Lidstvo jako kůň, který odmítá skočit
Tomáš JungwirthV silné metafoře francouzského filosofa Bruna Latoura se lidstvo zobrazuje jako kůň stojící před překážkou a hledající odvahu ke skoku. Nemůžeme odmítnout.
Francouzský filosof Bruno Latour ve svém brilantním a nanejvýš aktuálním pojednání Down to Earth: Politics in the New Climatic Regime přichází s metaforou Spojených států volících Trumpa prezidentem jakožto koně, který byl přiveden před překážku a odmítl skočit. Myslím, že tím koněm ve skutečnosti nejsou jen Američané, ale tváří v tvář klimatické krizi a destrukci přírody my všichni. Točíme se v kruhu, vzpínáme se, koulíme očima — i ržát by nám šlo — ale ke skoku jsme se zatím neodhodlali.
Ještě před chvílí jsme si mohli myslet, že běžíme Velkou pardubickou, teď už ale začínáme chápat, že ve skutečnosti prcháme o život. Stačí se ohlédnout a přes rameno vidíme rychle se blížící a zhmotňující se hrozbu. Už cítíme pach smrti, který ale nečiní stěnu před námi o nic méně hrozivou.
"Může takový skok vstříc Pozemskosti v praxi vést k ohrožení stálých dodávek elektřiny? Nelze to vyloučit."
Dříve nebo později se opravdu stane součástí politické agendy otázka, zda je základním lidským právem mít v zásuvce 240 V/50 Hz 24 h denně 365 dní do roka. Existují země - a nejsou to žádné banánové republiky, řeč je třeba o Indii - kde je to žhavým politickým problémem už teď. A příklad indických způsobů jeho řešení bych si z "největší demokracie na světě" asi nebral.
https://www.blisty.cz/art/96529-vyroba-1-kg-hoveziho-produkuje-tolik-uhlikovych-emisi-jako-jezdeni-autem-cely-jeden-rok.html