Žádost Palestinské autonomní správy (PA) o plné členství v OSN doplní mohutné občanské protesty. Čelní palestinští představitelé to novinářům potvrdili během víkendu. Konkrétně má jít o sérii pochodů obyvatel palestinských měst k pohraničnímu pásu kontrolovanému izraelskými vojáky. Následně chtějí účastníci protestů pásmo překročit a zastavit se až na tzv. zelené linii — zóně, která odpovídá linii příměří z roku 1967, a hranici, za níž je izraelská přítomnost oficiálně klasifikována jako okupace.

Podle agenturních zpráv se protestu zúčastní desetitisíce lidí. Představitelé PA ujišťují, že půjde o čistě nenásilný akt; podle mínění izraelského ministra zahraničí Avigdora Liebermana ale Palestinci připravují „krveprolití, jaké tu ještě nebylo“.

„Čím více mluví o nenásilné aktivitě, tím víc se připravují na zabíjení. Jestliže chystáte pochod s desetitisíci lidmi, jež mají zaplavit checkpointy a projít na druhou stranu bez patřičné kontroly, každý si dokáže představit, co se stane (...) a Palestinci s tím počítají do všech důsledků,“ řekl Lieberman, dle něhož má krveprolití posloužit PA k zisku podpory dalších zemí.

Podle izraelských deníků se bezpečnostní složky země připravují na „všechny možné“ scénáře. Britský Guardian uvádí, že „tisíce policistů“ podstupují v současné době zvláštní výcvik. Haarec upozorňuje, že si pořádkové síly objednaly na 200 tisíc litrů zahnívající vody, jíž chtějí kropit shromážděné demonstranty.

Izraelský ministr obrany Ehud Barak v nedělním vysílání armádního rozhlasu uvedl, že přípravy na protesty dosud přišly na „miliony dolarů“. Barak osobně prý ale doufá, že pomohou zabránit nejhoršímu.

Žádosti budou dvě

Protesty i předložení vlastní žádosti OSN mají proběhnout při výročním summitu organizace. Ten začíná v jejím newyorkském sídle 13. září. Setkání zástupců velmocí se ale uskuteční až o týden později.

Palestinská reprezentace se chystá předložit celkem dvě žádosti: jednu o přidělení plného členství v OSN (dnes má jen pozorovatelský statut) a druhou o přidělení statutu nečlenského státu.

Podle pozorovatelů je přidělení plného členství (které se de jure rovná mezinárodnímu uznání nezávislého palestinského státu) nepravděpodobné. Věc totiž musí schválit 15členná Rada bezpečnosti, v níž může pět stálých členů záměr vetovat. A jeden z nich — Spojené státy — již dal najevo, že právo veta skutečně použije.

Proto chce PA předložit i druhý návrh - žádost o přidělení statutu nečlenského státu. Taková žádost se dává pouze 193člennému Valnému shromáždění, v němž je potřeba získat dvě třetiny hlasů.

Status nečlenského státu umožní palestinským zástupcům plnohodnotné zapojení do drtivě většiny agentur OSN, jako jsou Unesco, Světová zdravotnická organizace nebo Unicef. Zároveň se jeho přidělením stane z palestinská autonomie formálně stát, byť ne zcela suverénní.

Autonomní správa si od uznání palestinského státu slibuje silnější pozici v jednání s Izraelem, jíž chce oficiálně využít k obnovení mírových rozhovorů. Ty stagnují od minulého jara, převážně zásluhou izraelského plánu na rozšíření osadnických čtvrtí v zabrané části východního Jeruzaléma.

Podle slov palestinského ministra zahraniční Rijáda Malkího má PA ve Valném shromáždění zajištěno 130 hlasů, podle agenturních analytiků jen 120. Pro přiznání statutu nečlenského státu musí hlasovat alespoň 128 států.

Proizraelští komentátoři v médiích z celého světa vnímají žádost i protesty jako provokaci, která perspektivně ohrozí bezpečnost židovského státu. Jejich propalestinští kolegové zas z různých průvodních indicií předpovídají, že stát Izrael situaci schválně vyhrotí.

Další informace:

Reuters Palestinians to Seek UN Statehood Vote Next Month: Foreign Minister

The Guardian Palestinians to present statehood bid to UN general assembly

BBC News Palestinians to bid for UN state recognition next month