Titulky zpráv o posledním dění okolo brexitu zdůrazňují, že britský premiér Boris Johnson zažil v úterý další z velkých parlamentních porážek. A svým způsobem mají pravdu: hlasy 322 poslanců proti 308 se Johnsonovi postavila Dolní sněmovna, když chtěl nechat schválit plán zrychleného jednání o brexitové legislativě dle vládních představ. Přijetí plánu mělo umožnit schválení poslední verze dohody o brexitu a veškeré související legislativy do termínu, na nějž vystoupení Británie z EU slíbil právě Johnson — tedy do 31. října.

Poslanecká většina se ale odmítla vzdát práva předkládané materiály důkladně prostudovat, připomínkovat a eventuálně doplnit relativizačními dodatky. Jde podle ní o důležitější věc, než mít brexit už konečně a co nejrychleji za sebou, respektive zajistit Johnsonovi triumf.

Johnson reagoval přerušením celé sněmovní rozpravy o brexitové dohodě a odsunutím daného bodu k ledu. Ve zbytku týdne se mají poslanci zabývat pouze vnitropolitickými body vládního programu a Johnson chce věc konzultovat s opozicí i s EU. Všichni jakoby přestali najednou spěchat.

Podle Johnsonova ministra odpovědného za schvalování vládních návrhů v parlamentu, a zároveň vůdčí postavy tvrdých brexitářů, Jacoba Reese-Mogga půjde teď už jen „mimořádně obtížně“ prosadit do 31. října všechnu legislativu nutnou k brexitu s dohodou k tomuto datu. Britské deníky tak píší ve středečních vydáních o „opět odloženém brexitu“ či „brexitu v limbu“.

Jiná věc ovšem dopadla v úterý výrazně v Johnsonův prospěch a neměla by se v dnešní atmosféře pomíjet: ještě týž večer, respektive dvacet minut před výše popsaným odmítnutím zhuštěného rozvrhu jednání, schválili britští poslanci samotný brexit v Johnsonem předkládané podobě — v principu rozvodovou dohodu s EU tak, jak ji přivezl premiér minulý týden z Bruselu.

↗

Boris Johnson při debatě v britské sněmovně. Repro z videozáznamu

Hlasování o brexitu samotném dopadlo 329 pro, 299 proti. Což je velká většina: severoirská DUP zůstala opět v opozici, avšak brexit dle Johnsona podpořili spolu s loajálními konzervativci i všichni tvrdí brexitáři, všichni exposlanci Konzervativní strany vyloučení v září za zkřížení Johnsonových plánů s výjimkou Dominica Grieva, Justine Greeningové a Guta Bebba, a nad to ještě devatenáct labouristů.

Johnsonově předchůdkyni Therese Mayové se něco takového nikdy nepodařilo. Z labouristického hlediska je přitom Johnsonova verze dohody horší, než byly poslední verze za Mayové.

Většina třiceti hlasů pro brexit i za stávajících podmínek a za stávajícího premiéra, to je jasný signál. Johnson, nejohnson, průtahy, neprůtahy, současná sněmovna o brexit stojí a už jej nezastaví. Učinit tak mohou už jen eventuálně noví poslanci, nové volby.

Co bude nyní

Vývoj v dalších dnech lze očekávat následující: buďto se vláda dohodne s EU na dalším, tentokrát krátkém či pružném odkladu data brexitu, a zároveň s labouristy na novém jednacím plánu sněmovny — v takovém případě by byla provedena rozvodová dohoda parlamentem pomalu a schválena se vším všudy někdy v listopadu —, nebo se vláda dohodne jen s EU na dosud zamýšleném odkladu do 31. ledna 2020 a v mezičase vyvolá předčasné volby, přičemž deal případně schválí až nový parlament.

Obě varianty jsou realistické a z části již předjednané. První by zajistila Johnsonovi aureolu politika, který konečně vyvedl Británii z EU, a tím ho politicky velmi posílila. V příštích týdnech by ho však čekal boj o výslednou podobu brexitové dohody ve vlastním parlamentu, neboť řada poslanců by se jistě pokusila připojit k dealu vlastní dodatky. Některé z nich jsou ostatně už pomyslně na stole — o prodloužení přechodného období, o celní unii, o pobrexitové garanci zaměstnaneckých práv a tak dále.

Druhá varianta by byla riskantnější, protože volby před brexitem by mohl Johnson i prohrát. Umí-li však dnešní premiér něco dokonale, jsou to předvolební kampaně. A kdyby volby vyhrál, nový parlament by mu pak schválil dohodu nejspíše poslušněji, bez opozičních dodatků.

Je tu stále ještě málo pravděpodobná možnost brexitu k 31. říjnu, který by byl však dnes už takřka jistě tvrdý, a premiér by navíc musel přijít na způsob, jak vše zařídit s EU a současně prolomit parlamentní blok. Ovšem jedinou cestou jak zvrátit brexit v jakékoliv podobě jsou po úterním hlasování opravdu nové parlamentní volby s tím, že je Johnson prohraje.

Jak labouristé, tak liberální demokraté slibují nyní v případě volebního vítězství vypsat druhé brexitové referendum. V něm by se hlasovalo tentokrát buď pro konkrétní — Johnsonovu — dohodu, nebo pro setrvání v EU. A dle stávajících průzkumů by Britové dohodu zřejmě odmítli.

Volání po brexitu by tím v Británii jistě neustalo — skalní stoupenci odchodu z EU by mohli namítat, že odmítnuta byla konkrétní dohoda, ne sám odchod, a pokračovat v kampani. Celý výstupový proces by se však zastavil nejméně do dalších voleb, nebo do nějakého dalšího referenda.