Bojovnice za práva žen a demokracii, místopředsedkyně nepálské komunistické strany a od minulé středy také historicky první žena v prezidentském úřadu země. To vše je Bidya Devi Bhandariová, jež podle pozorovatelů ztělesňuje kulturní obrat v muži ovládané nepálské politice.

Čtyřiapadesátiletou Bhandariovou zvolil v nepřímé volbě nepálský parlament počtem 327 hlasů. Její oponent Kul Bahadur Gurung z opoziční strany Nepálský kongres jich obdržel 214.

Sama Bhandariová označila své vítězství za první krok na cestě k naplnění nových ústavních „záruk rovnosti“. Vypsání prezidentských voleb bylo jedním z požadavků dlouho odkládané ústavy, kterou parlament schválil na konci září po sedmi letech diskusí a rozbrojů.

Právě kvůli nim byl až nyní vystřídán prezident Ram Baran Yadav, který byl ve funkci od roku 2008, kdy se z Nepálu stala republika. Tehdejší protesty, v jejichž čele stála i Bhandariová, vedly až k pádu autoritářské monarchie.

Právě Bhandariová se také do velké míry zasadila o konečnou podobu nové ústavy, která stanovuje i kvóty pro zastoupení žen v politice: třetina parlamentu musí být složena z žen, stejně tak alespoň jedna z funkcí prezidenta či viceprezidenta musí být vždy obsazena ženou.

V osmadvacetimilionovém Nepálu je stále většina žen v domácnosti nebo pracuje na polích. Někteří komentátoři ovšem upozorňují, že ústava mohla být k právům žen ještě vstřícnější. Například děti svobodných matek a manželek cizinců podle ní nemají nárok na nepálské státní občanství.

„Někteří by mohli říct, že nakonec až tak velkou feministkou není,“ uvedl k vítězství Bhandariové redaktor nepálského deníku Nagarik Guna Raj Luteil.

Protesty Madhesiů

Zvolení ženy-prezidentky je pouze jednou z velkých změn, jež v současnosti Nepál zažívá. Nová ústava mění úplně politickou mapu země. A spolu s prezidentskou schválil parlament také výměnu vlády.

Ústavou změněné dělení země na nové správní a volební okrsky přitom podněcuje i protesty. Intenzivní jsou zvláště na jihu, kde žijí takzvaní Madhesiové — Nepálci původem z indických etnik. Od srpna zde bylo při násilných srážkách zabito na padesát lidí.

Madhesiové se obávají, že nový federální systém povede k nedostatečné reprezentaci této třicetiprocentní skupiny ve státních orgánech. Osmačtyřicet poslanců madhesijských stran bojkotovalo i volbu hlavy státu.

Již několik týdnů navíc trvá též blokáda důležitých dopravních cest mezi Nepálem a Indií, přes které probíhá zásobování. Některé trasy zablokovali právě protestující Madhesiové, u jiných je příčina sporná.

Faktor Indie

Komentátoři se v souvislosti s blokádami a protesty přou i nad rolí Indie, která má v oblasti vlastní politické i bezpečností zájmy. Oficiálně vyjadřuje indická strana především obavy, aby se násilí nepřelilo na území pod její správou. Podle agenturních zpráv však zastavují indičtí pohraničníci kamiony se zbožím i na své straně hranice a zcela odmítají do Nepálu pouštět dodávky s palivem.

Nepálský kabinet označuje blokádu za indickou odplatu za schválenou ústavu, kterou tato země explicitně odsoudila. Indická vláda ale tvrdí, že k žádné ekonomické blokádě nepřistoupila.

Nepál je vzhledem ke svým přírodním podmínkám do velké míry závislý na dovozu zboží i surovin právě z Indie. Zastavení dodávek nafty a plynu je pro zemi, která se navíc vzpamatovává z nedávného zemětřesení, krizové.

Podle posledních zpráv se policie snaží protesty rozehnat a obnovit dodávky na jihu země, komentátoři se ale shodují, že se nové nepálské vládě zatím konflikt zmírnit nepodařilo.

O faktu, že se nepálská politická reprezentace pokouší o snížení indického vlivu, svědčí středeční dohoda o dovozu paliv s Čínou, která de facto ukončila čtyřicetiletý monopol Indické ropné společnosti v zemi.

Další zdroje:

The Hindustan Times Communist leader Bidhya Bhandari elected Nepal´s first woman president

The Independent Bidhya Devi Bhandari: Communist activist elected Nepal´s first female president

Al-Džazíra Analysis: Blockade politics in Nepal

The New York Times Border havoc as Nepalis accuse India of payback