Jak zachránit ženy v Indii?
Fatima RahimiZa posledních třicet let bylo v Indii potraceno deset až dvanáct milionů plodů ženského pohlaví. Dcery totiž ohrožují postavení rodičů v tradiční společnosti. Ministryně Maneka Gandhi chce situaci změnit.
V dnešní Indii přetrvává silný patriarchát, a tak je tu čím dál četnější zabíjení plodů ženského pohlaví. Ve snaze omezit ženskou foeticidu, neboli zabití plodu, indická ministryně pro ženy a rozvoj dětí, Maneka Gándhí, prohlásila, že centrální vláda uvažuje o zrušení zákazu určení pohlaví dítěte. Prosadit by se měl zákon, který těhotným ženám stanoví povinnost znát pohlaví svého dítěte.
Prenatální pohlavní testy jsou nyní v Indii oficiálně zakázané. Prosazením takového zákona se právě v minulosti snažili snížit množství „výběrových potratů“. Výběrové interrupce před koncem 20. století, vzhledem k obtížnému určení pohlaví plodu před narozením, byly neobvyklé. Moderní technologie, jako například ultrazvuk, však tento proces zjednodušily.
Rodiče i lékaři v Indii za zjištění pohlaví mohou být uvězněni až na pět let. Testy jsou navzdory tomu velmi rozšířené, a to zejména v chudých a okrajových oblastech. Indové nyní chtějí jít úplně opačnou cestou.
Chtějí se pokusit zvrátit vysoké počtu zabití plodů ženského pohlaví tím, že každá těhotná žena bude mít povinnost vědět, zda čeká kluka nebo holčičku. Účinnější strategií podle ministryně bude zaznamenat pohlaví plodu na začátku těhotenství, a pak sledovat jeho průběh.
Měl by vzniknout systém, který by vysledoval pokusy zabít dítě před narozením, poté kdy se zjistilo, že se má narodit holčička. Problém je zásadní. Podle studií britského lékařského časopisu Lancet, v posledních třech desetiletích bylo takhle zabito deset až dvanáct milionů nenarozených dívek.
Podle indických bojovníků za lidská a ženská práva se však nejedná o šťastný nápad, ve skutečnosti by mohl současnou situaci zhoršit. Tvrdí, že navrhovaný systém by mohl fungovat mezi vzdělanými ženami, ale ne mezi velkým množstvím žen, které žijí na venkově, kde jsou vystaveny obrovskému tlaku sociálních a kulturních tradic.
Preference dětí mužského pohlaví zde vede k vynucování potratů dětí ženského pohlaví. Příčinami mohou být systém věna, ekonomická situace, kastovní systém, sociální normy, tradičně podřadné role žen, stereotypy v kulturních vzorcích, náboženství.
Tradiční preference mužského pohlaví vedla k tomu, že Indie má jeden z nejméně vyvážených poměrů mezi pohlavími ve světě.
Z podrobnějšího pohledu na situaci je jasné, že hlavními příčinami neblahého stavu jsou negramotnost, sociální nejistota a chudoba. Dalším důvodem, který má ale také spojitost s chudobou, je tradice vybavování děvčat velikým věnem do manželství. „Správná“ dívka by měla dostat k svatbě velké bohatství.
Sociální nejistotu a strach o budoucnost rodiny podle některých může vyřešit vytoužený syn, který bude vydělávat a starat se ve stáří o své rodiče, kdežto dívka se vdá a odejde pryč do rodiny svého manžela. Syn je možnou zárukou obstojného stáří i posmrtného života.
Existuje také mýtus, že zatímco dívka odejde, syn bude nést do budoucna jméno rodiny. Cílem vlády jistě musí být odstranění diskriminace na základě pohlaví, což se neobejde bez překonání tradičních představ, jež dívky znevýhodňují. To by mohlo do budoucna situaci zmírnit.