K počátkům Česko-čínského centra na Univerzitě Karlově
Olga LomováPodobně jako se čeští politici nadchli pro myšlenku čínských investic výměnou za lidská práva, nadchl se rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima pro myšlenku přílivu čínských studentů výměnou za servilní gesta vůči čínskému režimu.
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se distancoval od aktivit Miloše Balabána, který si nechal proplácet od Velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze faktury za pořádání konferencí na půdě univerzity. Zatím ale nevysvětlil, proč Balabánovi věnoval takovou důvěru, že mu svěřil Česko-čínské centrum formálně koncipované jako mezifakultní platforma pro rozvoj výzkumu a akademické výměny se zaměřením na Čínu.
Na ředitele Střediska bezpečnostní politiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Miloše Balabána se nedávno provalilo, že si na soukromou firmu účtoval čínské peníze za pořádání propagandistických konferencí pod hlavičkou univerzitního Česko-čínského centra.
Počínaje rokem 2016 konference zahajoval rektor po boku čínské velvyslankyně (a po jejím odvolání v souvislosti se zmizením Zemanova čínského poradce nový velvyslanec ČLR v Praze). Odhalení vedlo k okamžité rezignaci Miloše Balabána z pozice tajemníka Česko-čínského centra, v jehož čele nominálně stojí rektor Zima. Rektor osobní zodpovědnost nepřipustil, od Balabána se distancoval s tím, že nemůže vědět vše o tisících zaměstnanců univerzity a ručit za jejich morální profil.
Toto vysvětlení není přesvědčivé, konference se konaly v reprezentativních univerzitních prostorách a Miloš Balabán nebyl jeden z tisíců zaměstnanců UK, ale člověk, kterého rektor Zima osobně přivedl do Česko-čínského centra, učinil ho výkonným tajemníkem a de facto ho nechal centrum řídit, přestože nominálně měl jako tajemník být pouze zodpovědný za svolávání pravidelných schůzí rady a vedení zápisu.