1670 čili Jak rozesmát Poláky. A Čechy také
Błażej SzymankiewiczSeriál 1670 je jedním z příkladů, že Poláci dokáží na vlastní historii pohlížet se sebekritickým odstupem a použít ji i jako námět ke vtipnému zpracování aktuálních společenských témat. Kupodivu tato satira baví i Čechy.
Byl jsem velmi překvapen tím, jak obrovský zájem kritiků i diváků vzbudil v České republice polský seriál 1670 — o fenoménu této série a současné polské kinematografie psal třeba týdeník Respekt.
Překvapením rozhodně je, že 1670 umí rozesmát české diváky, ačkoli se občas jedná o hermetickou satiru na současnou polskou společnost, která vyžaduje aspoň základní znalost polských dějin. Vypovídá to hlavně o tom, že máme co do činění s velice zdařilým, kvalitním a univerzálním seriálem, který není v rámci dnešního polského umění výjimkou.
Příběh šlechtice Jana Pawła Adamczewského, majitele vesnice Adamczycha, který se chce stát „nejslavnějším Janem Pavlem v dějinách Polska“, není přitom historický seriál — je to jakási kostýmová variace na současný společenský život v Polsku a na vztah dnešních Poláků k vlastním dějinám. Obraz šlechtického Polska v seriálu 1670 představuje zároveň jakousi antitezi klasické tvorby Henryka Sienkiewicze: polský šlechtic tu není národním hrdinou, ale megalomanským idiotem.
Seriál 1670 připomíná spíše americký a britský The Office, tentokrát ve fiktivním prostředí 17. století. Proto v tomto seriálu uvidíme „pochod pride“ pořádaný vesnickými nevolníky, parodii na smartphony nebo narazíme na odkazy na ekologický aktivismus.