Indie se hlásí o slovo
Linn ThantZemě ze skupiny G4 se chtějí stát novými členy Rady bezpečnosti OSN. Jaké šance má ale ta nejpočetnější z nich, jejíž kompetence se mnohdy podceňují?
Vedoucí představitelé Indie, Brazílie, Německa a Japonska se poprvé od roku 2004 sešli na summitu skupiny G4 v New Yorku. Zdejší schůzku uspořádala Indie při příležitosti 70. zasedání Valného shromáždění OSN. Summitu se účastnili předseda indické vlády Nárendra Módí, německá kancléřka Angela Merkelová, prezidentka Brazílie Dilma Rousseffová a japonský premiér Šinzó Abe.
Od Módího nástupu do funkce předsedy vlády v Indii se leccos mění. Navzdory jazykové a náboženské různorodosti země získal ve všeobecných volbách roku 2014 silný mandát. Jisté je, že Indie je na světové scéně opět na vzestupu, a odtud už je jen krůček ke snaze stát se stálým členem Rady bezpečnosti OSN.
Někteří kritici tvrdí, že Indie trpí velkou mírou chudoby a že stálé členství nezíská. Indie se na oplátku pyšní skutečností, že je největší demokracií světa: díky 1,267 miliardy obyvatel, z nichž volební právo má 834 milionů, je Indie skutečně největší demokratickou zemí na světě.
Indie byla také mezi prvními členy OSN, kteří 1. ledna 1942 podepsali ve Washingtonu Deklaraci spojených národů, a zúčastnila se rovněž konference Spojených národů o mezinárodním uspořádání v San Francisku v roce 1945.
Jako zakládající člen OSN Indie rozhodně podporuje její cíle a principy a výrazně se podílela na realizaci cílů Charty i na rozvoji specializovaných programů a agentur OSN. Též vysílala svoje jednotky na mírové mise — v minulosti do Koreje, Egypta a Konga, později například do Somálska, Angoly, na Haiti, do Libérie, Libanonu a Rwandy a nejnověji také během konfliktu v jižním Súdánu.
Někteří kritici nicméně hlásají, že skupina G4 nemá celkově žádný význam. Totéž ale tvrdí i o významu japonské politiky. Poukazují na to, že Japonsko nemá předpoklady k tomu, aby mohlo být stálým členem Rady bezpečnosti OSN a že nárok má pouze Německo, protože přijímá tisíce utečenců ze Sýrie.
Japonský parlament však 19. září 2015 schválil nasazení japonské armády v zahraničí. Povolil jí tak zapojit se v určitých případech do bojů v zahraničí. Dříve se působení japonských jednotek omezovalo jen na humanitární mise.
Přes pochybovačné hlasy zatím není pochyb, že Indie i skupina G4 bude z pozice mocenské koalice i nadále promlouvat do celosvětové politiky. Dokonce možná výrazněji než dosud.
