Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se distancoval od aktivit Miloše Balabána, který si nechal proplácet od Velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze faktury za pořádání konferencí na půdě univerzity. Zatím ale nevysvětlil, proč Balabánovi věnoval takovou důvěru, že mu svěřil Česko-čínské centrum formálně koncipované jako mezifakultní platforma pro rozvoj výzkumu a akademické výměny se zaměřením na Čínu.

Na ředitele Střediska bezpečnostní politiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Miloše Balabána se nedávno provalilo, že si na soukromou firmu účtoval čínské peníze za pořádání propagandistických konferencí pod hlavičkou univerzitního Česko-čínského centra.

Počínaje rokem 2016 konference zahajoval rektor po boku čínské velvyslankyně (a po jejím odvolání v souvislosti se zmizením Zemanova čínského poradce nový velvyslanec ČLR v Praze). Odhalení vedlo k okamžité rezignaci Miloše Balabána z pozice tajemníka Česko-čínského centra, v jehož čele nominálně stojí rektor Zima. Rektor osobní zodpovědnost nepřipustil, od Balabána se distancoval s tím, že nemůže vědět vše o tisících zaměstnanců univerzity a ručit za jejich morální profil.

Toto vysvětlení není přesvědčivé, konference se konaly v reprezentativních univerzitních prostorách a Miloš Balabán nebyl jeden z tisíců zaměstnanců UK, ale člověk, kterého rektor Zima osobně přivedl do Česko-čínského centra, učinil ho výkonným tajemníkem a de facto ho nechal centrum řídit, přestože nominálně měl jako tajemník být pouze zodpovědný za svolávání pravidelných schůzí rady a vedení zápisu.

Česko-čínské centrum

Česko-čínské centrum bylo zřízeno Opatřením rektora 6/2016, které vešlo v platnost 15. března téhož roku. V opatření se uvádí, že „centrum je odborným celouniverzitním střediskem výzkumu a vzdělávání specializovaného na témata politických, ekonomických, právních, sociálních, teritoriálních, mediálních, kulturních a bezpečnostních studií v rámci spolupráce mezi Českou republikou a Čínou.“ Rektor přizval k založení centra čtyři fakulty: filozofickou, sociálních věd, pedagogickou a právnickou.

Za dobu své činnosti se centrum výzkumu a vzdělávání na téma čínské společnosti a kultury nevěnovalo, ani nemohlo, protože na to nemělo ani odborné kapacity ani prostředky. Hlavní činností centra byly ony problematické konference zaštítěné rektorem. Není bez zajímavosti, že generálním partnerem předposlední konference konané v září 2018 s názvem „40 let reforem: od otevření se světu k novým hedvábným stezkám“ byl Home Credit. O rok později s Home Creditem rektor podepsal smlouvu o partnerství s Univerzitou Karlovou, která vedla část akademiků k tomu, že rektora vyzvali k odstoupení.

Česko-čínské centrum dále organizovalo komerční letní školu pro čínské studenty. Na podnět rektora vznikla pod hlavičkou centra také učebnice čínštiny pro děti. Tu měla vypracovat filozofická fakulta, ale nakonec se práce zhostili bývalí studenti sinologie, protože učitelé FF nepovažovali projekt za smysluplný z hlediska vlastní odborné práce.

Navzdory proklamované podpoře rozvoji odborného výzkumu Číny, bylo centrum od počátku především nástrojem, jak vycházet vstříc politickým představitelům Čínské lidové republiky v naději, že to přinese univerzitě peníze. Podobně jako se čeští politici nadchli pro myšlenku čínských investic výměnou za lidská práva, nadchl se pan rektor Zima pro myšlenku přílivu čínských studentů výměnou za servilní gesta vůči čínskému režimu.

Jak známo, místo investic do České republiky dorazila podvodná firma CEFC, jejíž „předseda“ následně zmizel, nejspíš proto, že jeho blízký spolupracovník byl v USA usvědčen a odsouzen za uplácení politiků v Africe. A místo platících čínských studentů se na Univerzitě Karlově objevil skandál, který bude ještě dlouho poškozovat její jméno. Drobný přivýdělek pro pár učitelů na komerční letní školy ani bonusy typu placeného výletu proděkana právnické fakulty profesora Tomáška do Tibetu se za příspěvek k rozvoji UK nedají počítat.

Na počátku politika

Ačkoliv se o tom v Opatření rektora nehovoří, Česko-čínské centrum při UK vzniklo jako přímý produkt jednání rektora Zimy s českými a čínskými politiky. Podle zpráv z českého tisku navázání spolupráce s čínskými politiky zprostředkoval rektorovi tehdejší předseda Poslanecké sněmovny, sociální demokrat Jan Hamáček.

K ČSSD má tradičně blízko také Miloš Balabán, o němž se uvádí, že působí jako bezpečnostní expert strany. Jediným vysvětlením, proč se Miloš Balabán — nijak výrazný odborný asistent fakulty sociálních věd, který se výzkumu Číny nikdy nevěnoval — stal tajemníkem Česko-čínského centra, může být, že rektorovi zprostředkoval politické kontakty.

Výsledkem jednání s politiky byla v červnu 2015 návštěva vicepremiérky Liou Jen-tung, členky politbyra ÚV KS Číny a dřívější vedoucí Oddělení ÚV KS Číny pro práci na jednotné frontě, vlivové organizace zásadního významu.

Teprve v souvislosti s probíhajícím skandálem kolem tajemníka ČČC se mi do ruky dostaly staré čínské noviny Prague Chinese Times, které v Praze vydává čínská komunita. Ty v červnu 2015 uveřejnily článek o návštěvě paní Liou na UK, kde se mimo jiné uvádí, že během návštěvy „místopředsedkyně Čínské lidové republiky uzavřela dohodu s rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou, že na pražské Karlově univerzitě zřídí Česko-čínské centrum. Cílem centra bude nejen podporovat výzkum v oblasti sinologie, ale také v oblasti sociologie, bezpečnosti, ekonomie a dalších“.