Místo radaru divočina, místo války mír
Radek KubalaRadek Kubala popisuje svou návštěvu místa v Brdech, kde měl stát kdysi plánovaný americký radar. Co se s místem, které mělo být nepřístupným armádním prostorem, nakonec stalo?
V době, kdy probíhala intenzivní debata o výstavbě amerického radaru v Brdech, mi bylo asi čtrnáct let. Moje politické povědomí v té době prakticky neexistovalo, a tak jsem patřil k několika málo lidem, kteří v České republice na radar neměli názor. Ten jsem si vytvořil až na základě různých dokumentů a debat s lidmi, kteří se přímo účastnili protestů. Tak se ve mně postupně prohlubovalo přesvědčení, že válka je už z podstaty špatná věc.
Obecně se tak dá říct, že otázka radaru ve mně nikdy nevyvolala snad ani ždibíček emocí, který dodnes u části lidí vzbuzuje. Podobně na Brdy jsem nikdy neměl názor. Jedinou asociaci s nimi dodnes vyvolává vzpomínka na třetí třídu základní školy, kdy jsme se spolužákem dostali poznámku za vyrušování při vyučování.
×
Domov → Sloupek
26. července 2019 v 7.16
Související
Diskuse
JN
nejsou proti Radarovi. Já si ale s Havlem říkám: Lieber rot als tot!
JN
MC
Také jsem rád, že máme hezkou přírodu. Ale nesouhlasím s vyzněním článku, že cyklostezky v Brdech jsou důkazem toho, že nepostavil tam radar bylo dobré rozhodnutí.
Rozhodnutí i stavbě radaru (nebo o jakékoli jiné investici do vojenské defenzivy) by vždy mělo být hodnoceno z delší perspektivy. A s odstupem již pár let se mi to jeví naprosto jinak, než Vám: dohoda o zakazu raket středního doletu letos vypršela, resp Rusové ji nedodržovali a USA odstoupili. https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/dohoda-smlouva-o-likvidaci-raket-stredniho-a-kratkeho-doletu-vladimir-putin_1905301156_ako
Tato dohoda byla strašně důležitým kamenem bezpecnosti Evropy po třicet let. Co bude po ní? Nevíme.
Vypadá to však, že Evropa je "vegetarián ve světě masožravců" (https://www.foreignaffairs.com/articles/europe/2019-06-11/europe-alone). Čím dřív si Evropa uvědomí, že bezpečnost na kontinentu musí víc a víc zabezpečovat sama, tím pro ni lépe.
Jestli dohoda o zakázání raket středního doletu nebude brzo obnovena, bude stavba (třeba Evropského nebo amerického) radaru v Brdech jedním z nejlepsich způsobů, jak se ubránit případnému útoku ze strany zemí nerespektující hranice svých sousedů (Ruská federace) nebo těžko předpovídatelných (Írán).
Ochrana přírody, cyklostezky, a pracovni podmínky zajišťující zaměstnancům čas je využívat, to jsou především Evropské hodnoty. Aby tu byly i po nás, bude je nejspíš v následujících třiceti letech bránit (politicky, diplomaticky, zastrašením defenzivní výbavou, a snad ne vojensky).
Myslím, že radar v Brdech postavený na evropských technologiích, se zanecháním přírody kolem, by byl skvělou technologickou investicí, která by se dlouhodobě vrátila v nižším riziku konfliktu, nebo vydírání ze strany silnějšího, v následujících 30-50 letech.
Rozhodnutí i stavbě radaru (nebo o jakékoli jiné investici do vojenské defenzivy) by vždy mělo být hodnoceno z delší perspektivy. A s odstupem již pár let se mi to jeví naprosto jinak, než Vám: dohoda o zakazu raket středního doletu letos vypršela, resp Rusové ji nedodržovali a USA odstoupili. https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/dohoda-smlouva-o-likvidaci-raket-stredniho-a-kratkeho-doletu-vladimir-putin_1905301156_ako
Tato dohoda byla strašně důležitým kamenem bezpecnosti Evropy po třicet let. Co bude po ní? Nevíme.
Vypadá to však, že Evropa je "vegetarián ve světě masožravců" (https://www.foreignaffairs.com/articles/europe/2019-06-11/europe-alone). Čím dřív si Evropa uvědomí, že bezpečnost na kontinentu musí víc a víc zabezpečovat sama, tím pro ni lépe.
Jestli dohoda o zakázání raket středního doletu nebude brzo obnovena, bude stavba (třeba Evropského nebo amerického) radaru v Brdech jedním z nejlepsich způsobů, jak se ubránit případnému útoku ze strany zemí nerespektující hranice svých sousedů (Ruská federace) nebo těžko předpovídatelných (Írán).
Ochrana přírody, cyklostezky, a pracovni podmínky zajišťující zaměstnancům čas je využívat, to jsou především Evropské hodnoty. Aby tu byly i po nás, bude je nejspíš v následujících třiceti letech bránit (politicky, diplomaticky, zastrašením defenzivní výbavou, a snad ne vojensky).
Myslím, že radar v Brdech postavený na evropských technologiích, se zanecháním přírody kolem, by byl skvělou technologickou investicí, která by se dlouhodobě vrátila v nižším riziku konfliktu, nebo vydírání ze strany silnějšího, v následujících 30-50 letech.
IH
V době, kdy se o umístění radaru v Brdech uvažovalo, jsem nezaujímal stanovisko příliš vyhraněné. Demonstrací proti záměru jsem se neúčastnil. Vedle lidí orientovaných enviromentálně (a většinou sympatických) se na protestech podíleli zarytí pacifisté (pro ně jsem měl ještě určité pochopení) a především formující se rusofilové (na věčné časy a nikdy jinak).
Umístění radaru v Brdech jsem však nakloněn nebyl, neboť jsem mezinárodní situaci nepovažoval za tak znepokojivou, aby bylo nutné iniciovat 60 km od Prahy vznik vojenské základny. Její existence, ač to bylo popíráno, by vliv na charakter oblasti a její využití měla. Dalším důvodem mého přece jen spíše negativního postoje bylo, že mělo jít o dvoustrannou záležitost ČR a USA. Upřednostňoval jsem kroky, které by konalo NATO jako celek. Uvědomoval jsem si také, že USA samotné si vyhrazují plnou svrchovanost nad svými základnami a vojáky a naopak jakkoli naléhavé potřeby spojenců je nepřimějí k umístění jakýchkoli struktur na vlastním území.
Je pravda, že mě (asi podobně jako ani nadšené stoupence americké přítomnosti na území ČR) nepřišel na mysl jako možný scénář, který se posléze začal odvíjet na Ukrajině. Přece však si myslím, že náležitá (tvrdší) odpověď neměla mít podobu přednostně vojenských opatření, nýbrž ekonomických a diplomatických.
Umístění radaru v Brdech jsem však nakloněn nebyl, neboť jsem mezinárodní situaci nepovažoval za tak znepokojivou, aby bylo nutné iniciovat 60 km od Prahy vznik vojenské základny. Její existence, ač to bylo popíráno, by vliv na charakter oblasti a její využití měla. Dalším důvodem mého přece jen spíše negativního postoje bylo, že mělo jít o dvoustrannou záležitost ČR a USA. Upřednostňoval jsem kroky, které by konalo NATO jako celek. Uvědomoval jsem si také, že USA samotné si vyhrazují plnou svrchovanost nad svými základnami a vojáky a naopak jakkoli naléhavé potřeby spojenců je nepřimějí k umístění jakýchkoli struktur na vlastním území.
Je pravda, že mě (asi podobně jako ani nadšené stoupence americké přítomnosti na území ČR) nepřišel na mysl jako možný scénář, který se posléze začal odvíjet na Ukrajině. Přece však si myslím, že náležitá (tvrdší) odpověď neměla mít podobu přednostně vojenských opatření, nýbrž ekonomických a diplomatických.
MC
Naprosto souhlasim, ze
1/ debata a postoje k radaru v Brdech se dramaticky zmenila napadenim vychodni Ukrajiny Ruskem. Me to posunulo mezi silne podporovatele stavby protiraketoveho radaru.
2/ vyznamnym posunem by bylo, kdo by byl partnerem pro CR. At uz NATO, nebo spolecna obranna iniciativa statu Evropske Unie, by mene odpurcu (alespon z rad pacifistu, protoze kdo je pacifictejsi nez EU), a vic podporovatelu.
Vychodni Ukrajina pro nas musi byt lekci, co nesmime dopustit v Ceskoslovensku a pobalti.
1/ debata a postoje k radaru v Brdech se dramaticky zmenila napadenim vychodni Ukrajiny Ruskem. Me to posunulo mezi silne podporovatele stavby protiraketoveho radaru.
2/ vyznamnym posunem by bylo, kdo by byl partnerem pro CR. At uz NATO, nebo spolecna obranna iniciativa statu Evropske Unie, by mene odpurcu (alespon z rad pacifistu, protoze kdo je pacifictejsi nez EU), a vic podporovatelu.
Vychodni Ukrajina pro nas musi byt lekci, co nesmime dopustit v Ceskoslovensku a pobalti.