Výpovědi bez udání důvodu nejsou v zájmu naprosto nikoho
Jaromír BaxaMinistr financí Zbyněk Stanjura by rád „zpružnil“ pracovní trh a přijal návrh NERVu na zavedení výpovědi bez udání důvodu. Krok, který nemá oporu v ekonomických studiích, by poškodil zaměstnance a neprospěje ani ekonomice a zaměstnavatelům.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila návrh sedmatřiceti opatření, jež by podle ní měla pomoci k vyššímu růstu české ekonomiky. V materiálu se objevil návrh výpovědi ze zaměstnání bez udání důvodu, protože firmy mají při propouštění zaměstnanců údajně obtíže.
V odůvodnění návrhu se píše, že současný stav v případě „externích šoků váže zaměstnance v méně produktivních firmách a tím brzdí rozvoj více produktivních firem, které mají zájem nabírat“, což prý vede ke „snížení produktivity práce firem, a tudíž ke ztrátě konkurenceschopnosti na světových trzích.“ Zastánci návrhu hned přispěchali s příběhy o problémech zaměstnavatelů, kteří nemohli propustit zaměstnance, kteří nepracovali, jak měli. A že strach z obtížného propouštění brání firmám nabrat zaměstnance.
Moderní ekonomie považuje ochranu zaměstnanců za prospěšnou i pro zaměstnavatele
Největší potíž s návrhem NERVu je v tom, že jeho zdůvodnění neuvádí jedinou seriózní studii nebo statistická data dokládající smysluplnost jím navrhovaného kroku. Je proto důležité připomenout, že moderní ekonomie vnímá ochranu zaměstnanců jako pozitivní věc, výhodnou jak pro zaměstnance, tak pro firmy.
Důvodů je řada, především ten, že špatně placení zaměstnanci udržovaní v nejistotě nejsou produktivní jako zaměstnanci placení lépe. To je jak proto, že lépe placení zaměstnanci o své zaměstnání nechtějí přijít, tak také proto, že jsou ochotnější učit se nové věci, které ve své jisté práci v budoucnu využijí — a těžit z toho bude i jejich zaměstnavatel.