Během cesty na dovozní veletrh v Čínské lidové republice navštívil předseda Sněmovny Radek Vondráček Oddělení mezinárodních styků ÚV KS Číny (OMS), to jest jednu z hlavních organizací, jejichž prostřednictví se ČLR pokouší ovlivňovat mezinárodní politiku ve svůj prospěch. Ve výročních zprávách BIS je OMS označováno za „specifickou stranickou rozvědku“. Vondráčka přijal předseda OMS Sung Tchao, který je v čínské nomenklatuře na úrovni ministra.

Moudrost vlády jedné strany

Podobná jednání obcházejí standardní mechanismy diplomatických styků, podkopávají autoritu našeho demokratického politického systému a zatahují Českou republiku do sféry čínského vlivu. Je to patrné i z oficiálního komuniké uveřejněného na stránkách OMS, které událost předkládá čtenářům především jako příležitost legitimizovat nedemokratický politický systém a ukázat význam Komunistické strany Číny.

↗

Rozvědčík Sung Tchao nabízí leninský projekt vedoucí úlohy Strany Vondráčkovi jako příklad „čínské moudrosti“ hodný následování a přínos k „politické kultuře lidstva“. Foto KS ČLR

Sung Tchao bez zábran stírá rozdíl mezi Komunistickou stranou Číny a politickou stranou demokraticky zvolenou občany České republiky, a dokonce nabízí leninský projekt vedoucí úlohy Strany Vondráčkovi jako příklad „čínské moudrosti“ hodný následování a přínos k „politické kultuře lidstva“. Jedním dechem přitom hovoří o tom, že Čína v „nové éře“ (jak Si Ťin-pching označuje své vládnutí) převezme iniciativu v celosvětovém měřítku.

Svému hostu ponechal Sung Tchao pouze prostor k tomu, aby pochválil práci Komunistické strany Číny a jejího generálního tajemníka a vzal zjevně vážně nabídku „stranické spolupráce“, včetně diskuze o přednostech čínského způsobu vládnutí. O tom, že by ho snad předseda českého Parlamentu upozornil, že systém vlády jedné strany leninského typu jsme opustili právě před třiceti lety a nemíníme se k němu vracet, ani slovo.

Citlivé otázky

Hlavním smyslem setkání se zdá být snaha ÚV KS Číny „řádně vyřešit citlivou otázku, která by mohla ovlivnit vzájemnou důvěru“. S ohledem na nedávné dění kolem sesterské smlouvy mezi Prahou a Pekingem měl soudruh Sung Tchao jistě na mysli to, aby ANO přivedlo k rozumu Piráty. Vzhledem k tomu, že čínština formálně nemusí rozlišovat singulár a plurál je však možné, že požadavek byl míněn obecně a vztahuje se i na další blíže neurčené „citlivé otázky“.

Požadavek „řádně“, nebo také „správně“ (čchu-li-chao) vyřešit problém, který čínská strana vnímá jako pro sebe citlivý, je otevřeně formulován jako pokus o nátlak na českého politika: když nevyřešíte „citlivý problém“ ke spokojenosti Číny, nebudou ekonomické příležitosti na čínském trhu.

Vzhledem k tomu, jak doposud probíhala „ekonomická spolupráce“ s ČLR, by mělo být snadné podobné plané nabídce odolat. Ještě snazší by mělo být, aby předseda Parlamentu ČR odmítl pozvání na „rozvědné“ oddělení ústředního výboru politické strany nechvalné pověsti, s níž nemá institucionálně nic společného.