Z Evropy mizí kožešinové farmy, perspektivně se možná zakážou i plošně

Julie Šafová

Další a další státy sahají k přísnějším regulacím kritizovaného odvětví. Významnou roli zde hrají i ochránci zvířat, kteří dokumentují podmínky v chovech a upozorňují na další důsledky — například narušování biodiverzity uprchnuvšími kusy.

V České republice se podařilo zákazu kožešinových farem docílit už v roce 2019. Foto Jonathan Nackstrand, AFP

Z takřka všech evropských zemí mizí postupně farmy s kožešinovými zvířaty. Vyplývá to z dlouhodobých statistik. Zatímco v roce 2018 jich v zemích Evropské unie fungovalo 4350, v roce 2023 už jen 1088. K hlavním důvodům patří jednak velká rána, již odvětví utrpělo za covidové epidemie, dále větší dostupnost kvalitních alternativ pravých kožichů, ale i citlivost rostoucí části společnosti k otázkám zvířecích práv. Ty motivují po celé Evropě i řadu ochranářských skupin, které o konec daného odvětví aktivně usilují.

„Dosáhli jsme uzavření všech kožešinových farem v Bulharsku. Poslední z nich, kde umíralo každý rok více než sto tisíc zvířat, končí právě nyní,“ informovala v květnu na svém instagramovém účtu bulharská CAAI, jedna z ochranářských organizací.

Mezi prvními evropskými státy, kde chov kožešinových zvířat skončil úplně, byly Velká Británie roku 2003 a Rakousko roku 2005. V následujících patnácti letech se přidalo například Slovinsko, Chorvatsko, Nizozemí nebo Irsko. V České republice byly poslední kožešinové farmy uzavřeny v roce 2019.

×