Seriál Most! by mohl být vtipný i bez urážek
Tereza ZvolskáTereza Zvolská poukazuje na problém komediálního seriálu, který se nedokázal vyhnout necitlivému přístupu ke společensky znevýhodněným menšinám.
Most je město, které mě hodně naučilo. Hned na nádraží dostanete ťafku reality, kterou jste předtím znali jen z vyprávění. Město, kde není práce. Město, kde pochopíte, co je to sociální vyloučení. Město, odkud se lidé stěhují. Město, které vás uvítá kouřem z chemiček a kde požár skládky není nic, nad čím by se místní pozastavovali. Je to ale také město, kde se spolu lidi baví, kde se konají komunitní události, kde je klid.
I přesto, že do Mostu pravidelně jezdím, přistupuju k němu s respektem a vědomím, že jsem zvenčí, a snažím se nefetišizovat tu postsocialistickou industriálnost, která je pro mě něčím až romantická. Logicky jsem proto byla zvědavá, jak místo uchopí tvůrci seriálu Most! a zda se jim podaří zprostředkovat autenticitu města.
A nesouhlasím, že trans osoby by měli hrát trans herci, stejně jako nesouhlasím, že homosexuály mají hrát homosexuálové a heterosexuály heterosexuálové. Zahrát trans roli je jistě pro paní Stárkovou výzva, ale nevidím důvod, proč jí ji upírat. Trans osoby obyčejně nerozeznáte na první pohled. To není totéž, jako že Asiaty by měli hrát Asiati (což by měli).
Tvůrci meli určitě roli Dáši s někým LGBT konzultovat, ale nechápu, z čeho usuzujete, že to "zjevně" neudělali.
"nebudu se sledováním seriálu trápit, protože zkrátka není pro mě "
No, ehm a můžu se zeptat, proč vlastně píšete text o seriálu, který nesledujete a "který není pro vás"?
Seriál Most jako celorepublikový fenomén si zaslouží smysluplnější text než tuhle mlhavou ideologickou dojmologii.
Například ono "nekorektní vyslovování urážek a stereotypů" ony stereotypy nemilosrdně obnažuje jako nesmyslné, postavy procházejí složitým vývojem...atd
Vubec mi nevadi, ze se v serialu nejake (ekologicke) uzemni limity neprobiraji. Proc by take mely. Naopak, je to spise dobre, nebot komedialne uchopit ekol. tema neni lehke. Nicmene britky humor na eko-aktivistky a eko-aktivisty by mohl byt mozna zasluzny.
Libi se mi, ze je to komedie a tvrde se zvyraznuji stereotypni jednani a chovani lidi v CR. Ano, mnozi z nas byvaji zli, neschopni, nemotorni a manipulativni...
Videl jsem vsechny dily serialu Pustina, u tohoto serialu zatim jen 1,5 dilu. Nicmene oba povazuji za dulezite a zasluzne.
Opakovane jsem slysela cetl, ze autori se snazili o autenticnost, vcetne hledani autenticke prestavitelky Dasi. nepovedlo se, takze aspon probihala dukladna konzultace s lidmi z LGBT.
Na tomto clanku se mi hlavne libilo, ze me nezklamal. Sance ze nejaky nazorovy clanek v oblasti presahu kultry do soucasneho zivota bude zaporny je v CR asi z 90%. Jak jinak.
Kazdy chce kus slavy a nejlepe kritikou.
Americky zpusob kritiky je zase mozna az prehnane opacny - z 90% tam kazdy ocenuje cizi aktivity, nez aby za kazdou cenu hledal negativa. Jako u nas.
Proste stereotypni jednani je stale v nas! A je jedno, zda je clovek ekoaktivista ci se venuje gender studiemi. :-) :-) :-)
Doporucuji se premoci a film nakoukat, nez o nem psat. Ja tezko ve sve praci muzu neco ci nekoho kritizovat, aniz bych dukladne neco neprostudoval. A jeste radeji kritizuji opatrne, nebot nejsem Buh a nevim vsechno. :-) :-) :-)
Takze priste lepe mene, ale lepe, jak rikaval jakysi klasik!
Opravdu nevím, jak na to Tereza Zvolská přišla.
Jak píše, nedívá se na to, protože získala dojem, že to není pro ni. Divné.
Zatím jsem neviděla všechny díly, ale bavím se. Ať žije Franta, "domestikovaný cikán", a jeho představitel Zdeněk Godla.
Já jsem na svou jinakost zvyklý a možná přeci jen ustojím, že jsem „jediný gay fe fesnici“. Nevadí mi, že miluju film Prometheus, o který si většina neopře kolo. Ani že nedám dopustit na Internet Explorer. A Terka neřekla nic jiného, než že ona se na seriál dívat nebude, ač doufá, jak jeho zastánci a zastánkyně tvrdí, že může pomoct k něčemu dobrému. Přitom Terka na začátku a na konci článku jasně navíc sděluje svou osobní pozici. Už to, že to vůbec dělá, natož jaká ta pozice je, je dobrým nástrojem jak článek vnímat. Jinak než jak mám dojem (viz výše), že je vnímán. Pokud někdo pracuje s oběťmi znásilnění, tak se také nebude smát komedii o znásilnění. A já na základě osobní zkušenosti (jako poradce a terapeut, aktivista či přítel), která zvýšila mou zkušenost, se prostě většinou už nedokážu smát sexismu, rasismu, transfobii… Nemám problém s tím, že někoho Most! baví a dívá se na něj. Spíš má dojem, že lidé mají problém, že kdo neskáče není Čech.
Přitom Tereza pojmenovává konkrétní a relevantní věci. Doba opravdu pokročila. Mám dojem, že to lidé vnímají, jako že jim někdo říká, že oni ne, když se tomu smějí a proto mají jako strategii, co popisuje Tereza: „Česká republika se ale zuby nehty snaží zůstat tím posledním z ostrůvků politické nekorektnosti, kde „je svět ještě v pořádku“, kde svoboda slova je fetišizována a zaměňována za urážení.“ Ostatně i Vladimír Vokál se v rozhovoru odvolával na českou „švejkovskou“ povahu v tomto duchu a obavu ze striktní přísné politické korektnosti. Sic. Jsem měl sto chutí říct, že to (moje) česká povaha vůbec není a proč se (zdánlivou) českou „malostí“ zaštiťovat.
I ta reflexe účasti Ester Janečkové a Jana Ciny mi přijde relevantní – nevím, jak na to reagují oni osobně, protože mi přijdou zbytečné ty potrefené reakce ostatních. Což je česká tradice – když se někdo ozve, je obviněn/a z přílišné citlivosti a když je reakce osoby, vůči níž kritika je, naslouchající, je ta osoba obviněna, že ustupuje diktátu politické korektnosti. Ironie. (To představitelka Dáši kritice naslouchala.) Chápu, že Janečkové a Cinovi ten rozměr nemusí vůbec být patrný, ale Tereza je nevláčí kanály. Vystihuje, že jejich spoluúčast na karikatuře ztvárnění trans ženy a jejího příběhu může být specificky citlivá vzhledem k jejich veřejnému působení. A v LGBT komunitě se T dodává až na konec symbolicky a pořád spíš jako nějaká mantra, než že by transgender identity a hlasy byly inkluzivní. Ostatně aktuální aféra Martiny Navrátilové a jejích cisnormativních/transfobních postojů k trans sportovkyním a její postoj ke kritice, že jde o „aktivistickou tyranii“ je toho palčivým důkazem. A o nic jiného než o osobní postoj nejde. O postoj, který vůbec nesdílí jiná význačná lesbická tenistka Billie Jean King.
Je vidět, jak Most! zcitlivuje. Jak se dotýká osobních a společenských věcí. Tenhle článek je relevantním příspěvkem do diskuze, po které ostatní volají, nebo ji ohledně Mostu! oceňují. Což je docela ironie, protože, zdá se, že dotyční/é oceňují to, co by se dalo označit spíše za PR daného seriálu (ke kterému i publicistika ČT okatě sklouzává). Skutečná reflexe je vnímaní podrážděně a kritika je bagatelizována. Přitom stačí místo útočení uznat kritiku, nebo aspoň kontext. Jak říkala Virginia Satir, stejnost nás přitahuje, ale různost nám pomáhá růst. Buďme rádi za ty, komu se jinak lidová zábava Most! nelíbí. Můžeme se dozvědět něco nového. Pokud nám jen nestačí uspokojení, jak seriál zobrazuje stereotypy, cisnormativitu a transfobii.