Kdo nehlasuje s námi, je rusofil

Barbora Hrůzová

Zastupitelka městské části Praha 6 Barbora Hrůzová vysvětluje, proč jako jediná z Pirátů hlasovala proti návrhu koalice odstranit pomník maršála Koněva z Prahy 6 — Bubenče.

Obecně nejsem zastáncem žádných monumentálních památníků. Byla bych raději, kdyby místo nich rostly v parcích stromy. Osobnost maršála Koněva je skutečně kontroverzní a kdo chce, může si o tom přečíst hromadu jiných článků.

Takže začnu jinak. Již od devadesátých let na Praze 6 ve volbách jednoznačně vítězily pravicové strany. Socha Koněva jim sice vadila, ale nechávaly ji na pokoji. Až starosta Ondřej Kolář (TOP 09) se rozhodl, že se s ní vypořádá. Chtěl lidem vysvětlit, že maršál nebyl jen osvoboditel Prahy, ale taky nemilosrdný voják, který poslouchal rozkazy z Kremlu a dopustil se různých zvěrstev. Kolář proto nechal k soše umístit vysvětlující dodatkové tabulky.

Už zhruba od roku 2014 je památník pravidelně při každém významném výročí poléván rudou barvou a popisován hanlivými nápisy. Pachatele nikdy nechytili. Po každém tomto vandalství (ano, ničení cizího majetku je vandalství, i kdyby k tomu vedly ty nejčistší a nejčestnější úmysly), nechala radnice sochu vyčistit v rámci programu antigraffiti.

A tady narážíme na několik otázek. Když starosta věděl, že se to pravidelně děje, proč letos nenechal den předtím hlídat pomník policií nebo zde nenechal umístit kameru? Proč zrovna letos zakázal památník posléze vyčistit, a dokonce na lidi, kteří sochu chtěli uvést do původního stavu, poslal městskou policii? Proč pak přikázal umístit okolo sochy lešení a zakrýt ji plachtou? Tím by dalšímu vandalství asi sotva zabránil. Jedná se o zdánlivě chaotická rozhodnutí, která učinil sám, bez konzultace s koaličními partnery, a přitom za peníze radnice.

Jednání zastupitelstva Prahy 6 předcházelo možná záměrné vyhrocení sporu. Starosta Kolář na fotografii druhý zprava. Foto Michaela Danelová

Ve svém emotivním vystoupení na jednání zastupitelstva se nechal slyšet, že vandalství a snad i následné čištění bylo prací jakýchsi tajemných „ruských trollů“. Když se ale nad tím zamyslíme, můžeme si klást klasickou otázku — komu to slouží? Posloužilo snad ruské straně to, že zastupitelstvo Prahy 6 se následkem toho rozhodlo sochu odstranit?

Na první pohled se může zdát, že starosta měl dlouho trpělivost, a přestože památník ve své čtvrti nechtěl, snažil se vyjít vstříc i zastáncům jeho zachování. Jenže teď už jeho trpělivost prostě přetekla a nastal čas zarazit všechny ty demonstrace pochybných vlastenců a komunistů a najít radikální řešení. Mise bude splněna. Ostatně, ve spoustě projevů na zastupitelstvo zaznělo, že situace se už teď tak vyhrotila, že není jiné cesty.

Vyhrotila se ale opravdu sama? To pan starosta ji pečlivě vyhrotil. A to až tak, že jednání zastupitelstva musela nakonec hlídat policie a vytvořila okolo radnice málem válečný stav. Občané museli procházet bezpečnostním rámem a nesměli si vzít dovnitř ani jídlo a pití. A taky až tak, že nakonec to bylo — kdo nehlasuje s námi, je rusofil, miluje Koněva a je Putinův zaprodanec. Přitom pan starosta si se širokým úsměvem přijel na jednání na žluté koloběžce. To docela ilustruje, jak vážně bral všechna ta bezpečnostní opatření.

A tak se nabízí otázka, proč to všechno zrovna teď? Je to náhoda, že Kolář chce v nejbližší době kandidovat na post místopředsedy TOP 09 a jeho kolegyně Pekarová Adamová ho v tom veřejně podpořila? Není to úžasné PR, když se mu povede takový husarský kousek a celé zastupitelstvo včetně opozice mu jeho návrh téměř jednohlasně odsouhlasí? Ukazuje se, jaký je dobrý politik, a je třeba mu umožnit další pokračování kariéry.

Je mu úplně jedno, že pro své soukromé záměry se mu podařilo na smrt rozhádat občany Prahy 6 a udělat z nich dva nesmiřitelné tábory. Koněv je hrdina — Koněv je zrůda.

Je mu jedno, že rozzlobil ruskou ambasádu. To je pro něj v pořádku — vymezil se tak proti Hradu a premiérovi. Je mu jedno, že obešel svoje koaliční partnery a pak je musel horko těžko přemlouvat, aby mu jeho počínání schválili. Je mu jedno, kolik to městskou část stálo peněz.

Názory Pirátů na Praze 6 jsou si velmi podobné. Ani my tento komunistický památník nemilujeme. Někteří jej dokonce nenávidí a budou velmi rádi, když z Bubenče zmizí. Jenže nezmizí tím i kus naší historie? Vždyť právě díky této rozpoutané hysterii se lidi začali o osobnost maršála Koněva zajímat a na veřejnost se dostala spousta materiálů o jeho kontroverzní minulosti.

Mně osobně vůbec nevadí, když se socha přemístí na jiné — pietní a důstojné místo. Ale chtěla jsem si být jistá, že je to opravdu to, co občané Prahy 6 většinově chtějí. Proto jsme jako Piráti předložili návrh obecního referenda. Chtěli jsme, aby se konalo při příštích volbách za dva roky. Tuto dobu bychom využili k uspořádání konference pod záštitou renomovaných institucí, kde by se veřejnost měla možnost dozvědět fakta nejen o Koněvovi, ale třeba i o roli Vlasovců při osvobozování Prahy.

Uspořádání referenda při hlasování neprošlo, většina zastupitelů zastávala postoj starosty — situace se musí vyřešit ihned. Argumenty? Zase ti strašidelní ruští trollové, kteří by mohli veřejné mínění ovlivnit nežádoucím směrem. Proč si TOP 09 myslí, že jen oni mají tu správnou pravdu a občané Prahy 6 jsou ovlivnitelní propagandou? Možná proto, že propagandu sami úspěšně používají.

Jako všichni pirátští zastupitelé, i já jsem byla trochu na vážkách, jak hlasovat. Uvědomovala jsem si velmi dobře, jak to bude vypadat, když budu hlasovat proti. Že jsem na straně KSČM, SPD, DSSS a jakýchkoliv dalších pochybných individuí. Jenže moje svědomí mi stejně nedovolilo jednat jinak. Mám dostatečný mandát od občanů rozhodnout, když referendum neprošlo? Mám schválit usnesení, kde se píše, že sochu přemístí, ale neříkají kam? A mám věřit starostovi, že ji opravdu dají na důstojné místo, když ještě před dvěma lety v rozhovoru pro ČRo tvrdil, že sochu nikam přemístit nechce?

A nakonec, mám naskočit na vlnu Kolářova PR? Věděla jsem velmi dobře, že můj hlas výsledek neovlivní. Koněv to má prostě spočítané. Ale já jsem si svou cestu zvolila.

    Diskuse
    PT
    September 17, 2019 v 9.45
    děkuji pirátce Barboře Hrůzové...
    pravdu má v tom, že problematický v této kauze není až tak její samotný obsah, ale způsob řešení celého problému. Osobně v tom nevidím žádný rozdíl od dob první normalizace (v rámci které pomník vznikl). Možná dokonce kvůli kauze přijde i pár lidí o práci...
    HZ
    September 18, 2019 v 6.15
    Jak to myslíte, pane Tučku,
    že pár lidí přijde o práci?
    PT
    September 18, 2019 v 10.21
    Paní Zemanová...
    ...myslel jsem to v kontextu neonormalizace, ve které žijeme. Vy jste ještě neslyšela o tom, že dnes opět jsou lidé vyhazováni z práce pokud vyjádří nesouhlas (říká se tomu neloajalita) svému zaměstnavateli nebo jim veřejné instituce život, pokud se postaví na odpor proti nějakému (teoreticky) bezchybnému byrokratickému úkonu (říká se tomu nepřizpůsobivost). Nic na tom nezmění fakt, že v reálném světě jde (většinou) o nesouhlas či odpor k názorům/činům konkrétní osoby, která je zrovna v autoritativní pozici (manažer, majitel, politik, byrokrat).
    PT
    September 18, 2019 v 10.50
    nebo jim veřejné instituce komplikují život
    ...chytrý telefon je někdy až moc blbý :-) (viz nesmyslná věta v mém příspěvku výše)
    MP
    September 18, 2019 v 13.13
    Pavlu Tučkovi
    To není neonormalizace, to je realita každé práce kdekoli a kdekoli. Šéf má vždycky silnější pozici.
    Otázka je, jak to souvisí s hlasováním o Koněvovi na Praze 6? Víte o někom -- památkáři, protokoláři či jakému úředníkovi tamější radnice přísluší se k problému sochy věcně vyjadřovat --, koho pro jeho odlišný odborný názor chce vedení radnice vyhodit? Nebo o nějakém zaměstnanci, kterého chce toto vedení vyhodit, protože se zúčastnil demonstrace, psal do novin či jinak vyjádřil svůj občanský postoj k kauze maršálského pomníku? Pokud ano, buďte prosím konkrétní.