Rumunská vláda chce z Romů učinit zákonem Cikány

Saša Uhlová

Vláda Emila Boca podpořila poslanecký návrh na změnu zákona, kterým se nahrazuje oficiální termín Rom pejorativním Cikán. Předlohu kritizují občanské organizace i odborníci.

Rumunská vláda počátkem prosince podpořila poslanecký návrh zákona na změnu označování Romů na pejorativní Cikán. Vláda se odvolává na doporučení Rumunské akademie, která ve svém dvoustránkovém elaborátu změnu schvaluje. Proti se staví ministerstvo zahraničí a romské organizace, se kterými nebyly změny konzultovány.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Podobný návrh přednesl v letošním roce rumunský europoslanec Sebastian Bodu v Evropském parlamentu. Hlavním argumentem bylo, že slovo Rom bývá v zahraniční snadno zaměňováno se slovem Rumun.

Samotný rumunský prezident Traian Basescu se přitom v září ve veřejnoprávním rozhlase vyjádřil, že „označovat Cikány za Romy je omyl“.

Proti ústavě i úmluvám

Několik nejen romských organizací se v souvislosti s projednáváním předlohy podepsalo pod otevřený dopis nazvaný My jsme Romové! adresovaný poslanci Silviu Prigoanovi jako předkladateli návrhu a Ionelu Haiducovi, předsedovi Rumunské akademie. Zabývají se zde historií neustále se opakujících diskusí na toto téma, jakož i nelegitimností tohoto návrhu, který je dle nich v rozporu jak s rumunskou ústavou, tak mezinárodními úmluvami.

Mimo to rovněž upozorňují na historický význam pejorativního označení. Po příchodu Romů na rumunské území na konci 14. století bylo slovo ţigan Cikán označením sociální skupiny, která se nacházela v otroctví. Až později se stalo označením Romů jako etnické skupiny.

Rumunští Romové se obávají, že oficiální podpora označení, které považují nejen Romové, ale i mnoho Rumunů za hanlivé, povede ke zhoršení situace a nárůstu rasisticky motivovaného násilí. Proto se také chtějí obrátit na summit Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Členské státy OBSE se již v roce 1995 vyjádřily, že Romové mají mít právo na to označovat se dle vlastní volby, a bránit jim v tom je projevem diskriminace.

Rumun je Říman

Za nešťastný považují návrh i představitelé dalších občanských organizací. Valeriu Nicolae z Policy Center for Roma and Minorities poukazuje na skutečnost, že návrh je v rozporu s rumunskou ústavou. Ta v článku 6 stanovuje, že stát přiznává a zaručuje osobám příslušícím k národnostním menšinám právo na zachování, rozvoj a svobodné vyjadřování jejich etnické, kulturní, jazykové a náboženské identity.

Podle Nicolaeho je rasismus cyklickým fenoménem a změna v pojmenování Romů je opakujícím se tématem, které otevírají především nepopulární vlády nebo extremistické politické strany. Příslušný jev lze přitom pozorovat jak v Rumunsku, tak ve Francii nebo jiných státech Evropy.

„Něco podobného čekám brzy od nějakého italského politika z Říma, který navrhne, aby Rumuni nebyli označováni za Rumuny, ale za Vlachy, a to pouze z toho důvodu, že označení Rumun je příliš podobné pojmenování Italů žijících v Římě (romeno vs. romano). Nesmyslné počínání a impotence populistických politiků bohužel nezná hranic,“ uvedl Nicolae pro Deník Referendum.

Podle Mariana Mandache z organizace Romani Criss (Romský soud) přitom reálně hrozí, že kontroverzní návrh získá potřebnou podporu.

„Bylo by však velmi vážné, kdyby tento legislativní návrh schválil celý parlament. Jestliže předchozím návrhům doteď scházela nutná podpora, nyní se zdá, že by se najít mohla," řekl Deníku Referendum.

Sdílené pravdy?

Kontroverze navíc vzbuzuje i sám podklad pro návrh dvoustránkové doporučení Rumunské akademie. Dle české romistky žijící v Rumunsku Petry Dobruské sotva dosahuje kvality běžné středoškolské seminární práce, a ke kvalifikovanému posudku má velmi daleko.

Materiál například obsahuje zmínku o kontroverznosti překladu slova Rom člověk, muž: „Jako kontroverzní bych v daném kontextu spíše viděla zamlčení nebo neznalost dalšího významu, a to je Rom příslušník vlastní etnické skupiny. Romština není zdaleka jediným jazykem, kde pojmenování člena vlastní skupiny znamená totéž,“ uvádí Dobruská pro Deník Referendum.

Součástí textu je rovněž vědecky nepodložená teorie o rozdělení romských skupin, ze které vyplývá, že etnonymum Rom používají pouze Romové ve střední a východní Evropě. Dle tohoto výkladu lze pak slovo Cikán chápat jako zastřešující termín pro všechny Romy na světě.

Celá práce končí tvrzením, že je slovo stejného původu používáno v mnoha zemích Evropy (Tsiganes Francie, zingari Itálie, Zigeuner Německo atd.) bez jakýchkoliv restrikcí. V tomto případě se lze podle Dobruské domnívat, že se jedná o cílené zkreslení skutečnosti, neboť pracovníci Rumunské akademie se jistě nedomnívají, že Angela Merkelová běžně mluví o Zigeuner, a ne o Sinti und Roma.

Ještě se jedná

Dobruská dále vysvětluje, že argument se zaměňováním slova Rom a Rumun je v rumunské společnosti všeobecně sdílený a často je tímto zaměňováním vysvětlováno marginální postavení Rumunska v Evropské unii a pohled jejích občanů na Rumuny.

„Otázkou je, zdali změna pojmenování v rámci vlastní administrativy něco vyřeší. Bezzubost takového opatření se zdá být zřejmá. Předpokládám, že si žádný rumunský politik nemyslí, že přesvědčí celý svět k návratu k užívání pejorativního pojmenování Cikán,“ shrnuje Dobruská.

Celá záležitost projde patrně ještě vývojem, neboť poté, co všechna média v Rumunsku přinesla zprávu o podpoře návrhu vládou, se znenadání koncem minulého týdne objevila zpráva, že si rumunský premiér vyžádal v této souvislosti další materiály.

Podle pozorovatelů může být důvodem přezkoumání také odezva, kterou návrh vyvolal na mezinárodní úrovni. Rumunská masmédia se ale kauze od sdělení vlastní zprávy příliš nevěnují.

    Diskuse
    December 14, 2010 v 8.21
    Úskalí politické korektnosti
    Nejsem si z článku jist, co přesně má ten rumunský zákon říkat. Každopádně upravovat slovní zásobu zákonem je poněkud podivné. Je jedno, jestli zákon říká, že Cikánům se musí říkat Cikáni, nebo Romové, každopádně je to jako nařizovat zákonem, že židli se musí říkat židle, a ne třeba stolička.

    K problémům politické korektnosti patří, že právě tohle se snaží dělat: Jakmile se pokusíme uzákonit, že odteď nebudeme říkat Cikáni, ale Romové, nemůžeme se divit, když někdo jiný zkusí uzákonit opak.

    Dalším problémem je, že politická korektnost si takto hraje se slovy, a nedbá na obsah. Odstraňovat diskriminaci Cikánů tím, že jim budeme říkat Romové, nebo třeba Tmavočeši, je jako zrovnoprávňovat černochy tím, že je přebarvíme na bílo. Samo přesvědčení, že slovo Cikán je hanlivé, ukazuje na národnostní předsudky, a zákaz takového slova jako hanlivého tyto předsudky konzervuje, přímo uzákoňuje.

    Jsou nejméně dvě teorie o původu slova Cikán, jedna je spojuje s kováři, druhá s věštci. Ani jedno není nadávka. Podobně znám dvě teorie o původu slova Němec, jedna je spojuje s kmenem Némethů, druhá s němými cizáky; ta druhá předpokládá, že jsme Němcům nadávali, a ta nadávka už jim zůstala. Přesto snad ještě nikdo nezešílel natolik, aby se pokoušel napravit česko německé vztahy změnou Němců na Dojče.

    Sám jsem měl jednu dobu snahu užívat spíše slova Rom než Cikán, protože slovo je jen slovo a například Bohumíra, který si říká Mirek, není důvod oslovovat Bohouši. Dnes dávám přednost slovu Cikán, kvůli tomu Cikánovi ve Frýdlantu U labutě, co běhá už dvě hodiny s kudlou v zádech, kvůli Máchovým Cikánům, Cikánskému baronovi, Cikánce té krásné a Cikánu, černému Cikánovi, který to byl. Slovo Cikán má prostě v češtině tradici a vyhladit je by bylo násilím na vlastním jazyku a kultuře.

    Ne zakázat nadávku Cikán, ale zvyknout si, že Cikán není nadávka je třeba.

    Což asi na tom, že Rumuni chtějí Cikánům nadávat zákonem, mění stejně málo, jako příslušnost semitských národů k bílé rase a Cikánů dokonce k indoevropské jazykové skupině na tom, že neonacisté jsou rasisti, že?
    December 14, 2010 v 16.12
    Měl by se podobný zákon zavést i u nás!
    Všem Čechům by se podle něj muselo říkat Pepíci nebo aspoň Čecháčci. Zvážit je třeba staré dobré Simulantenbande, to má opravdu evropský zvuk.

    Nicméně já dávám přednost označovat své bližní tak, jak oni si přejí, pokud si tedy něco přejí. Jde tedy spíš o to, koho budeme považovat za své bližní a snažit se jim vycházet vstříc. To je totiž jádro politické korektnosti, navzdory tomu, co o tom říkají Pepíci :-))
    December 14, 2010 v 21.43
    Pár poznámek
    Pane Macháčku,

    v úředním jazyce se používají různé termíny. Pokud by takový zákon prošel, už by nebyla rada vlády pro záležitosti romské komunity, ale rada vlády pro záležitosti cikánské komunity, lidé by se nehlásili při sčítání lidu k romské národnosti, ale k cikánské národnosti, atd, atp... Nikdo samozřejmě nebude zákonem někomu zakazovat používat nějaké slovo a tak by se kupř. organizace "Romská občanská iniciativa" nemusela přejmenovávat na "Cikánskou občanskou iniciativu". Dávám příklady z ČR, smysl je ale myslím zřejmý. Tolik k prvnímu dotazu.

    Myšlenka obsažená v druhém odstavci je nesporně zajímavá a něco na tom skutečně je. Souhlasím s Vámi, že samotné používání jiného označení problémy neřeší. I při důsledném používání termínu Rom lze vyprodukovat sousloví jako "naši romští spoluobčané", které mě nesmírně irituje, neboť ani při nejlepší vůli nedokážu považovat někoho za víc svého jenom protože je to Čech a ne Rom. Na druhou stranu používání autonyma Rom oproti exonymu Cikán je vyjádřením úcty. A je to důsledek politické emancipace Romů. Nevidím jediný důvod, proč toto přání nerespektovat. To už ostatně dobře vyjádřil ve svém příspěvku Martin Škabraha.

    Zde je třetí teorie o původu slova cikán (a je to teorie nejvíce pravděpodobná): "Na Balkáně (byzantská říše) se první Romové objevili nejpozději v 11. století. V byzantské říši dostali Romové pojmenování, kterým jsou pak nazýváni v Evropě, Cikáni. Gruzínský mnich nazval v roce 1068 skupinu lidí, která zbavila okolí Konstantinopole jedovatých hadů, řeckým slovem Athinganoi (z tohoto slova jsou odvozovány názvy Cikán, Zigeuner, Cygan atp.). Od počátku mělo pojmenování hanlivý charakter, protože bylo původně označením heretické sekty, která údajně provozovala magii." http://skola.romea.cz/cz/index.php?id=historie/01
    ??
    December 14, 2010 v 22.44
    Ryvolová, K.: Recenze na Kotlára
    Na druhé straně ovšem sdělovací prostředky – vzhledem k imperativu egalitářství v demokratické společnosti – důsledně používají autonyma „Rom“, které se namísto s hrdým a rovnocenným národem asociuje právě s kriminální činností. Dochází tedy ke zcela paradoxní situaci, kdy je označení Rom, jehož plošné používání se datuje od Sametové revoluce, vnímáno jako záporné (společnost je jím přesycena, vysmívá se mu), a naopak „Cikán, Cigán“ se cítí jako pozitivní, protože odkazuje na dobu předrevoluční, potažmo předhistorickou, k bájným časům, kdy Cikáni uměli řemesla, obveselovali na svatbách a s gádži žili v míru. Romské komunity tento posun pochopitelně výrazně reflektují a v jeho důsledku se v posledních letech začínají hlásit ke staršímu „Cikán, Cigán“, protože to začalo mít pozitivní konotace.
    http://www.iliteratura.cz/Clanek/20555/kotlar-dusan-knizka-romskych-povidek
    December 15, 2010 v 7.29
    Ehm :)
    Jaksi jste, pane Beránku, tu citaci usekl: "...Milena Hübschmannová tohle ztotožnění se minority s majoritním uvažováním a jazykem označovala pojmem „kolonizované vědomí“ a z tohoto pohledu lze Kotlárův postoj chápat. Říkám „chápat“, ne přijmout." (Karolína Ryvolová)
    December 15, 2010 v 7.44
    Prý rumunské vládě jde o možnou mylnou záměnu. Možná bychom si taky mohli připomenout, že francouzské běžné označení Roma je BOHÉMIEN. Připojí se tedy k návrhu česká vláda?
    ??
    December 15, 2010 v 9.5
    PC na pranýři
    Ale paní Uhlová, nepřipadá Vám trochu divné, že recenzentka Ryvolová poučuje autora "Knížky romských povídek", PhDr. Dušana Kotlára (tj. etnického Roma) kterému vyhovuje používání označení „Cigán, cigánský“? Recenzentka se snaží vysvětlit "proč to opravdu není přijatelné". Toto je zase příklad toho, proč zase pro mě není přijatelná tzv. politická korektnost.
    December 15, 2010 v 9.14
    Stydím se za svou rasu
    Pane Beránku, na Jižním městě, kde jsem bydlela, se pohyboval Rom, který měl na ruce vytetovaný nápis: "Stydím se za svou rasu". To je také pochopitelné, ale stejně jako v případě pana Kotlára to vypovídá pouze o individuální reakci na společenský tlak.
    December 15, 2010 v 17.17
    Nekorektní vzpomínka
    Když jsem byl v roce 1988 poprvé v českých vesnicích v Banátu, povídali jsme si i o vztazích a zkušenostech tamních Čechů s rumunskou majoritou. O Rumunech mluvili kriticky až přezíravě - a důsledně je označovali jako Cikány! Zcela vědomě; prostě je "házeli do jednoho pytle" :-).
    December 18, 2010 v 21.53
    Stydím se za svou rasu
    A jak to ten Cikán myslel? I chudáka zdeptaného rasistickou propagandou, který se upřímně považuje za rasově méněcenného, si dokážu představit, ale zdá se mi divné, že by si něco takového zrovna tetoval na ruku. Spíš mi to tetování „Stydím se za svou rasu,‟ připadá jako docela trefný vtip — proč by se Cikán nemohl stydět za svou rasu, jejíž někteří příslušníci označují jeho za rasově méněcenného, proč by se nemohl stydět za to, že patří ke stejné rase jako nacisté?

    Ode mne by takové heslo znělo ve většině situací spíš trapně sebemrskačsky než vtipně, ale jestli to někdo natisknete na trička, mohl bych si jedno koupit. Hodilo by se, kdybych si někdy udělal čas jít demonstrovat proti nějakému srocení neonacistů. I když víc se mi líbí představa skupiny lidí v bílých sakách, z co největší části černochů a Cikánů, jak s transparentem „Bílá liga‟ pokřikují na černě zakuklené neonacisty „Černý svině!‟
    + Další komentáře