Školní stravování potřebuje reformu. Ministerstvo však přešlapuje na místě

Anna Neumannová

Systém českého školního stravování potřebuje změnu, která by zajistila kvalitní a dostupné obědy, adekvátní ohodnocení zaměstnanců, redefinici spotřebního koše a omezení obrovského plýtvání.

Systém školního stravování by měl v každé jídelně zaručit zdravé a chutné obědy s ohledem na potřeby každoho dítěte. Foto Facebook Hledání ztraceného času

V České republice vyrazí každý všední den téměř dva miliony dětí na oběd do některé z více než osmi a půl tisíce školních jídelen. Světově ojedinělý systém školního stravování má potenciál zajistit dětem nejen pravidelné a levné obědy, ale také jim zprostředkovat zdravý životní styl. V cestě za kvalitním fungováním mu ale stojí několik překážek. Překážek, které se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jež je za školní stravování odpovědné, zdráhá odstranit.

Samotné ministerstvo sice přiznává, že systém školního stravování nutně potřebuje změnu. Přitom mu ale nevěnuje adekvátní pozornost, ani neposkytuje nezbytné financování. Namísto toho nechává iniciativu na dalších subjektech a poskytuje vágní sliby bez jasného časového rámce. Svou nečinnost pak zdůvodňuje nedostatkem informací. Veškeré dosud sesbírané podklady a výsledky průzkumů ale hovoří jasně — čas na změnu je nyní. Řadu kroků lze podniknout i bez dalších dlouhých výzkumů.

Celý systém školního stravování dnes stojí na obětavosti a ochotě personálu školních jídelen pracovat za nejnižší možné platy. Pokud se však jejich platy do budoucna nezvýší, školní jídelny pravděpodobně nebudou mít dostatek zaměstnankyň a zaměstnanců a celý systém školního stravování se začne hroutit.

Další překážkou kvalitního fungování školních jídelen je zastaralý spotřební koš, který stanovuje, jaké výživové požadavky mají splňovat podávaná jídla. V současné podobě nezaručuje, že školní obědy budou pestré, chutné a výživově hodnotné. Navíc se v českých školních jídelnách ročně vyhodí jídlo asi za 2,5 miliardy korun. Nikdo se nestará o příčiny tak velkého plýtvání. Přitom jde o obrovské množství vyhozených potravin, které se sice započítávají do spotřebního koše, ale děti z nich nezískají ani kalorii.

Náročná a obětavá práce za málo peněz

Průměrná hrubá měsíční mzda vedoucí školní jídelny dosahuje podle serveru Indeed 22 243 Kč. U běžného personálu je výplata ještě nižší. Přitom průměrná mzda kuchaře činí v České republice 29 288 Kč. Propastný rozdíl v příjmech způsobuje, že o práci ve školních jídelnách nemají mladí absolventi kuchařských oborů zájem. Průměrný věk personálu školních jídelen se přitom dnes odhaduje nad padesát let, a mnoha zaměstnancům a zaměstnankyním se vyplatí raději odejít do předčasného důchodu, než dále vykonávat tuto náročnou a špatně placenou práci.

Uvedené příklady ukazují, že takto nastavený systém je demotivující. Absence mladých absolventů oboru snižuje potenciál ke změně a rozvoji celého systému. Přitom školní stravování představuje důležitou sociální funkci. Stravovací návyky, které si mladí lidé ze školní jídelny odnesou, je budou provázet celý život.

Rodiče si přejí pestřejší jídelny

Mnoho školních jídelen se dnes snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně. Háček je v tom, že stávající legislativa jim takovou snahu spíše komplikuje, než aby jim pomáhala. Povinný spotřební koš, který je součástí vyhlášky o školním stravování, totiž určuje, jaké množství konkrétních potravin má jídelna dětem nabídnout. Vyhláška by ale podle sociálně-ekologické organizace NESEHNUTÍ měla určovat spíše kvalitu a nutriční hodnotu pokrmů.

Jedním z charakteristických znaků školní stravy v České republice je vysoký podíl živočišných potravin. Jejich nadměrná konzumace je však nejen jednou z významných příčin klimatické krize, ale má také negativní dopady na zdraví mladých lidí. V kampani Pestré jídelny usiluje NESEHNUTÍ o to, aby byla školní strava vyváženější a zároveň pestřejší — s větším podílem ovoce, zeleniny nebo luštěnin. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění by si větší podíl bezmasých a rostlinných jídel ve školních jídelnách přálo také devětašedesát procent rodičů.

Ve školních jídelnách se navíc jen zřídkakdy mohou najíst děti se stravovacími omezeními nebo vegetariáni a vegani. Ačkoliv je podle vyjádření ombudsmana možné neposkytnutí stravy ve školním stravování lidem se zdravotním omezením považovat za diskriminační, nabízí dietní stravování jen přibližně čtvrtina školních jídelen. Zpřístupnění školních stravovacích zařízení pro děti s dietami nebo stravovacími preferencemi si přitom přeje jednaosmdesát procent rodičů.

Investice jsou nutné

V NESEHNUTÍ si uvědomujeme, že vařit lépe přináší nové finanční náklady. Školní stravování ale investici nutně potřebuje — do platů, technologií a lepšího systému. Jen při zlepšení všech těchto částí bude možné poskytovat mladým strávníkům a strávnicím pestrou, zdravou a vyváženou stravu. Taková strava zajistí, že budoucí populace bude zdravější, plýtvání jídlem se omezí a současně se sníží klimatická stopa.

Podle NESEHNUTÍ a více než dvanácti set lidí, kteří podepsali výzvu za Pestré jídelny ke změnám v systému školního stravování totiž nestačí, aby školní jídelny vařily zdravě, chutně a s ohledem na potřeby všech dětí jen ve výjimečných případech. Systém školního stravování by měl takový standard zaručit v každé školní jídelně: nejen tam, kde pro to — navzdory všem překážkám — zbývá dostatek motivace.

advertisment