V Indii pokračují mohutné protesty zemědělců, jedny z největších v dějinách

Adam Rektor Polánek

Módího vláda chce deregulovat obchod s potravinami. Zejména menší farmáři se tak bojí, že budou pohlceni agrokorporacemi. Hnutí zorganizovalo již stávku, které se zúčastnilo na 250 milionů lidí. Nyní se vychází do ulic.

Protestní hnutí má formu stovek nejrůznějších akcí po celé zemi. Trvá již od loňského podzimu. Foto Randeep Maddoke, WmC
Protestní hnutí má formu stovek nejrůznějších akcí po celé zemi. Trvá již od loňského podzimu. Foto Randeep Maddoke, WmC

Již sedmý měsíc pokračují v Indii mohutné protesty zemědělců proti zásadní deregulaci odvětví, s níž přišla minulý rok pravicová vláda Naréndry Módího. Farmáři po celé zemi střídavě stávkují, protestují v ulicích či blokují komunikace. V součtu se do protestů zapojilo nějakou formou již několik set milionů lidí. Jde tak o jednu z největších akcí příslušného typu v dějinách.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Deregulaci, vůči níž se protestuje, zavádějí tři již schválené zákony. Společně v zásadě demontují celý dosavadní systém fungování indického zemědělství, neboť zakazují veškeré regulační zásahy do obchodu s potravinami s výjimkou zvláštních situací, jako je válka či hladomor.

V odvětví má zavládnout pravidlo „nechť každý prodává, co chce, komu chce a za kolik chce“. Podle vlády tak vzrostou příjmy zemědělců a sektor se zmodernizuje. Podle protestujících vydá reforma menší zemědělce na pospas agrokorporacím.

„Reforma umožní rozmach korporátní globalizace, která v posledku sníží výdělky farmářů a zvýší ceny potravin. Korporace zbohatnou. Indové budou živořit a hladovět,“ hodnotí situaci Vandana Šivová, výkonná ředitelka indické environmentální organizace Navdanya.

Zákony prošly již loni oběma komorami indického parlamentu — dolní Sněmovnou lidu i horní Sněmovnou států. Vlna nesouhlasu však přiměla premiéra odložit jejich účinnost. Z nejprve menších protestů ve svazových státech Paňdžáb a Harijána se během pár týdnů stalo celoindické hnutí, které koncem listopadu 2020 zorganizovalo zřejmě největší protestní stávku v historii vůbec — celostátní přerušení práce, do něhož se dle organizátorů zapojilo naráz 250 milionů lidí.

Protestující zemědělci s vládou už jedenáctkrát vyjednávali, naposledy na konci ledna. Vždy však bezvýsledně. Premiér Módí ustoupil zatím jen ve zmíněném odkladu účinnosti reforem o osmnáct měsíců. Protestující prohlašují, že akce ukončí jedině při příslibu úplného zrušení nových zákonů a ochrany dosavadního systému regulací.

„Bojujeme za naši půdu a za naše práva. Stávkuji dva měsíce, ale klidně budu stávkovat dva roky — až do doby, dokud vláda zákony nezruší,“ uvedl pro BBC farmář Devilal Dahíja.

Strategie protestujících jsou různorodé. Pozornost médií celého světa vzbudila před časem iniciativa Dilli Chalo (česky Vzhůru do Dillí), kdy desetitisíce farmářů pochodovali k hlavnímu městu a následně ho „obléhali.“ V posledních týdnech sahají protestující zejména k blokádám cest, silnic a vládních institucí.

Při protestech a stávkách dochází také k občasným srážkám s ozbrojenými složkami. Odboráři násilí odsoudili a vybídli k nenásilné občanské neposlušnosti. Zároveň apelují na svobodu shromažďování, kterou podle nich policisté — potažmo vláda — ne vždy respektují.

Rodina indických farmářů na protestním shromaždišti. Foto Randeep Maddoke, WmC
Rodina indických farmářů na protestním shromaždišti. Foto Randeep Maddoke, WmC

Trojice zemědělských zákonů není zdaleka první kontroverzní reformou Módího vlády. Pod palbou kritiky byla už v roce 2017 za největší daňovou reformu od indické nezávislosti, nebo v roce 2019 za klíčovou změnu zákona o občanství — podle kritiků protiústavní a xenofobní. Žádná z reforem však u veřejnosti nevyvolala takovou reakci, jako právě zemědělská. Mimo jiné i proto, že v zemědělství pracuje téměř osmapadesát procent všech Indů.

Boj o podobu indického hospodářství se odehrává i na internetu. Stávkující hojně využívají k organizaci protestů sociální sítě. Vládnoucí Indická lidová strana se naopak snaží online aktivitu farmářů ale i investigativních novinářů omezit, například zablokováním twitterových účtů kritizujících vládu. Organizace jako Human Rights Watch a Reportéři bez hranic mluví o omezování svobody projevu a zoufalé snaze Módího kontrolovat pro něj nepříznivý narativ.

Další informace: