Poslanecká sněmovna rozhodne o zákazu kožešinových farem. Více než dvacet koaličních i opozičních zákonodárců totiž sněmovně předkládá novelu zákona na ochranu zvířat. Zdá se tak, že chov zvířat kvůli kožešinám by mohl i v České republice konečně skončit. „Chovat a usmrcovat zvířata primárně za účelem získávání kožešin je v 21. století těžko přijatelné,“ tvrdí poslanec a předseda Výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch z ČSSD.

„Nemluvě o tom, že podmínky držení naprosto neodpovídají etologii chovaných druhů. Druhy jako norek americký nebo liška polární nelze s úspěchem domestikovat. Vítám proto, že se v Poslanecké sněmovně utvořila silná koalice napříč politickým spektrem, která předkládaný návrh podpořila,“ dodal Böhnisch.

„Vyspělá společnost by měla být schopna vyspělého přístupu ke zvířatům. Nechat divoká zvířata trpět v drátěných klecích jenom proto, abychom si jimi následně mohli ozdobit šatník, mi příliš vyspělé nepřipadá. Proto budu rád, když se i Česká republika zařadí mezi mnohé evropské země, které již tento druh podnikání netolerují,“ doplňuje poslanec a předseda pražské TOP 09 Jiří Koubek.

Podle předkládané novely by měl být zakázán chov zvířat výhradně nebo primárně pro kožešiny. Zákaz by se tak netýkal například chovů králíků, kde je kožešina využita jako vedlejší produkt. Existujícím farmám má být poskytnuto přechodné období až do konce roku 2018 a ministerstvo zemědělství bude navíc moci na základě vyhlášky poskytnout jednorázové finanční příspěvky ke zmírnění dopadů zákona pro končící chovatele.

V České republice je v současné době registrováno devět kožešinových farem, každým rokem je na nich v plynových komorách nebo elektrickým proudem usmrceno zhruba dvacet tisíc norků a lišek. Tyto farmy byly v minulosti opakovaně terčem kritiky jak ze strany neziskových organizací, tak odborníků na životní pohodu a etologii zvířat.

Norci a lišky jsou totiž divoké šelmy, které život v drátěných klecích snášejí obzvláště těžce a často se u nich projevují různé poruchy chování. Pro zákaz kožešinových farem se v listopadovém průzkumu CVVM vyslovilo sedmdesát procent respondentů.

Obdobná úprava byla přijata ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Makedonii. O nepřímém zákazu lze hovořit v případě Švýcarska a Německa, které stanovily pro chov divokých zvířat takové podmínky, které jsou pro komerční provoz nesplnitelné.