Proběhlo páté kolo soudního líčení se čtyřmi anarchisty a ekologickým aktivistou, které policie viní mimo jiné ze „založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod“. Případem známým jako Fénix 2 se Okresní soud v Mostě zabývá již déle než rok. Komplikovaná kauza napojená na někdejší stíhání anarchopacifistů obviněných z přípravy teroristického činu však uvízla na mrtvém bodě.

Obvinění se týká mimo jiné zveřejňování anonymních komuniké takzvané Sítě revolučních buněk, údajné organizace povstaleckých anarchistů, která měla mezi lety 2014 a 2016 provést zhruba patnáct žhářských útoků například na policejní vozidla, načež bez zřejmého důvodu činnost ukončila.

Při těchto nikdo neutrpěl zranění a celkové škody se odhadují na sedm milionů korun. Přestože se policie skupinu snažila vypátrat již v předchozí kauze, nikdy se nepodařilo prokázat ani to, že se skutečně jedná o ustálenou organizaci.

Údajná Síť revolučních buněk rozesílala komuniké o žhářských útocích e-mailem nejrůznějším antiautoritářským uskupením. Některé z nich texty propagující povstalecký anarchismus a boj proti státu publikovaly, ovšem často s poznámkou, že zveřejněním nevyjadřují svůj souhlas s danými činy.

Policie ovšem zastává názor že je již samotné šíření materiálu trestné. „Publikováním komuniké prezentoval[i] ideologii hlásající zášť, nenávist a vyzývající k násilí proti určitým skupinám osob vymezených na základě příslušnosti k ekonomicko-společenské třídě, otevřeně a radikálně vystupující proti ústavnímu zřízení, principům liberální a pluralitní demokracie,“ uvádí vyšetřovatelé v obvinění.

Mezi stíhanými je i ekologický aktivista působící pod pseudonymem Tomáš Zelený, a to navzdory tomu, že se Sítí revolučních buněk podle vlastních slov nesouhlasí. Kriminalisté jej s povstaleckými anarchisty spojují již od dubna 2015, kdy Zeleného zahrnuli do série razií a zatýkání víceméně náhodných osob, u nichž předpokládali vazby na žháře.

„Podle příkazu k domovní prohlídce, který mi předali, se u mě měly nacházet povstalecké tiskoviny a zbraně. Samozřejmě nic takového nenalezli ani policisté, ani speciálně vycvičený pes. Podle příkazu jsem měl být součástí velící struktury Sítě revolučních buněk. Dodnes nechápu, jak na takovou blbost přišli,“ řekl dříve Zelený v rozhovoru pro Deník Referendum.

Navzdory tomu, že ani táhlé vyšetřování a odborné zkoumání aktivistovy elektroniky policii nic nesdělilo, Zelený čelí zájmu represivních složek či stíhání již téměř pět let. „Za údajný zločin [údajného zveřejnění komuniké na webu], který byl slovy zákona spáchán ‚veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným podobně účinným způsobem‘, mi dnes hrozí až deset let vězení. Je to několikrát více, než pokud bych auta sám zapaloval,“ uvedl před časem v komentáři pro portál A2larm.

Obvinění se liší, zahrnují i držení brožur

Mezi obviněnými jsou i dva aktéři první kauzy Fénix, Petr S. a Martin I.. Přestože je soud v případě „přípravy teroristického činu“ osvobodil, oba anarchisté se nyní musí hájit znovu. Policie je tentokrát neviní z členství v Síti revolučních buněk, ale z její podpory a propagace. Petr S. se jí měl dopustit zveřejněním žhářského komuniké na webové stránce Voice of Anarchopacifism a Martin I. tím, že se údajně chystal šířit brožury o povstaleckém anarchismu.

Dané materiály policie nalezla u některých obviněných v rámci prohlídek navázaných na první kauzu Fénix. Celkem se jedná o asi desítku krátkých publikací přibližujících postoje zahraničních skupin povstaleckých anarchistů, případně o překlady textů teoretika Alfreda Bonanna. Ten kritizuje většinu anarchistického hnutí coby málo radikální a propaguje násilí jako nástroj boje proti státní moci.

Policie si brožury rozčlenila do tabulky podle šesti obsahových parametrů. Všechny texty podle vyšetřovatelů zahrnují propagaci povstaleckého anarchismu, podněcování k násilí a „propagaci a šíření metod“, zatímco kupříkladu „podpora propagace militantních uskupení“ se nachází pouze v části z nich.

Další kolo proběhne v březnu

K Okresnímu soudu v Mostě doputovala obžaloba v polovině prosince 2018. První kolo hlavního líčení proběhlo počátkem dubna. Soudci se nad případem sešli již pětkrát, žádné z jednání ovšem nepřineslo výraznější posun. Část obviněných dlouhodobě nevypovídá, další k soudu do vzdáleného Mostu nejezdí. Soud naopak pravidelně navštěvují lidé vyjadřující stíhaným podporu. Do malé soudní síně se ovšem vždy vejde pouze několik z nich.

Předvolání se dočkali nejrůznější svědci včetně podnikatele Vladimíra Krulce. Tomu měla Síť revolučních buněk v roce 2015 zapálit čtyři auta u restaurace Řízkárna poté, co se proti Krulcovi postavili levicoví aktivisté a bývalí zaměstnanci kvůli nevyplaceným mzdám a nedůstojným podmínkách na pracovišti.

Páté kolo líčení přineslo tři svědecké výpovědi, které se týkaly převážně obviněného anarchisty Lukáše B.. Toho policie viní z celé řady trestných činů od padělání dokladů přes zveřejňování závadných komuniké až po založení Sítě revolučních buněk. Svědci uvedli, že diskutované materiály podle nich mohl na některé z prošetřovaných webů vložit prakticky kdokoli.

Po necelé půlhodině se soud dostal ke znaleckým posudkům. Ty poskytují mimo jiné jazykovou expertizu uvádějící podle předběžných informací shodu mezi stylistikou Lukáše B. a obsahem povstaleckých komuniké. Obhajoba si ovšem vyžádala, aby část expertů přišla své nálezy vysvětlit osobně. Soud přislíbil odborníky předvolat a po dohodě s právníky oznámil, že znovu zasedne devátého března.

Za pomoci znalců musí prozkoumat i technickou stránku vkládání sporných materiálů na internet. Důkazní materiály obsahují kupříkladu IP adresy z anonymizační sítě TOR. Smyslem TORu je ovšem právě to, že použití jakýchkoli identifikačních údajů coby důkazu prakticky znemožňuje. Komplikovanost problému již dříve uznal i státní zástupce Václav Richter. „[Důkazní proces] je složitý zejména v tom, že se to odehrálo v kyberprostoru,“ sdělil Mosteckému deníku.