Sněmovna ve středu 7. června drtivou většinou schválila novelu zákona o zákazu kožešinových farem. Prošel tak i návrh poslance Robina Böhnische (ČSSD) zakazující chovy už od 31. ledna 2019. Neprošel naopak pozměňovací návrh garančního zemědělského výboru na zachování certifikovaných chovů ani návrh poslance Josefa Kotta (ANO) na prodloužení lhůty do účinnosti zákona a vyšší finanční kompenzace majitelům. Vůči tomu protestovali organizace na ochranu zvířat. Přijetí zákona předcházela téměř dvouhodinová emotivní debata, někteří poslanci naráželi na podmínky chovu kuřat ve firmách předsedy politického hnutí ANO Andreje Babiše. Další zákon kritizovali kvůli zaměření na jedinou skupinu zvířat nebo scestná kritika za přehlížení problému týrání dětí.

Přijetí novely podpořilo sto třicet dva ze sto jedenašedesáti přítomných zákonodárců, proti němu zvedlo ruku pouhých devět poslanců. Schválený pozměňovací návrh poslance Robina Böhnische umožňuje chovatelům, kteří začali podnikat před 30. červnem 2016, žádat o dva druhy finanční kompenzace na základě výše jejich nesplněných finančních závazků, jejich účelnosti a tržní hodnoty majetku souvisejícího s chovem. Novela nyní putuje do Senátu.

Zákon doprovázelo dohromady šest pozměňovacích návrhů, které se navzájem vylučovaly a týkaly se začátku účinnosti zákona a výše kompenzací. Garanční zemědělský výbor, jemuž předsedá Jaroslav Faltýnek (ANO), navrhoval, aby zůstaly povoleny chovy s certifikátem WelFur.

„WelFur považuji za profesionální kamufláž, kterou sami chovatelé financují a určují i podmínky certifikátu,“ upozornil jeden z navrhovatelů zákona Jiří Koubek (TOP09). Další dva pozměňovací návrhy pocházely od Jaroslava Kotta (ANO). Jeden z nich prodlužoval lhůtu až do roku 2023 a stanovoval kompenzace ve výši padesáti až šedesáti milionů korun, které by devíti českým chovatelům uhradily zisk ušlý za deset let.

„Chceme nechat zákon rozpliznout v hromadě pozměňovacích zákonů od kolegů z ANO a žít tu s něčím, co je anachronismem, až do roku 2023?“ ptala se ve Sněmovně bývalá poslankyně ANO Kristýna Zelienková (nyní v klubu TOP 09). Upozornila také, že kvůli výrobě jednoho kožichu musí zemřít až padesát pět norků nebo osmnáct lišek. Právě do „sentimentálního projevu“ Zelienkové a do jejího přeběhnutí z klubu ANO do klubu TOP09 se ale následně mnozí politici opřeli. Petr Bendl (ODS) se zase rozhořčoval nad nepřítomností ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL).

Soucit s malými zvířátky nebo strach z velkého

Někteří poslanci se vymezili i proti kampaním neziskových organizací, které hlasování předcházely. „Pokud budeme podléhat nátlakovým skupinám, jsme tu zbyteční, ať tu sedí a hlasují oni,“ uvedl Pavel Kováčik (KSČM), jenž podpořil zachování certifikovaných chovů.

Zákon totiž prošel do druhého čtení těsně, o pouhých šest hlasů, kdy proti němu hlasovala většina poslanců za ANO. Poté, kdy organizace Obrana zvířat zveřejnila Výzvu Babišovi změnil předseda politického hnutí ANO názor. Přestože sám v březnu koupil svojí partnerce norkový kožich za milion korun, oznámil, že poslanci za ANO zákon podpoří. I tomuto obratu o sto osmdesát stupňů se ve Sněmovně někteří politici vysmívali. „Ať již byl důvodem souhlasu soucit s malými zvířátky či strach z velkého zvířete, podpořili jste dobrou věc,“ uvedl na konci hlasování jeden z navrhovatelů Miroslav Kalousek (TOP09).

Zákon navrhla skupina poslanců napříč politickým spektrem, mezi nimi například Robin Böhnisch (ČSSD) nebo Jiří Junek (KDU-ČSL). Přes svůj obvyklý odpor proti regulacím ho podpořila i většina příslušníků pravicové opozice. „Norci a lišky jsou nedomestikovaná zvířata a jakýmkoliv zlepšením podmínek v chovech jim nepomůžeme. Jako strana, která velmi dbá na svobodu podnikání, v tomto případě jsme pro jeho regulaci,“ uvedl Michal Kučera (TOP09). Například Miroslava Němcová (ODS) však návrh nepodpořila, protože „je přesvědčena o tom, že zákon, který brání týrání zvířat, máme“.