↗

Cílem Sev.en Energy je maximalizovat zisk a vyždímat z uhlí co nejvíce peněz, dokud se jeho těžba a spalování vyplácí. A pokud možno takové období co nejdéle protahovat. Foto Petr Kinšt, WmC

Uhelná elektrárna Počerady ze skupiny Sev.en Energy podnikatele Pavla Tykače dostala před několika lety výjimku z emisních limitů na znečišťování rtutí. Jedná se o největší výjimku co do celkového množství této toxické látky, kterou Ministerstvo životního prostředí pod vedením Richarda Brabce posvětilo.

Výjimka je nežádoucí a patrně i nezákonná

Výjimka je podle ekologických organizací Hnutí DUHA a Greenpeace i podle právních expertek ze sdružení Frank Bold nezákonná, žalobu těchto organizací však soud ještě neprojednal. Místo toho nyní Počerady žádají o prodloužení výjimky — která u prvních dvou bloků uhelné elektrárny končí v polovině tohoto roku - až do dubna 2027. Přitom původní výjimka byla vydána proto, aby elektrárna měla čas — který si sama stanovila — na instalaci technologií pro dosažení emisních limitů.

Snahou o její prodloužení ukazuje provozovatel elektrárny, že ji ve skutečnosti buď nikdy neměl v plánu dodržet, nebo se mu to nepovedlo, anebo prostě jen nechce kvůli dodržování limitu utrácet peníze. V každém případě je aktuální žádost o návaznou výjimku absolutní drzostí a bezohledností k životnímu prostředí a zdraví lidí.

Emisní limity, které platí od roku 2021, nařizují znečišťovatelům nevypouštět více než sedm mikrogramů rtuti na metr krychlový spalin. V současnosti může elektrárna Počerady kvůli udělené výjimce vypouštět až 28 mikrogramů rtuti na metr krychlový, reálně však elektrárna dosahovala emisní koncentrace ve výši 15—17 mikrogramů. Nová výjimka má mít limit v rozmezí 22 a 26 mikrogramů, takže pokud ji úředníci udělí, může se dokonce stát, že v budoucnu bude elektrárna vypouštět více rtuti než nyní. Úřady takový přístup nesmí tolerovat, znamenal by porušení zákona.

Programové prohlášení vlády slibovalo omezení výjimek

Příběh uhelné elektrárny Chvaletice, která má stejného majitele jako Počerady, je v principu stejný. Uhelná firma úřadům tvrdí, že limity splní o několik let později a žádá do té doby o úlevu. Když se termín začne blížit, požádá o další výjimku s tím, že potřebuje další čas. Jedná se o klasickou salámovou metodu.

Mezitím provozovatel v prouhelných médiích pláče, že emisní limit pro rtuť nejde splnit. To ovšem zpochybňuje praxe, kdy například uhelná elektrárna ČEZ Tušimice srazila rtuť na některých blocích na polovinu zákonného limitu. A nakonec to zpochybňuje i samotná Sev.en Energy, která zveřejnila tiskovou zprávu o tom, že objevila unikátní metodu redukce rtuti ve spalinách.

Cílem Sev.en Energy je prostě maximalizovat zisk a vyždímat z uhlí co nejvíce peněz, dokud se jeho těžba a spalování vyplácí. A pokud možno takové období co nejdéle protahovat. Klimatická krize či poškozování zdraví lidí? Nezájem.

Je tedy na čase, aby svůj nezájem o škodlivou výrobu elektřiny z Počerad a Chvaletic vyjádřil stát. Stále vyvážíme více, než obě uhelné elektrárny vyrobí — a evropský trh se také nezboří.

Pokud chce ministr životního prostředí Petr Hladík dokázat, že jeho úřad nepokračuje v ostudné praxi rozdávání emisních výjimek — a místo finančních zájmů uhelných firem chrání životní prostředí — má nyní jedinečnou příležitost. Ostatně vláda ve svém programovém prohlášení na straně 50 slíbila omezení „udělování výjimek z limitů pro emise znečišťujících látek.“