Jak vyřešit problém přizpůsobivých občanů

Roman Sikora

Stále zřetelněji se ukazuje, že problém české společnosti nespočívá v občanech nepřizpůsobivých, jak se obvykle soudí, ale právě naopak. Nezdravé společenské ovzduší vytvářejí především občané přizpůsobiví. Naštěstí se tento ožehavý problém už konečně začíná řešit a kde jinde než v Praze.

V nářku příznivců levice nad povzbudivým směrem, jímž se naše společnost právě chystá vydat, a v jásotu pravice nad tím, že se v této zemi konečně bude žít šťastně a každý dostane, co zaslouží, zaniká přece jen jedna základní otázka. Ze středu pozornosti poněkud vymizel problém s nepřizpůsobivými občany.

Mohou za to snad i ty povodně, které přehlušily leccos, anebo zaneprázdnění představitelů vládních stran zaujatých porcováním kořisti. Nikdo se o této kategorii zatím nestačil příliš rozvyprávět. Možná i proto, že Řápková ještě stále hledá svůj diplom z plzeňských práv. Občas se sice ještě něco špitne o zneužívačích sociálních dávek, kteří se do určité míry kryjí s kategorií nepřizpůsobivých, ale bývalo to ještě nedávno slavnější.

A tak se není čemu divit, když už téma nepřizpůsobivosti přinejmenším dočasně zmizelo ze zorného úhlu zodpovědných, že nadále zůstal nepovšimnut i mnohem zásadnější problém, který naši společnost sužuje a který je se skupinou nepřizpůsobivých nerozlučně spjat. Je to dosud podceňovaná skutečnost, že, ačkoli se problém nepřizpůsobivých občanů nesmí podceňovat, mnohem závažnějším problémem české společnosti je problém s občany přizpůsobivými.

×
Diskuse
August 16, 2010 v 8.52
survival of the fittest!
Ještě že nám zůstává smysl pro humor, byť trochu černý :-) Jen bych dodal, že přizpůsobivost je vlastně největší ctností (sociálního) darwinismu. Přežije ten, kdo se nejlépe přizpůsobí svému prostředí. Otázka samozřejmě je, kdo nastavuje to prostředí...
FK
August 16, 2010 v 12.55
Zajímavá teorie. Jenom jsem nedokázal vyvodit, ke které kategorii patří ti politici. Nebo snad tvoří samostatnou? :-)
Skvělý článek, díky.
RS
August 16, 2010 v 17.21
Pane Kostláne,
politici jsou přece platónský první stav - filozofové. Ti jsou povzneseni nad hemžení, aby konali bohulibé dílo a poučeně spravovali a organizovali vezdejší svět. Jak jistě potvrdí i naše milá paní Květoslava.
August 16, 2010 v 19.44
Demokracie umožňuje možnost svobodné osobní volby - t.j. i veřejně se nemuset přizpůsobovat věcem a názorům proti svědomí v jakémkoliv názorovém prostředí či protitlaku.

Jediná přizpůsobivost je dle mého názoru potřebná - hlasu svědomí .

Dočasné "balení" i mimo názor jiný či názory většiny je myslím často se v životě opakující, pokud jednáme v souladu s hlasem svobodného svědomí.

Je jistě potřebné smět myslet a jednat každý z nás osobně v souladu se svým svědomím, ale zároveň je i demokratické respektovat vládu vzniklou ze svobodných demokratických voleb a z vůle většiny volících občanů dle platného volebního systému (jak jsem včera a dnes zmiňovala podrobněji např. i u posledního článku J. Patočky).
TT
August 19, 2010 v 12.24
Hlavně respekt!
Jó respekt, na ten jsi Romane zapomněl! Asi proto, že ho sám moc nemáš...
Vždyť už naše báby říkávaly: Komu pán Bůh funkci, tomu taky rozum. Respekt musí být a disciplína k tomu. A až nás začne vláda mlátit po hlavě, s respektem se nám bude hned líp snášet.
Ale Joch dnes v rádiu říkal, že střílet se zatím nebude, že není na náboje. Ale pak zase řekl, že to byl jen žert. Tak nevím, jak tomu rozumět...

September 11, 2011 v 10.52
Dialektika přizpůsobivých a nepřizpůsobivých
Autor vcelku dobře ukázal, že problém tzv. nepřizpůsobivých zastírá vážnější problém přizpůsobivých. Přizpůsobiví, kteří demonstrují proti nepřizpůsobivým chtějí do světa vykřičet svou řádnost a pořádnost, tím už nakročují do nového totalitarismu organického, korporativního či fašizoidního ražení. O přizpůsobivé se opíraly minulé totalitární režimy, tedy jak tzv. komunismus, tak fašismus a nacismus. Tedy není se čím chlubit! Hlásit se k tomu, že jsem přizpůsobivý musí být pro přesvědčeného demokrata urážlivé. Vcelku dobrá úvaha vyúsťuje do ironie a sarkasmu, ale problém je příliš vážný na to, abychom zůstali u pouhého humoru, i když i humor je potřeba.
Jedním terénním pracovníkem jsem byl upozorněn na to, že obyvatelé vyloučených lokalit nejsou nepřizpůsobiví, ale naopak velmi přizpůsobiví, ale na jiné sociální poměry a podmínky. Strach mluvit o skutečných aktérech a problémech je mnohem větší než strach z policie a neonacistů. Jde o to, aby i v tomto případě byly prolamovány povrchní pohádky mainstreamových médií, ale šlo se k jádru věci.
MT
September 11, 2011 v 22.47

Respektovat vládu, která vznikla volbou těch, kteří volili jinak než já, je možné v tom smyslu, že budu respektovat - co jiného mi ostatně zbývá - zákony, které v reálném čase platí.

Jinou povinnost, paní Hyldebrantová, nemám.

Pokud tato vláda - založená na koaličních stranách, které jsem nevolil - bude usilovat o změny i kdyby v souladu se svým - pro mně ovšem nepřijatelným - programem, je pro mne zcela legitimní udělat v rámci veřejného prostoru zákona a příslušných legálních aktivit COKOLI, abych jí v tom zabránil ...

Nabo snad ne - paní Hyldebrantová, jistě aspoň standardní (jak doufám) demokratko?

Chcete mi snad toto právo upřít?

September 12, 2011 v 8.21
.....geniální......:-)))))
September 12, 2011 v 22.34
Přizpůsobivost
Člověk si zvykne na všechno, i na heroin.
September 12, 2011 v 22.35
Paradox nepřizpůsobivosti
Přizpůsobiví se nejsou schopni přizpůsobit nepřizpůsobivým.
September 13, 2011 v 5.21
Někteří lidé se musejí přizpůsobovat, jiní lidé se zase snaží přizpůsobit si ty ostatní svým potřebám.
+ Další komentáře