V OSN chtějí řešit dluhy
Bodo EllmersZatímco Řecko se dále propadá do větší dluhové krize, v OSN se připravuje návrh na mechanismus řešení kritické zadluženosti států. Bohaté země včetně České republiky se ho nezúčastní, protože jejich bankám situace bez pravidel vyhovuje.
Přesně deset dní po Mezinárodní konferenci o financování rozvoje a právě včas na schválení nové agendy udržitelného rozvoje odsouhlasila komise OSN soubor principů, podle nichž by měly být vedeny další procesy restrukturace suverénních (státních) dluhů. Nové principy OSN se budou inspirovat devastujícími účinky podpůrných bankovních půjček (bailoutů) Řecku a žalobami supích fondů, které Argentina prohrála u amerických soudů. Supí fondy jsou investiční fondy, které nakupují dluhy za nízkou cenu na sekundárním trhu a pak po dlužnících — státech, firmách i občanech — vymáhají násobně větší sumy.
Tyto zásady budou stát na přípravných pracích skupiny expertů vybraných Konferencí OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a coby podnět ke schválení na Valném shromáždění OSN na začátku září se stanou prvním krokem k vytvoření nového rámce pro restrukturlizace multilaterálních dluhů. Ten by měl napomoci k prevenci dalších dluhových krizí — nebo alespoň k jejich lepšímu zvládnutí.
Lakmusový test nové rozvojové agendy
Dluhové krize ničí rozvoj a zapříčiňují humanitární katastrofy. Úkol vytvořit lepší mechanismus na řešení insolvence suverénních dlužníků byl jednou z priorit OSN již od prvního summitu o financování rozvoje v roce 2002 v Monterrey. Prosazován byl především zeměmi G77 (jednacím blokem rozvojových zemí v OSN). Také návrh Cílů udržitelného rozvoje zdůrazňoval potřebu nového systému pro restrukturaci suverénních dluhů jako prevence dluhové krize.
Instituce nutné pro rychlé, včasné a férové řešení podle zákonitostí udržitelného rozvoje nicméně stále chybí. Současný přístup k dluhovým krizím sestává především z opakovaných finančních podpor (bailoutů) ve formě dalších půjček, což podporuje a usnadňuje riskantní finanční spekulace a predátorské půjčky. Neustálé nalévání nových úvěrů tyto spekulativní operace doslova zbavuje rizika a umožňuje tak lichvářský zisk. Mnoha set miliardový transfer závazků ze soukromého sektoru na veřejný, který tento bailoutový režim znamená, provází dlouholetá ostrá kritika. Právě z těchto kritických hlasů současný reformní proces vychází.