Indičtí zemědělci slaví odvolání neoliberálních reforem, roční protesty zabraly

Petr Jedlička

Do hnutí proti zákazu regulace obchodu se zemědělskými produkty se zapojily miliony lidí. Módího ministři mluvili o protestujících jako o parazitech, pijavicích či agentech placených ze zahraniční. Nakonec ale museli ustoupit.

Radost v protestním táboře u Dillí. Protestující se zde potýkali během roku s policejními zásahy, extrémními teplotami i epidemií covidu. Foto Xavier Galiana, AFP

Tancem, zpěvy i skandováním slavili indičtí zemědělci v minulých dnech úspěch svých více než ročních protestů, namířeným proti vládní deregulaci odvětví. Premiér Naréndra Módí totiž už v pátek slíbil odvolat všechny tři legislativní pilíře dané reformy. Příslušné normy v podstatě zakazovaly vládám a samosprávám na všech úrovních Indické republiky zasahovat do cen zemědělských komodit a regulovat nakládání s nimi. Zemědělci argumentovali, že bez ochranných regulací ovládnou vše velké agrokorporace, jež rychle pohltí malé pěstitele, a pak cenovým dumpingem postupně zlikvidují i střední podniky.

Módího vláda naopak tvrdila, že spojení všech indických států do jednoho deregulovaného trhu prospěje každému, protože všichni budou moci prodávat „co chtějí, komu chtějí a za kolik chtějí“. Protestující zemědělce to ovšem nepřesvědčilo.

„Snažili jsme se vysvětlit všem zemědělcům, že jim reforma prospěje. Navzdory mnoha pokusům jsme ale neuspěli. Při příležitosti Gurpurabu se vláda rozhodla všechny tři zemědělské zákony odvolat (…) Vraťte se domů, ke svým polím, ke svým rodinám a začněme znovu,“ uvedl premiér v pátečním televizním projevu, s odkazem na oslavy výročí narozenin Gurua Nánaka, zakladatele sikhismu.

V Indii se živí zemědělstvím na osmapadesát procent populace, v rámci rodin tedy více než půl miliardy lidí. Reforma přitom demontovala celý dosavadní systém fungování sektoru, v němž se určité výpěstky (zejména obilí) prodávají v některých státech jen přes certifikované prostředníky a za pevné ceny.

Indičtí zemědělci mají též zakázáno produkci hromadit v míře, která by výrazně manipulovala s cenami — což je režim namířený čistě na vliv velkých argokorporací.

Protestní hnutí, jež podnítily Módího zákony, bylo jedno z největších v moderní historii země. Již od loňského listopadu probíhaly nejrůznější demonstrace, stávky a blokády silnic. Největší ze stávek se zúčastnilo na 250 milionů lidí. Vznikla i řada tematických protestních básní a protestsongů.

Vrcholem byla nicméně série průvodů k hlavnímu městu Dillí, jíž zakončilo vybudování soustavy stanových městeček na předměstích. Zde po většinu roku žily tisíce zemědělců, kteří pravidelně vyráželi blokovat příjezdové cesty do města či protestovat před veřejnými budovami. V táboře přitom panovaly polní podmínky, takže zde mnoho protestujících i zemřelo — zimou, horkem nebo při epidemii covidu-19.

Odpovědní ministři Módího vlády se ještě donedávna dušovali, že reformu odvolávat nebudou — vláda při vyjednání nabízela pouze různé odklady účinnosti. Po celý rok byla též patrná snaha vykreslovat protestující jako škůdce či těleso podporované ze zahraničí. Používali se výrazy jako „parazité“ nebo „pijavice“. Místy se srovnávalo i s teroristy. Krok premiéra tak mnohé překvapil.

„Je to požehnání a překvapení zároveň (…) Buďto zasáhl náš guru, nebo se Módímu v hlavě něco pomotalo, no, hlavně že je těm zákonům konec,“ komentovali situaci dva protestující v reportáži France 24, opět s odkazem na svátek sikhského Gurua Nánaka.

Naréndra Módí (vpravo) vládne Indii od roku 2014 se specifickou ideologií, v níž kombinuje hindský nacionalismus, kulturní konzervatismus a ekonomický liberalismus. Zde s americkým exprezidentem Trumpem. Foto WH, WmC

Analytikové z velkých médií vidí za krokem převážně politické motivy. Většina protestujících totiž pochází z lidnatých států Uttarpradéš a Paňdžáb, kde budou na začátku jara volby. Jak připomíná ve svém výkladovém textu BBC, vláda si v posledních týdnech snaží naklonit řadou opatření zejména v paňdžábské Sikhy — zvyšuje zemědělské dotace, okázale se stará o jejich svatá místa či znovu otevírá vyšetřování protisikhských bouří z roku 1984.

V Uttarpradéši musí zas Módího Indická lidová strana (BJP) řešit incident, při kterém najel syn jednoho z Módího ministrů do protestujících autem a několik z nich usmrtil. Protestující zemědělci zatím na každý pád názor na stávající vládu nemění.

„Zatím byl dán jen slovní slib a tomu nevěříme. Dokud neuvidíme, že zákony byly opravdu odvolány, domů nepůjdeme,“ uvádí devětadevadesátiletý protestující Rádž Singh Chaudhary v sobotní reportáži BBC.

Oficiálně má stažení zákonů proběhnout v parlamentu příští měsíc. Další celoindické volby jsou pak plánovány na rok 2024. Dnes jednasedmdesátiletý Naréndra Módí se v nich má ucházet o třetí premiérský mandát, který se v Indii dává většinou na pět let.

Další informace:

Diskuse