Kožešinové farmy konečně zejí prázdnotou. Obránci zvířat slaví vítězství

Josef Patočka

Chov drobných šelem a jejich zabíjení pro kožešinu je definitivně u konce. Hnutí za práva zvířat nyní plánuje přidat v úsilí o zákaz dalších forem klecových velkochovů spojených s nelidským zacházením se zvířaty.

Hnutí za práva zvířat slaví zasloužený úspěch dlouhodobého úsilí prosadit na území České republiky zákaz chovu kožešinových zvířat. Kožešinové farmy zejí prázdnotou. Přestože zákaz je platný až od konce měsíce ledna, majitelé chovy likvidují již dnes. Dokazuje to řada videí, která zveřejnil spolek OBRAZ — Obránci zvířat, jež hrál v kampani přední úlohu.

„Skončila éra, kdy byly kožešinové farmy symbolem týrání a krutosti pro sobeckou lidskou potřebu a finanční zisk,“ řekl mluvčí spolku Pavel Buršík. K prosazení zákazu mimo jiné přispěla vlna rozhořčení veřejnosti nad spolkem dříve publikovanými záběry, na nichž bylo zachyceno nelidské zacházení se zvířaty. Ty vyobrazovaly dušení norků výfukovými plyny, nebo o život zápasící, za ocas pověšené lišky, usmrcované elektrickým proudem.

Na devíti českých kožešinových farmách bylo každoročně zabíjeno přes dvacet tisíc lišek a norků. Prosadit jejich účinný a plnohodnotný zákaz ale nebylo nijak lehké. Část senátorů jej s ohledem na podnikatele navrhovala odložit až o čtyři roky. A Ivo Valenta (SsČR) dokonce prosazoval, aby Česká republika farmy nezakazovala a využila přibývajících zákazů v evropských zemích jako konkurenční výhodu.

Politická reprezentace ale nakonec ustoupila tlaku veřejnosti. Zákaz kožešinových farem totiž podporovalo přes osmdesát procent občanů. „Jsme moc rádi, že tato zbytečná barbarská praktika končí a že se proti ní postavila velká část veřejnosti. Je to obrovský úspěch nejen pro lišky a norky, ale i pro ostatní zvířata trpící v klecích. Lidé nejsou vůči jejich strádání lhostejní, což nám dodává naději a víru v lepší budoucnost pro všechna zvířata,“ dodal Buršík.

Je třeba zakázat klecové chovy slepic

K úspěchu OBRAZu, Svobody zvířat a dalších organizací přispěla mimo neústupné vytrvalosti také řada invenčních taktik. Lidé pravidelně oslovovali politiky stovkami naléhavých dopisů. A před klíčovým hlasování Poslanecké sněmovny strávili nejodvážnější aktivisté měsíc v kleci přímo před Thunovským palácem.

Zkušenosti z úspěšného boje za ukončení strádání lišek a norků chtějí Obránci zvířat přenést do dalších kampaní proti klecovým velkochovům. Apelují na politiky a přesvědčují i obchodní a restaurační řetězce, aby se zavázaly přestat prodávat a kupovat vejce od slepic chovaných v klecích. Nedávno pak spolek zveřejnil také drastické záběry z klecových chovů prasat.

„Zákaz kožešinový farem byl první vlaštovkou,“ míní Buršík. „Česká republika nesmí být skanzenem týrání zvířat. Dalším logickým krokem je zákaz klecových chovů slepic, což je dosažitelný cíl. Tento zákaz chtějí podle průzkumu veřejného mínění tři čtvrtiny Čechů. Je čím dál více znát, že klecové chovy nemají ve vyspělé společnosti jedenadvacátého století co dělat,“ dodal.