Je Německo posledním lidskoprávním mohykánem?

Dalimil Petrilák

Situace po požáru řeckého uprchlického tábora Moria znovu ukázala, že Evropu a hodnoty, které ji stále ještě definují, poutá jen jeden faktor. Je jím Německo a jeho zahraniční politika.

Základní lidská práva pro většinu evropských politiků fakticky stojí daleko za pseudovlasteneckými, nacionalistickými nebo přímo xenofobními prioritami. Foto FB Dalimil Petrilák

Německá vláda opět ukázala, že se k problémům snaží stavět čelem a nestrkat před nimi hlavu do písku, jako zbytek Evropy. Poté, co začátkem září do základů vyhořel uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos a o přístřeší přišlo přes dvanáct tisíc lidí, se chvíli zdálo, že EU využije šanci a napraví chyby, které v Řecku v posledních čtyřech letech udělala. Desítkám tisíc lidí zde byly upírány nejen základní životní potřeby, ale také lidská důstojnost.

Ačkoli řada politiků učinila veřejná prohlášení o zoufalé situaci, potřebě pomoci migrantům a podobně, s odstupem dvou týdnů se ukazuje, že se vše pravděpodobně vrací do starých kolejí. Kromě jedné výjimky. Tou výjimkou je přístup Německa, a to nejen v tomto konkrétním případě.

×