Energetický obrat v Polsku? Země avizuje novou klimatickou politiku

Matěj Moravanský

Tuskova vláda představila klimaticko-energetický plán, podle něhož má země známá svou uhelnou energetikou do roku 2030 vyrábět 56 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Masivní investice má zabezpečit také sociální únosnost transformace.

Polsko lilo již v uplynulých letech do obnovitelné energetiky velké, ale převážně evropské peníze. Instalovaný výkon polských větrných elektráren se tak od roku 2020 zvýšil z šesti tisíc megawatt na aktuálních deset tisíc. Foto archiv IIR

Polsko je v rámci Evropské unie stát s podobně zoufalým množstvím uhlíkatých emisí na hlavu jako ČR; navíc získává stále až 60 procent elektrické energie z uhelných elektráren. Nyní za Tuskovy vlády ovšem i ono avizuje změnu. V konkrétních parametrech je vtělena do nového Národního energeticko-klimatického plánu, který představila polská vláda letos v září. Plán zahrnuje jak vlastní energetickou transformaci, tak velké investice do úspor i odpovědnější přístup ke změnám klimatu celkově.

„Je pro nás důležité, aby byl plán tím nejlepším možným plánem pro bezpečné, zelené a prosperující Polsko,“ uvedla na tematické tiskové konferenci Paulina Hennig-Kloská, polská ministryně klimatu a životního prostředí.

Pokud jde o specifika chystané transformace, hodlá Tuskova vláda zintenzivnit již rozběhnutou výstavbu větrných a solárních zdrojů tak, aby země už v roce 2030 produkovala 56 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů a aby s novou dynamikou rozvíjela daný segment i dále.

Energetická expertka Klaudia Janiková z polského think-tanku Instytut Reform v odpovědi na otázky Deníku Referendum zdůraznila, že instalovaný výkon větrných elektráren v zemi roste už nyní.

U větru jde konkrétně o posun z šesti tisíc megawatt výkonu v roce 2020 na více než deset tisíc v roce 2024, přičemž klíčové zde podle Janikové bylo využití unijních dotací v ekvivalentu jedenácti miliard korun.

U slunce byl instalovaný výkon příslušných elektráren v Polsku v roce 2023 15,8 gigawatt.

Polská vláda chce tyto výkony v návrhu aktuálního plánu do konce dekády více než zdvojnásobit. K roku 2040 by potom mělo Polsko disponovat výkonem solárních elektráren na úrovni 46 gigawatt, u větrných elektráren na souši až 26 gigawatt a u pobřežních větrných turbín až 18 gigawatt instalovaného výkonu.

Stále energeticky vytěžované uhlí tvoří dnes celosvětově zdroj více než čtyřiceti procent emisí skleníkových plynů, a zásadním způsobem tak přispívá k rozvratu globálního klimatu. Na snímku současná polská ministryně životního prostředí. Foto Twitter Paulina Hennig-Kloska

Masivní investice

Pokud jde o investici do úspor a klimaticky příznivějších projektů, míní vláda podporovat renovace a zateplování budov, rozvoj a propagaci nízkoemisní a veřejné dopravy, budování železnic, obnovu krajinných ekosystémů a udržitelné zemědělství.

Celkově chce polská vláda nalít do opatření souvisejících s energeticko-klimatickým plánem ekvivalent až 4,7 bilionu korun. Pro srovnání: zvažovaný nový dukovanský jaderný reaktor v ČR má dosáhnout instalovaného výkonu nad jeden gigawatt, přičemž velmi hrubě odhadovaná cena takového reaktoru činí 200 miliard korun.

Pokud tedy srovnáme investice v rámci polského energeticko-klimatického plánu a českou investici do jádra, zjistíme, že co do vynaložených prostředků na jeden instalovaný gigawatt výkonu je polský plán rozvoje solární a větrné energetiky mnohem efektivnější.

Podle propočtů polské vlády má navíc navrhovaný plán pozitivně ovlivnit i vývoj reálných mezd a zvýšit kupní sílu polského obyvatelstva.

Zainteresované polské firmy líčí už nyní plán jako příležitost k celosektorové reindustrializaci. Grafika Electrum.pl

Sociální a politický rozměr

Ekonomicky vzato je uhelná energetika pro Polsko dnes už ztrátová. Jak ale upozornil DR novinář Ireneusz Sudak z Gazety Wyborczy — partnera Deníku Referendum v projektu PULSE —, těžba uhlí dosud zaměstnává na 80 tisíc Poláků. To je politický a sociální problém zejména v hustě osídleném Slezsku, kde se uhlí vytěží nejvíce.

„Vláda si tu dotacemi na ztrátovou těžbu v podstatě udržuje sociální a politický smír,“ uvedl pro DR Sudak.

Podle energetické expertky Janikové přitom jen výstavba obnovitelných zdrojů do roku 2040 přinese na 70 tisíc pracovních míst. „Kromě toho by zaměstnanost v oblasti větrné energie na pevnině mohla v budoucnu vzrůst o 51 tisíc až 97 tisíc pracovních míst,“ doplnila pro DR Janiková.

Vědomí, že energetickou transformaci bude třeba i nějak sociálně ošetřit, je dnes patrné i z polských vládních dokumentů: „Zelená transformace znamená dobře placená pracovní místa, bezpečnost, lepší zdraví pro nás všechny a záruku, že si budeme moci užívat krásného Polska,“ uvádí ministerstvo v tematické tiskové zprávě.

Oficiální vládní komentář k plánu pak zdůrazňuje, že větší podíl obnovitelných zdrojů sníží ceny energií a přinese ještě i zdravotní benefity.

„V současné situaci platíme stovky miliard zlotých za dovoz fosilních paliv, další miliardy na boj s následky znečištění ovzduší a smogu a každý rok máme 50 tisíc předčasných úmrtí kvůli špatné kvalitě ovzduší,“ uvádí oficiální vládní komentář.

Článek vznikl v rámci projektu PULSE, evropské iniciativy na podporu přeshraniční novinářské spolupráce. Podklady k textu pomáhali obstarat kolegové z deníku Gazeta Wyborcza.