Izraelská armáda se chystá na zářijové protesty, cvičí i osadníky

Petr Jedlička

Reportérům deníku Haarec se podařilo získat materiály, které popisují přípravu IDF na vyhlášení nezávislé Palestiny. Pozornost poutají zejména pasáže o výcviku osadníků či o stanovení linie střelby do nohou protestujících.

Příslušníci Izraelských obranných sil (IDF) se intenzivně připravují na protesty, které by měly doprovázet zářijový pokus palestinské reprezentace o jednostranné vyhlášení nezávislosti. Vyplývá to z armádních dokumentů, na něž v úterý upozornil deník Haarec. Součástí příprav je podle izraelského listu i trénink bezpečnostních složek z židovských osad na Západním břehu, pověstných svojí horlivostí. Očekává se přitom, že část palestinských demonstrantů přijde demonstrovat i k těmto sídlům.

Příslušníci osadnických sborů (městské police a domobrany v jednom) mají být podle Haarecu cvičeny v technikách rozhánění davů, zacházení se slzným plynem a ochromujícími granáty. Kolonisté jsou rovněž poučováni, jak se chovat v případě proniknutí demonstrantů do osady, blokády přístupových cest či násilného vyhrocení situace.

Plyn, granáty a další vybavení mají být osadníkům dodány z vojenských zásob.

Za situaci v každé ze 121 židovských osad v oblasti bude dle odkazovaných materiálů dále odpovědný konkrétní velitel konkrétní čety IDF. Příslušný důstojník si musí v nejbližších dnech lokalitu prostudovat a spolu s osadnickým pověřencem vytipovat slabá místa její obrany.

U každé z osad mají být přitom stanoveny dvě linie. Pokud demonstranti překročí první, bude ostraha osady oprávněna použít běžných ne-smrtelných prostředků na rozhánění davů. Jestliže protestující proniknou až za druhou, mají obránci povoleno zahájit palbu na jejich nohy.

O distribuci střelných zbraní se v materiálu nepíše; agentury však připomínají, že osadníci je již většinou sami vlastní.

Série opatření, které se IDF chystají podniknout v souvislosti se zářijovým vývojem, nese dle Haarecu souhrnné označení Operace Summer Seeds. Naplno zahájena by měla být po 19. září. Od tohoto data bude ve zvláštním („pohotovostním“) režimu pracovat i izraelská vláda a všechny důležité úřady.

Dle prohlášení izraelského ministra obrany Ehuda Baraka z půle srpna stály přípravy na zářijové události již „miliony dolarů“. Barak osobně prý ale doufá, že pomohou zabránit nejhoršímu.

Co to způsobí?

Ve zcela doslovné rovině počítá velení IDF s tím, že „pokus o vyhlášení (palestinské) nezávislosti způsobí lidové povstání“, jehož „průvodním jevem“ budou „masové nepokoje“. Vnitřní dokument, na který Haarec odkazuje nejčastěji, mluví přímo o „pochodech na hranice území, k sídlištím izraelských komunit a vzdělávacím centrům“, při nichž má dojití k pokusům o poškození symbolů (izraelské) vlády, o svévolný přechod dělící linie a o různé provokace či násilné činy. Výslovně je pak ještě zmiňováno riziko „střelby z davu“ nebo „teroristického útoku“.

Přípravu protestních průvodů potvrdili i sami představitelé Palestinské autonomní správy (PA), a to již v polovině srpna. Konkrétně má jít o sérii pochodů obyvatel palestinských měst k pohraničnímu pásu kontrolovanému izraelskými vojáky, jež chtějí účastníci protestů překročit a zastavit se až na tzv. zelené linii — zóně, která odpovídá linii příměří z roku 1967, a hranici, za níž je izraelská přítomnost oficiálně klasifikována jako okupace.

Představitelé PA nicméně ujišťují, že půjde o čistě nenásilný akt.

Mluvčí IDF na žádost Haarecu o komentář vydali písemné prohlášení. V něm se doslova píše: „Izraelské obranné síly udržují profesionální dialog s odpovědnými zástupci osadnické správy, včetně bezpečnostního personálu, a investují značné prostředky do jejich výcviku. Činí tak k zajištění maximální bezpečnosti, a to s ohledem na všechny možné scénáře. (...) Nácvik nouzových opatření za využití jednotek rychlé reakce nedávno dokončil i hlavní štáb IDF. Příslušná cvičení pokračují i v současnosti. Podrobnější informace ohledně operační připravenosti pochopitelně zveřejnit nemůžeme,“ konstatuje se v oficiální reakci.

Na území izraelského záboru Západního břehu žije přibližně 327 tisíc osadníků. 192 tisíc dalších obývá nově přistavené čtvrti východního Jeruzaléma. Oba územní celky patřily do roku 1967 Jordánsku; jeho vláda je ale na počátku mírového procesu (formálně) předala do správy Palestinců. Dvacet tisíc židovských osadníků žije též v záboru na Golandských výšinách. Ten si však nárokuje Sýrie.

Detaily procedury

Protesty i předložení vlastní žádosti OSN mají proběhnout při výročním summitu organizace. Ten začíná v jejím newyorkském sídle 13. září. Setkání zástupců velmocí se ale uskuteční až o týden později.

Palestinská reprezentace se podle posledních zpráv chystá předložit celkem dvě žádosti: jednu o přidělení plného členství v OSN (dnes má jen pozorovatelský statut) a druhou o přidělení statutu nečlenského státu. Znění konkrétních žádostí však ještě není definitivně schváleno, a podle Al Džazíry může být nakonec předložena pouze jedna.

Podle pozorovatelů je přidělení plného členství (které se de jure rovná mezinárodnímu uznání nezávislého palestinského státu) nepravděpodobné. Věc totiž musí schválit 15členná Rada bezpečnosti, v níž může pět stálých členů záměr vetovat. A jeden z nich — Spojené státy — již dal najevo, že právo veta skutečně použije.

Proto má PA dle agenturního výkladu v záloze druhý návrh - žádost o přidělení statutu nečlenského státu. Taková žádost se dává pouze 193člennému Valnému shromáždění, v němž je potřeba získat dvě třetiny hlasů.

Status nečlenského státu umožní palestinským zástupcům plnohodnotné zapojení do drtivě většiny agentur OSN, jako jsou Unesco, Světová zdravotnická organizace nebo Unicef. Zároveň se jeho přidělením stane z palestinská autonomie formálně stát, byť ne zcela suverénní. Status nečlenského státu má nyní například Vatikán.

Autonomní správa si od uznání palestinského státu slibuje silnější pozici v jednání s Izraelem, jíž chce oficiálně využít k obnovení mírových rozhovorů. Ty stagnují od minulého jara, převážně zásluhou izraelského plánu na rozšíření osadnických čtvrtí v zabrané části východního Jeruzaléma.

Podle slov palestinského ministra zahraniční Rijáda Malkího má PA ve Valném shromáždění zajištěno 130 hlasů, podle agenturních analytiků jen 120. Pro přiznání statutu nečlenského státu musí hlasovat alespoň 128 států.

Česká republika dala v posledním týdnu najevo, že bude hlasovat proti. Stejně se vyslovili i zástupci Německa, USA, Itálie či Nizozemí. Francie i Velká Británie svůj postoj doposud zvažují.

Proizraelští komentátoři v médiích z celého světa vnímají žádost i protesty jako provokaci, která perspektivně ohrozí bezpečnost židovského státu. Jejich propalestinští kolegové zas z různých průvodních indicií předpovídají, že stát Izrael situaci schválně vyhrotí.

Další informace:

AFP Israeli army trains Jewish West Bank settlers

Haarec IDF training Israeli settlers ahead of 'mass disorder' expected in September

Al Džazíra EU chief: UN bid 'for Palestinians to decide'

AP Palestinians prepare symbolic chair for world tour ahead of UN bid

    Diskuse (0 příspěvků)