V sobotu se v Praze uskuteční průvod na ochranu kožešinových zvířat. Akce začne ve 14:30, kdy její účastníci vyrazí na pochod směrem na Václavské náměstí. Protestní akce se koná u příležitosti začátku kožkovací sezony, při níž budou zabita a stažena z kůže zvířata chovaná na dvanácti českých kožešinových farmách.

Podle Marka Voršilky ze spolku Obránci zvířat naposled vydechnou tisíce lišek a norků jen proto, aby jejich zimní srst mohla ozdobit límce kabátů.„ Zakončí tím své několikaměsíční strádání v drátěných klecích," zdůrazňuje.

Chov zvířat pro jejich kožešinu zakázalo již deset evropských zemí. Podle průzkumů se zákazem chovu souhlasí osmašedesát procent české populace. Petici adresovanou ministru zemědělství Marianu Jurečkovi z KDU-ČSL projednával v listopadu zemědělský výbor Poslanecké sněmovny.

Poslanci nicméně zamítli jakékoliv změny legislativy, podle jejich mínění je současná ochrana zvířat dostatečná. „Zásadní argumenty, obsažené v mnoha odborných studiích, proti chovu zvířat v drátěných klecích byly zcela opomenuty — stejně jako etický aspekt problematiky,“ sdělil Voršilka.

Ochránci zvířat letos spustili kampaň, jejíž součástí bylo zveřejnění nových záběrů, které ukazují, že se podmínky na farmách nezměnily. Ministra zemědělství Mariana Jurečku z KDU-ČSL zároveň vyzvali, aby se zasadil o zákaz farem.

Nové záběry aktivisté pořídili v letošním roce poté, co Státní veterinární správa v březnu pod veřejným tlakem provedla sérii mimořádných kontrol, při nichž neshledala žádné pochybení.

Přesto jsou poruchy chování, zranění, nemoci, propadávání chodidel a malé klece pro divoká zvířata na aktuálních záběrech znovu k vidění. „Nové záběry jsou dalším důkazem toho, že kožešinové farmy jsou nereformovatelné,“ tvrdí předseda spolku OBRAZ Marek Voršilka.

„Lišky a norci strádají proto, že to jsou divoká a nedomestikovaná zvířata, která zde celý život stráví ve stísněných drátěných klecích. Proto trpí poruchami chování, od stereotypních pohybů po vzájemnou agresivitu a kanibalismus. Nejde o žádná individuální pochybení, ale o systémové selhání. Dokud budou kožešinové farmy legální, žádná veterinární kontrola utrpení lišek a norků neodstraní,“ vysvětluje Voršilka.

Řešením podle něj proto není zachování kožešinových farem za zpřísněných podmínek: „Pokud by měly podmínky pro chov vyhovovat potřebám divokých zvířat, kožešinové farmy by je nikdy nedokázaly splnit a skončily by stejně jako ve Švýcarsku. Jsou tedy jen dvě varianty — buď kožešinové farmy zůstanou a zvířata v nich budou strádat, anebo kožešinové farmy skončí. Jiná možnost není.“

V reakci na kampaň se otázkou kožešinových farem zabýval i ministr zemědělství, v červnu se sešel také zástupci ochránců zvířat a v srpnu avizoval projednání tématu na koaliční radě a ve sněmovním výboru pro zemědělství.

Podle Voršilky nicméně nelze o farmách jednat věčně. „Věříme, že je čas na odvážné politické gesto. Shodli jsme se jako společnost na tom, že zvíře není věc,“ vzkázal už dříve Voršilka politikům.