Evropu zasáhla nebývale silná vlna veder. Teploty dosahují až čtyřiceti stupňů, padají teplotní rekordy. V České republice bylo ve středu tak mimořádné horko, že na něj nebyly připravené ani teplotní mapy Českého hydrometeorologického ústavu. Zvládat nadměrné teploty v rámci rozvinutých evropských zemí je však o poznání jednodušší, než s nimi soupeřit na globálním Jihu.

Současné teploty asi nepřekvapí nikoho, kdo sleduje vývoj klimatické krize a oteplování planety. Před rostoucím počtem tropických dní a vysycháním celých oblastí vědci varují dlouhodobě. Jak však hnutí za klimatickou spravedlnost pravidelně připomíná, dopady změn klimatu kopírují mocenské rozložení ve společnosti a více dopadají na lidi v zemích globálního jihu.

V České republice nebo obecně v Evropě to nemusíte dotáhnout až k úpalu nebo přehřátí organismu, jako já ve středu. Máme pravidelný přísun vody, vybudovanou infrastrukturu koupališť, kvalitní zdravotnictví, zmrzlinu za pár korun seženete na každém rohu a množství veřejných budov disponuje klimatizací.

Poučenější města disponují rozvinutou zelení a regulací automobilové dopravy, což pobyt mezi betonovými monstry dělá snesitelnějším. Naproti tomu třeba v Indii kvůli extrémním vedrům a nedostatku vody umírá ročně dvě stě tisíc lidí. Letos tam teploty pravidelně přesahují padesát stupňů, miliony lidí již kvůli tomu opustili své domovy a vydali se bojovat o přežití jinam.

Katastrofální sucho a rostoucí teploty roky sužují i Blízký východ, kde tento projev klimatické krize přispívá k eskalaci vojenských konfliktů a nárůstu terorismu. Pravidelné a čím dál intenzivnější hladomory v Africe snad ani netřeba připomínat.

Když tak v dnešních dnech pociťujeme první letošní vskutku velmi intenzivní vlnu veder, mysleme taky na to, jaké privilegium máme. Už třeba tím, že pro většinu z nás není problém koupit si kšiltovku a tím dopady přímého záření Slunce minimalizovat. Pojďme proto naše privilegium využít a přestat si na vedro kolektivně stěžovat.

Místo toho požadujme urychlené řešení klimatické krize, co nejrychlejší konec spalování uhlí a ostatních fosilních paliv. Požadujme více zeleně do měst, zelené střechy, mechy na stěny a veřejná pítka s chladnou vodou pro všechny bez rozdílu. Ale hlavně požadujme naplnění Zeleného fondu při OSN, který má sloužit chudým zemím pro boj s následky klimatické krize.

Od svého vzniku na klimatické konferenci v Kodani prakticky zeje prázdnotou a funguje jako pomník pohrdání lidmi z globálního Jihu. Je to o to absurdnější, že chudé země, vesměs bývalé kolonie, nesou za způsobení současné klimatické krize jen nepatrný zlomek odpovědnosti.