Prezident Palestinské autonomní správy a předseda Organizace pro osvobození Palestiny Mahmúd Abbás požádal OSN o přijetí Palestiny do organizace jako nezávislého státu. Stalo se tak v pátek odpoledne. Abbás nejprve předal oficiální žádost generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi. Poté přednesl prosbu ve formě apelativního projevu před Valným shromážděním.

Dle vnitřních pravidel OSN má nyní generální tajemník posoudit, zda žádost splňuje všechny formality. Jestliže nazná, že ano, předloží ji Radě bezpečnosti. Ta by o žádosti měla hlasovat v průběhu následujících týdnů.

Pokud se pro žádost vysloví alespoň 9 z 15 členů Rady, a žádný z pěti stálých členů ji současně nevetuje, bude podstoupena Valnému shromáždění. To ji pak musí schválit dvou-třetinovou většinou.

Prezident Spojené států (tzn. jednoho ze stálých členů Rady) ale již ve čtvrtek prohlásil, že pokud sami Palestinci žádost nestáhnou, USA veto použijí. V takovém případě by palestinským zástupcům zbyla možnost navrhnout Valnému shromáždění rezoluci, která prohlásí Palestinu za nečlenský stát. O této rezoluci by pak hlasovalo pouze shromáždění, v němž právo veta neexistuje.

Dle BBC bývá probírání podobných rezolucí odkládáno na konec tzv. Velké debaty zářijového summitu OSN. O případné palestinské žádosti o status nečlenského státu by se tak hlasovalo zřejmě až na počátku října.

Status nečlenského státu by palestinským zástupcům umožnil plnohodnotné zapojení do většiny agentur OSN, jako jsou Unesco, Světová zdravotnická organizace či Unicef. Zároveň se jeho přidělením stane z palestinské autonomie formálně stát (byť ne zcela suverénní), jehož podněty musí vážně zabývat i Mezinárodní trestní soud.

Palestince dnes v OSN formálně reprezentuje Organizace pro osvobození Palestiny, která je ovšem jen v postavení pozorovatele. Status nečlenského státu má nyní například Vatikán.

Dva projevy

Abbásův projev, jež se dle agenturních komentářů nesl v duchu obvyklých zdůvodnění palestinských státníků, proč má být jejich zem nezávislá, sklidil bouřlivý potlesk. Abbás poukázal na všechna omezení v pohybu, obchodu i samosprávě, jež musí Palestinci na okupovaných územích snášet, na příkoří, která jsou jim způsobována izraelským dohledem, i na naději a morální právo Palestinců vládnout si sami — na právo, které dle něj svět přiznal novým arabských režimům vzniklých po takzvané Arabské revoluci.

Krátce po Abbásovi vystoupil se svým stanoviskem i izraelský premiér Netanjahu, jenž přiznal Palestincům právo na vlastní stát; podobně jako Barack Obama o den dříve ale zdůraznil, že jeho vyhlášení musí předcházet dohoda s Izraelem. Za jádro takové dohody označil Netanjahu palestinské bezpečnostní záruky jeho státu a uznání faktu, že Izrael je židovský stát a Jeruzalém židovské město. Zároveň Abbásovi několikrát nabídl, aby začali jednat hned teď v budově Valného shromáždění.

Palestinská samospráva žádá o uznání vlastního státu v hranicích, které by odpovídali linii příměří z roku 1967, a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Podle izraelského oficiálního stanoviska jsou ale takové hranice nehájitelné.

Na území (palestinského) Západního břehu žije též několik stovek tisíc židovských osadníků v různě rozesetých sídlištích.

Dle zástupců Abbásovy vlády má přijetí státu do OSN zlepšit postavení Palestinců v mírových rozhovorech, které již více než rok stagnují. Islamistické hnutí Hamás, jež vládne v pásmu Gazy, však Abbásovu iniciativu nepodporuje. Podle vyjádření předsedy tamní vlády Ismaíla Haníji nevznikají státy na základě rezolucí OSN, ale „osvobozením území“ a „ustavením příslušné státní entity vlastním přičiněním“.

Další informace:

BBC News Palestinian leader Mahmoud Abbas makes UN statehood bid

BBC News Q&A: Palestinian bid for full membership at the UN

Haarec Report: Palestinian killed in West Bank clashes with Israeli forces

Al Džazíra Tension builds in West Bank ahead of UN bid