Zákaz kožešinových farem ohrožují pozměňovací návrhy
Petra DvořákováAktivisté v klecích u Sněmovny upozorňují na podmínky na kožešinových farmách. O novele, která má farmy zakázat, se bude hlasovat na probíhající schůzi Sněmovny.
Měsíc v kleci se jmenuje akce, kterou v pondělí 15. května zahájili ochránci zvířat. Aktivisté se budou každých dvanáct hodin střídat v kleci na Malostranském náměstí, tedy u budov Sněmovny. Velikost klece v poměru odpovídá klecím, ve kterých jsou držena zvířata na kožešinových farmách. Aktivisté v ní zůstanou i v noci nebo za deště. V úterý 16. května totiž začíná čtyřtýdenní schůze Sněmovny, na níž se očekává závěrečné hlasování o zákazu kožešinových farem v České republice.
„Samotné hlasování ve Sněmovně potrvá dvacet sekund a během nich se rozhodne o životě a smrti desítek tisíc lišek a norků. Nesmíme dopustit, aby toto hlasování zapadlo. Každý den tak budeme poslancům na cestě do práce i z práce připomínat mimořádnost a dosah jejich rozhodnutí,“ vysvětlil Marek Voršilka, předseda spolku OBRAZ — Obránci zvířat.
Návrh novely zákona o ochraně zvířat proti týrání, která má kožešinové farmy zakázat, prošel v dubnu do druhého čtení o pouhých šest hlasů. V prvním čtení proti němu většinově hlasovali poslanci z hnutí ANO. Organizace OBRAZ tehdy spustila Výzvu Babišovi, kterou se pokoušeli ministra financí a předsedu politického hnutí ANO přimět, aby zákaz kožešinových farem podpořil. Aktivisté také zveřejnili záběry z kožešinových farem, aby utrpení zvířat prezentovali poslancům i veřejnosti.
Andrej Babiš se následně nechal slyšet, že poslanecký klub politického hnutí ANO bude pro přijetí novely hromadně hlasovat. „Myslím, že žijeme v době, kdy nemáme zapotřebí zabíjet zvířata pro okrasu,“ prohlásil Babiš, který v březnu koupil své partnerce norkový kožich za milion korun. Svůj zprvu odmítavý postoj přehodnotil hned po zveřejnění videí z kožešinových farem například i lidovecký poslanec Petr Kudela.
ANO, ale později a s výjimkami
Druhým čtením návrh prošel bez problémů. Přibyly však dva problematické pozměňovací návrhy. Podle původního návrhu novely, o kterém budou poslanci na květnové schůzi hlasovat, mají kožešinové farmy zcela skončit do roku 2019. Poslanec Josef Kott (ANO) však ve druhém čtení předložil pozměňovací návrh na prodloužení přechodného období až do roku 2023. „Zákaz chovu kožešinových zvířat je zásadním zásahem do legitimního očekávání chovatelů kožešinových zvířat. Delší čas na přizpůsobení se zcela nové odlišné právní úpravě aspoň částečně zmírní jeho intenzitu,“ vysvětil Kott svůj návrh.
„Vyzýváme poslance, aby schválili úplný zákaz kožešinových farem již od roku 2019. Prodlužování přechodného období nemá vzhledem k finančním kompenzacím, které budou jejich majitelům poskytnuty, žádné opodstatnění,“ řekl Voršilka.
Zemědělský výbor, kterému předsedá Jaroslav Faltýnek (ANO), navíc navrhuje trvalou výjimku ze zákazu pro farmy s tzv. certifikátem WelFur. I tento návrh přednesl na půdě Sněmovny poslanec Kott. Oba návrhy ochránci zvířat odmítají a pomocí Výzvy poslancům apelují na poslance, aby schválili úplný zákaz v původním termínu. „Certifikát WelFur je jen profesionální kamufláž, jejímž cílem je zachovat kožešinové farmy bez jakékoli podstatné změny. Kožešinové farmy do 21. století nepatří a je třeba je zrušit co nejdříve — bez výjimek a bez kliček,“ dodal Voršilka.
„S pozměňovacími návrhy v žádném případě nesouhlasím, pokoušejí se zákaz oddalovat. Jestliže chceme zakázat kožešinové farmy z principu, protože nám vadí, že se zvířata zabíjejí kvůli okrase, neexistuje nic mezi. Buď si mrtvá zvířata na krk věšet chceme, nebo ne,“ komentoval pozměňovací návrhy pro Deník Referendum jeden z navrhovatelů zákona Jiří Junek (KDU-ČSL).
V Česku funguje devět kožešinových farem, na kterých je každým rokem usmrceno zhruba dvacet tisíc lišek a norků. Jejich zákaz podporuje dle dubnového průzkumu agentury Focus osmdesát tři procent občanů a otevřeným dopisem jej podpořilo čtyřicet dva biologů z českých univerzit, vědeckých pracovišť a zoologických zahrad. Kožešinové farmy byly postaveny mimo zákon již v deseti evropských zemích, například ve Velké Británii, Chorvatsku nebo Nizozemsku.