Primark otevřel gigantickou pobočku v Praze. Není to dobrá zpráva

Tereza Volmutová

Módní značka Primark otevírá první prodejnu v České republice. Na Václavském náměstí a na ploše neuvěřitelných 4600 metrů čtverečních. Největší prodejna firmy v Birminghamu má rozlohu trojnásobnou. Co má ve svých oděvech irská firma zašito?

Podle odhadů jen za první tři měsíce pandemie dluží módní značky dělníkům po celém světě 3,2 až 5,8 miliard dolarů. Mezi dlužníky patří i Primark. Repro DR

Irský řetězec Primark otevřel po trojitém odkladu zaviněném pandemií svou první pobočku v České republice. Obchod se těší velké oblibě hlavně proto, že nabízí pestrou nabídku módního oblečení za nízké ceny. To je typické pro takzvanou fast fashion, rychlou módu, se všemi jejími neduhy: jak těmi všeobecně známými, jako jsou pracovní podmínky ve výrobnách, tak těmi, o kterých se zatím ve společnosti tolik nemluví.

Primark je dlouhodobě kritizovaný za to, že jeho oblečení je vyrobené lidmi, jejichž pracovní práva jsou soustavně porušována. Pandemie navíc přinesla nový typ problému. Od jejího začátku loni v březnu miliony dělníků nedostaly mzdu, případně byli propuštěni bez jakékoliv kompenzace.

Módní značky totiž buď v podstatě ze dne na den zrušily svým dodavatelům objednávky, anebo odmítly zaplatit za ty již vyrobené a odeslané. Podle odhadů jen za první tři měsíce pandemie dluží módní značky dělníkům po celém světě 3,2 až 5,8 miliard dolarů.

Mezi dlužníky patří i Primark. Jeho vedení až loni v září — po veřejné kampani PayYourWorkers a tlaku organizace Clean Clothes Campaign — vydalo prohlášení, že za objednávky zaplatí. Existenční problémy, které několikaměsíční prodlevou při splácení mezd způsobil tisícům lidí v nejchudších regionech světa, si dovedeme těžko představit.

Ve spojitosti s otevřením pobočky se mluví o tom, že zajistí tři sta nových pracovních míst. Nemluví se o věrohodnosti příslibu ani o kvalitě pracovních míst, jež vzniknou.

Oděvní průmyslu je jeden z těch, kde se masivně zavádí digitalizace. Mnohdy přitom nejde o technologie, které by lidem práci ulehčovaly, ale takové, které ji mají zefektivnit. Například větším dohledem na výkon zaměstnanců. Konkrétně maloobchody v oděvním průmyslu sledují prostřednictví aplikací v očipovaném zboží veškerý pohyb a plnění úkolů pracujících.

Práce je čím dál monotónnější, její objem narostl a veškerá kreativní stránka se vytrácí. Primark patří mezi značky, které v daném trendu udávají směr. Pokud tedy zazní argument pracovních míst, měli bychom se naučit ptát, o jaká pracovní místa se jedná a jak se firma stará o jejich důstojnost.

Co se týče ekologické stopy, Primark se sice v roce 2020 (jako součást kampaně Greenpeace Detox Campaign) zavázal, že bude eliminovat nebezpečné toxické látky, které se používají při výrobě jeho oblečení, nemáme ovšem žádné důkazy, že by se tak dělo. Podobné je to s emisemi skleníkových plynů.

Ve zprávách se dočteme, že prodejna přinese „možnost nakupovat produkty z udržitelných, recyklovaných a organických materiálů“. V praxi ale produkty daného typu tvoří pouze velmi malou část nabídky.

A především, promile „udržitelného“ sortimentu ani náznakem neřeší základní problém: enormní nadprodukci. Oblečení se v průměru vyrobí asi o třicet procent více, než kolik se ho prodá. Náklady na výrobu jsou, i vlivem nízkých mezd dělníků, extrémně nízké, firmám jako Primark se tudíž vyplatí objednávat více oblečení než riskovat případný ušlý zisk.

V době klimatické krize, kdy bychom jako společnost měli podrobovat analýze všechny globalizované výrobní řetězce, se takové zacházení se zdroji a lidskými bytostmi jeví jako zcela neudržitelné. Měli bychom říct otevřeně, že v roce 2021 je otevření 396. firemní pobočky o velikosti fotbalového hřiště krokem zpět.

advertisment
Diskuse
PK
June 20, 2021 v 9.2
Řekl bych, že rozhodující boj

o budoucnost Česka se povede mezi těmi, kdo zaplnili Václavák kvůli otevření Primarku, a těmi, kdo ho zaplní na demonstraci Milionu chvilek pro demokracii.