Za rovnosti žen s muži demonstrovaly toto úterý v jihoindickém státě Kérala miliony žen. Utvořily 620 kilometrů se táhnoucí lidský řetěz, spojující Kásargód na severu státu s hlavním městem Tiruvanantapuram. Vyvrcholil tím několik měsíců se táhnoucí spor o přístup do chrámu Sabarimala, jež byl historicky zapovězen ženám ve věku, kdy mohou menstruovat, oficiálně mezi desíti a padesáti lety.

Zákaz zrušil indický Nejvyšší soud již v září. Krajně pravicoví demonstranti a hinduističtí fundamentalisté však až doposud bránili ženám do chrámu vstoupit a násilně napadali ty, které se o to pokusily. Spor proti sobě postavil také na federální úrovni dominantní nacionalistickou Indickou lidovou stranu (Bharatíja Džanáta, BJP) premiéra Nárendry Módího a v Kerále vládnoucí levicovou koalici vedenou tamními komunisty.

Spor o rovnost

Ve středu první dvě ženy konečně zákaz prolomily, a staly se tak vůbec prvními ženami v „plodném“ věku, které kdy do chrámu vstoupily. Obě strany konfliktu vidí v otázce přístupu do chrámu odraz širšího sporu o postavení žen v zemi, v níž má v posledních letech převahu právě konzervativní pravice.

„Je to příležitost ukázat, jak jsou ženy silné, jak si můžeme navzájem pomáhat a podporovat se,“ uvedla pro BBC jedna z demonstrantek, Kavita Dasová. „Samozřejmě podporuji, aby byly do chrámu vpuštěny ženy všech věkových kategorií. Nemyslím si, že by je měla tradice či jiný druh zpátečnictví zastavit. Kdo se chce modlit, musí mít právo se modlit,“ řekla.

Hinduističtí fundamentalisté věří, že menstruující ženy jsou nečisté. Ve většině chrámů však nesmí vstupovat jen přímo v době menstruace, nikoli v průběhu celé životní etapy, kdy pravidelně menstruací procházejí. V daném případě je tradiční příčinou striktního zákazu vstupu konkrétní božstvo.

Ajapa, jeden z nejpopulárnějších bohů v oblasti, za nímž do Sabarimaly rok co rok putují miliony poutníků, je totiž dle tradice panicem, dobrovolně podstupujícím celibát. A plodné ženy si tak prý ve svém chrámu nepřeje.

Zákaz zrušil soud na základě petice jako diskriminační a tedy protiústavní. Vládnoucí nacionalisté z Indické lidové strany a jejich spojenci z řad konzervativních hinduistů po celé Indii se rozhodli veřejně rozhodnutí soudu odmítat jako útok na tradiční hodnoty.

Zrušení zákazu odmítá i vládnoucí premiér Módí, známý jako náboženský konzervativec již z doby, kdy předsedal vládě svého rodného Gudžarátu. V nedávném rozhovoru prohlásil, že zákaz není otázkou „rovnosti pohlaví“, nýbrž náboženského vyznání.

Násilí a výhružky

Místní pobočka Indické lidové strany v Kérale pak označila vstup žen do chrámu za „spiknutí vládnoucích ateistů s cílem zničit hinduistické chrámy“ a vyzvala své příznivce k protestům. V hlavním městě Tiruvanantapuram následně ve středu vypukly nepokoje, při nichž hinduističtí fundamentalisté vyzbrojení černými prapory oblehli vládní budovy, zablokovali dopravu a zapalovali barikády. Kérálská policie proti nim musela nasadit slzný plyn a vodní děla. Správci chrámu jej po první návštěvě žen na protest zavřeli s tím, že jej musejí „očistit“.

Ženy se do chrámu pokusily v průběhu tří měsíců se táhnoucího sporu vstoupit již několikrát. Pokaždé je musely chránit stovky policistů a až dosud se jim to kvůli rozzuřeným davům odpůrců nepodařilo. Demonstranti po nich mimo jiné házely kameny a hlasitě jim vyhrožovaly.

Dvaatřicetileté Reháně Fáthimě, první ženě, která se pokusila do chrámu vstoupit, vyhrožovali na internetu příznivci Indické lidové strany mimo jiné znásilněním a zabitím a zdemolovali její dům. Vadilo jim také, že je muslimkou. Rehana Fatima je nyní pod policejní ochranou.