Bojovnice za práva žen a demokracii, místopředsedkyně nepálské komunistické strany a od minulé středy také historicky první žena v prezidentském úřadu země. To vše je Bidya Devi Bhandariová, jež podle pozorovatelů ztělesňuje kulturní obrat v muži ovládané nepálské politice.

Čtyřiapadesátiletou Bhandariovou zvolil v nepřímé volbě nepálský parlament počtem 327 hlasů. Její oponent Kul Bahadur Gurung z opoziční strany Nepálský kongres jich obdržel 214.

Sama Bhandariová označila své vítězství za první krok na cestě k naplnění nových ústavních „záruk rovnosti“. Vypsání prezidentských voleb bylo jedním z požadavků dlouho odkládané ústavy, kterou parlament schválil na konci září po sedmi letech diskusí a rozbrojů.

Právě kvůli nim byl až nyní vystřídán prezident Ram Baran Yadav, který byl ve funkci od roku 2008, kdy se z Nepálu stala republika. Tehdejší protesty, v jejichž čele stála i Bhandariová, vedly až k pádu autoritářské monarchie.

Právě Bhandariová se také do velké míry zasadila o konečnou podobu nové ústavy, která stanovuje i kvóty pro zastoupení žen v politice: třetina parlamentu musí být složena z žen, stejně tak alespoň jedna z funkcí prezidenta či viceprezidenta musí být vždy obsazena ženou.

V osmadvacetimilionovém Nepálu je stále většina žen v domácnosti nebo pracuje na polích. Někteří komentátoři ovšem upozorňují, že ústava mohla být k právům žen ještě vstřícnější. Například děti svobodných matek a manželek cizinců podle ní nemají nárok na nepálské státní občanství.