliš neliší. Nově mu předsedá bývalý ministr letectví Ahmad Šafík, novým ministrem vnitra se stal generál ve výslužbě Mahmúd Wagdí a na postu ministra financí nahradil velkopodnikatele Jusúfa Butruse-Ghálího Šamir Muhammad Radwán. Ke změnám došlo i na některých méně důležitých ministerstvech, klíčové resorty zahraničí a obrany si ale podrželi stejní lidé: Ahmad Abúl Gheit, respektive Muhammad Husajn Tantáwí.

Staronový ministr obrany Tantáwí, který je zároveň faktickým velitelem armády, se navíc stal vicepremiérem. Podle pozorovatelů si i Mubarak zjevně uvědomuje, že podpora ozbrojených sil je v současné situaci určující.

Další informace:

BBC News Anti-Mubarak protesters hit back

Al Džazíra Al Jazeera English: Live Stream

The Independent Blood And Fear In Cairo's Streets As Mubarak's Men Crack Down On Protests

The Guardian Egypt protests - live updates

Der Spiegel Demonstranten liefern sich Feuergefechte in Kairo