Z OSN unikla konečná verze tzv. Palemrovy zprávy, která objasňuje okolnosti loňské plavby propalestinských aktivistů do pásma Gazy. Stalo se tak v posledním týdnu. Přibližně 100stránkový materiál shrnuje výsledky mezinárodního vyšetřování útoku izraelského komanda na Mavi Marmaru — vlajkové plavidlo flotily směřující do palestinského pásma. Členové komanda tehdy zabili devět tureckých aktivistů.

Zpráva kritizuje izraelské vojáky za „nepřiměřené a nerozumné“ použití síly i za „surové“ zacházení se zadrženými. Konstatuje, že příslušníci komanda měli před střelbou nejdříve varovat, a pak teprve použít smrtící způsob boje.

Zároveň ale vojákům přiznává, že „museli čelit organizovanému a násilnému odporu skupiny cestujících“, jednali v sebeobraně a postupovali v souladu s mezinárodním právem. Legální je podle autorů zprávy i izraelská blokáda Gazy.

Dle zdrojů izraelského deníku Haarec ve vládě Benjamina Netanjahua je právě toto (poslední) konstatování pro židovský stát natolik důležité, že jeho zástupci nejspíše zprávu přímou i navzdory uvedené kritice.

Autoři materiálu navíc označují chování účastníků plavby za „neodpovědné“ a připomínají, že stále „přetrvávají vážné otázky ohledně činnosti, skutečné povahy a cílu jejích organizátorů, zvláště pak IHH“. Tato turecká nadace udržuje četné kontakty s představiteli palestinského hnutí Hamás, které považují státy EU, Izrael i USA za teroristické.

K útoku na Mavi Marmaru došlo 31. května 2010 v mezinárodních vodách. Odsazení dalších lodí z flotily proběhlo poměrně v klidu.

Blokádu palestinské enklávy vyhlásil Izrael spolu s Egyptem v červnu 2007. Stalo se tak poté, co Hamás provedl v Gaze puč. Po útoku na aktivistickou flotilu v květnu 2010 ji Izrael významně zmírnil.

Turecko vypovídá velvyslance

Palmerova zpráva měla být původně vydána už v únoru, OSN nicméně publikaci odkládala. Dle agenturních komentářů tak chtěla poskytnout čas na smíření patronů obou stran incidentu: Turecka a Izraele. Ty měly v posledních desetiletích tradičně dobré vztahy; poslední vláda islámskodemokratické AKP v Turecku však začala Izrael otevřeně kritizovat.

Po květnovém útoku na flotilu se vztahy obou zemí ještě více zhoršily. Izraelský premiér Netanjahu se totiž odmítl za zabití tureckých občanů omluvit.

Právě Turecko začalo během léta na publikaci výsledků vyšetřování trvat. OSN se mu rozhodlo vyhovět s tím, že zprávu zveřejní 2. září. Materiál nakonec unikl o pár dní dříve.

Turecko v reakci na obsah zprávy vypovědělo izraelského velvyslance a pozastavilo platnost všech vojenských dohod. Podle tamního ministra zahraničí Ahmeta Davutoğlua je postoj telavivské vlády k incidentu nepřijatelný, zvlášť když i Palmerova zpráva uvádí, že z těl 9 aktivistů bylo vyňato na 30 kulek, často vypálených z bezprostřední blízkosti a do týla oběti.

Další zprávy, další komise

Komise OSN vedená bývalým novozélandským premiérem Geoffreym Palmerem je nejvýznamnější institucí, která se vyšetřováním případu zabývala. Není však jedinou, ani první. Jako první incident prošetřovala komise Rady OSN pro lidská práva (UNHCR). Ta svoji zprávu vydala už loni v září.

Podle závěrů komise UNHCR porušily Izraelské obranné síly (IDF) Ženevskou konvenci i další akty mezinárodního práva a dopustili se „vědomého zabití a nelidského zacházení“. Přístup IDF nebyl dle této komise pouze „zcela neodpovídající situaci“, ale „nesl i průkazné znaky naprosto zbytečného a neuvěřitelného násilí“. Podle UNHCR dále izraelští vojáci přímo šest aktivistů „popravili“, aniž by existoval „jakýkoliv lékařský záznam o tom, že jimi byl některý z příslušníků komanda postřelen či jinak vážně raněn“.

Izraelská vláda tyto závěry odmítla jako „zaujaté“ a „jednostranné“ a sama objasnění incidentu svěřila vlastní komisi. Tu vedl bývalý předseda Izraelského nejvyššího soudu Jákob Turkel a zasedli v ní i dva zahraniční pozorovatelé: bývalý severoirský premiér a držitel Nobelovy ceny míru William David Trimble a bývalý vojenský soudce z Kanady Ken Watkin.

První zpráva Turkelovy komise byla vydána 23. ledna 2011. Nález přiznává postupu izraelské vlády i vojáků plnou legitimitu a veškerou odpovědnost za násilí svaluje na pasažéry lodí. Podle argumentace komise se osádka Mavi Marmary „jasně a rozhodně bránila obsazení, proto ji bylo možno považovat za vojenský cíl“. „Násilný odpor“ posádky byl také údajně „předem naplánován“.

Vedle Palmerovy komise, Turkelovy komise a komise UNHCR případ prošetřovali zmocněnci státního kontrolora Michy Lindenstrausse (zvláštního pověřence izraelského parlamentu pro dohled nad vládou) a také turecká prokuratura. Jejich zjištění však nemají takovou mezinárodní váhu.

Další informace:

BBC News Turkey expels Israeli ambassador over Gaza flotilla row

BBC News Q&A: Israeli deadly raid on aid flotilla

Haarec Turkey expels Israel envoy after Gaza flotilla report, freezes military ties

Haarec Gaza Flotilla Report: IDF Used Excessive Force, Were 'Abusive', but Gaza Blockade Legal

The Guardian UN investigation backs Israel's naval blockade of Gaza

Plný text Palmerovy zprávy

Text první zprávy Turkelovy komise

Text první zprávy komise UNHRC