Přesně deset dní po Mezinárodní konferenci o financování rozvoje a právě včas na schválení nové agendy udržitelného rozvoje odsouhlasila komise OSN soubor principů, podle nichž by měly být vedeny další procesy restrukturace suverénních (státních) dluhů. Nové principy OSN se budou inspirovat devastujícími účinky podpůrných bankovních půjček (bailoutů) Řecku a žalobami supích fondů, které Argentina prohrála u amerických soudů. Supí fondy jsou investiční fondy, které nakupují dluhy za nízkou cenu na sekundárním trhu a pak po dlužnících — státech, firmách i občanech — vymáhají násobně větší sumy.

Tyto zásady budou stát na přípravných pracích skupiny expertů vybraných Konferencí OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a coby podnět ke schválení na Valném shromáždění OSN na začátku září se stanou prvním krokem k vytvoření nového rámce pro restrukturlizace multilaterálních dluhů. Ten by měl napomoci k prevenci dalších dluhových krizí — nebo alespoň k jejich lepšímu zvládnutí.

Lakmusový test nové rozvojové agendy

Dluhové krize ničí rozvoj a zapříčiňují humanitární katastrofy. Úkol vytvořit lepší mechanismus na řešení insolvence suverénních dlužníků byl jednou z priorit OSN již od prvního summitu o financování rozvoje v roce 2002 v Monterrey. Prosazován byl především zeměmi G77 (jednacím blokem rozvojových zemí v OSN). Také návrh Cílů udržitelného rozvoje zdůrazňoval potřebu nového systému pro restrukturaci suverénních dluhů jako prevence dluhové krize.

Instituce nutné pro rychlé, včasné a férové řešení podle zákonitostí udržitelného rozvoje nicméně stále chybí. Současný přístup k dluhovým krizím sestává především z opakovaných finančních podpor (bailoutů) ve formě dalších půjček, což podporuje a usnadňuje riskantní finanční spekulace a predátorské půjčky. Neustálé nalévání nových úvěrů tyto spekulativní operace doslova zbavuje rizika a umožňuje tak lichvářský zisk. Mnoha set miliardový transfer závazků ze soukromého sektoru na veřejný, který tento bailoutový režim znamená, provází dlouholetá ostrá kritika. Právě z těchto kritických hlasů současný reformní proces vychází.

Nové principy restrukturalizace dluhu

Rezoluce Valného shromáždění OSN přijatá v září 2014 volala po „zintenzivnění snah vytvořit prevenci dluhové krize vylepšením mezinárodních finančních mechanismů protikrizové prevence“ a rozhodla „vypracovat a přijmout proces pro mezivládní jednání…, multilaterální zákonný rámec pro restrukturaci suverénních dluhů mimo jiné se záměrem zvýšit efektivitu, stabilitu a předvídatelnost mezinárodního finančního systému“.

K tomuto účelu vytvořená Komise Valného shromáždění OSN byla pověřena ambiciózním úkolem vyvinout takový rámec za pouhá tři sezení, která se uskutečnila v sídle OSN v New Yorku mezi únorem a červencem tohoto roku. Výsledkem je devět principů na restrukturaci suverénních dluhů, které byly zveřejněny 24. července 2015:

1. Právo suverénního státu začít proces restrukturace.
2. Jednání v dobré víře ze strany dlužníků i věřitelů.
3. Transparentnost procesu a s ním spojených dat.
4. Nestrannost všech zúčastněných institucí a aktérů.
5. Rovné zacházení se všemi věřiteli.
6. Suverénní imunita států před cizími soudy.
7. Legitimita zúčastněných institucí.
8. Udržitelnost: rychlé řešení a výstupy, které podporují růst a respektování lidských práv.
9. Restrukturace podle většiny: menšina respektuje rozhodnutí majority.

Komise by měla využít práce skupiny expertů UNCTAD o výstupních dluhových mechanismech v posledních dvou letech, díky nimž se práce na předmětu dostala do tohoto stádia tak rychle. Principy OSN jsou postavené na Strategickém plánu a průvodci pro řešení suverénních dluhů organizace UNCTAD, které byly dokončeny a vydány v květnu tohoto roku.

Pokud je to rozbité, je třeba to spravit. Poučme se z minulých lekcí

Jednání na Valném shromáždění OSN byla inspirována zkušenostmi z posledních dekád. Narůstají problémy se vzdorujícími (holdout) věřiteli, kteří se odmítají podílet na insolvenčních řízeních a následně na nich parazitují. Rovněž se množí soudy se supími fondy, které podrývají existující systém věřitelů ochotných se restrukturace účastnit. To vše poukazuje na potřebu posílit insolvenční řešení podle dohody většiny. Pokus New Yorkského soudce Thomase Griesa aplikovat v případě žalované Argentiny zákony extrateritoriálně ukázal na potřebu posílit imunitu států.

Zkušenost s restrukturací dluhu Řecka z roku 2010 — s přihlédnutím k faktu, že v existujícím rámci se vyřešit krizi Řecka nepodařilo — jasně ukazuje, že nový režim musí být vybudován na pilířích legitimity, nestrannosti, transparence, dobré vůle a udržitelnosti. Jak zdůraznil člen řeckého parlamentu Stelios Kuloglu: i když tyto principy byly v Evropském parlamentu představeny, žádný z nich v řešení řecké krize použit nebyl. A to je také ten hlavní důvod, proč ještě krize nebyla vyřešena.

Prodlení zapříčinilo politické pozadí

Původní cíl komise OSN vytvořit multilaterální zákonný rámec pro restrukturaci suverénních dluhů nebylo možné splnit v krátké lhůtě, která byla stanovena, také díky politické blokádě v zemích, v nichž finanční průmysl úspěšně loboval u vlády (hlavně v USA a některých členských státech EU — včetně České republiky).

Americká vláda při jednáních na konferenci OSN Financování rozvoje otevřeně oznámila, že proces restrukturace suverénních dluhů by měl odpovídat představám Mezinárodní asociace kapitálových trhů (ICMA), což je lobby finančního průmyslu, která podle svého vlastního vyjádření „slouží zájmům svých členů“.

Fronta odpůrců nebyla příliš pevná. U konce celého procesu se Řecko stalo prvním členským státem EU, který se jednání Komise účastnil. Norsko a Švýcarsko se zúčastnily od samého počátku. Neúčast EU v době, kdy evropští občané pociťují silnou potřebu vytvořit nový mechanismus řešení zadluženosti, vyvolala ostrou kritiku evropské občanské společnosti a Evropského parlamentu. Ten žádal evropské národní vlády, aby se do práce Komise OSN konstruktivně zapojily. V kontextu Řecké dluhové krize podepsalo víc než 90 tisíc evropských občanů petici s žádostí, aby OSN vytvořilo férová pravidla pro restrukturaci dluhů.

V půlce září bude Valné shromáždění hlasovat o nové rezoluci, která by měla tyto principy přijmout a rozhodnout o následném procesu. Ten by měl vytvořit další postupy k restrukturaci multilaterálních dluhů. Na vlády globálního severu bude zapotřebí hodně tlačit, aby přestaly tančit podle toho, jak pískají bankovní lobby.

Článek poprvé vyšel na stránkách Evropské sítě pro dluhy a rozvoj EURODAD.