Aktivisté z organizace OBRAZ — Obránci zvířat zveřejnili záběry z velkochovů prasat v Převýšově a Mlékosrbech. Ty zachycují prasnice a selata ve stísněném prostoru kotců, kde leží na holém betonu a mohou se stěží otočit. OBRAZ pokládá tyto životní podmínky zvířat za nepřijatelné a vyzývá veřejnost k podpisu evropské petice End the Cage Age / Konec doby klecové. Tu napříč Evropskou unií podpořilo na tři sta tisíc lidí. Čeští politici ovšem se zákazem klecového chovu prasat nepočítají.

„Klece či kotce prasnice velmi omezují v jejich přirozeném chování — otáčení, rytí, chůzi. Také nemají kontakt s jinými prasaty, nemohou budovat hnízdo pro mladé před porodem, močí a kálí si přímo na místo určené k odpočinku. Zmíněná omezení mají za následek stresové chování i zdravotní komplikace jako oslabení kostí nebo infekce močového ústrojí,“ uvedli aktivisté s tím, že v podobných podmínkách žije až devadesát procent prasnic v České republice.

Majitelé natočených farem kritiku odmítají. Ředitel společnosti Mydlářka vlastnící velkochov v Převýšově Miroslav Březina označil video OBRAZu za naaranžované a v reakci pro portál Aktuálně.cz dodal, že daný chov je co do životních podmínek zvířat nadstandardní. Vedení farmy se k věci nevyjádřilo. Chovatel z druhého natočeného velkochovu Jiří Andrýsek, video také odmítá komentovat, České televizi pouze řekl, že „ta zvířata jsou v pohodě“.

Vše v pořádku je i podle Státní veterinární správy. Ta se vymezila pouze proti tomu, aby se v prostorech velkochovů pohybovali cizí lidé kvůli riziku nákazy některými chorobami, především africkým morem. Správa je v kontaktu namísto OBRAZu s policií, která zjišťuje, zda se aktivisté vniknutím na farmu dopustili trestného činu.

OBRAZ akcí navazuje na kampaň proti klecovým chovům slepic, kterou spustil v červnu minulého roku obdobným zveřejněním záběrů z velkochovů. Na snahu aktivistů o ukončení chovu hospodářských zvířat v klecích zareagovala nejen část veřejnosti, ale také řada obchodních řetězců. K ukončení prodeje vajec z klecových chovů a přechodu na alternativy se zavázaly společnosti COOP, Lidl, Tesco, Globus, Kaufland, Penny Market či Rohlik.cz.

Politici klecové chovy rušit nechtějí

K rušení klecových chovů prasat se ovšem politická reprezentace staví více než zdrženlivě. „Je to věc k diskusi, která se ale musí vést celostně, nikoli jen z aktivistického úhlu pohledu. Je tu i ekonomický pohled. Když bude konsensus na tom, že je občan ochotný platit víc, jsem osobně ochoten tu diskusi vést,“ sdělil Deníku Referendum místopředseda sněmovního podvýboru pro potravinářství, veterinární činnost a živočišnou výrobu Pavel Kováčik (KSČM).

Poznamenal také, že neklecové chovy přinášejí zdravotní rizika. Těmi podle něj je například možná kontaminace vajec ze znečištěné podestýlky nebo možnost přenosu některých bakterií. „Přístup ‚pojďme ty slepičky osvobodit‘ každopádně odmítám. Musíme chápat, že se jedná o druhy speciálně vyšlechtěné k daným typům chovu. K nějakému týrání zvířat tu nedochází,“ dodal Kováčik.

Podobně se k problému staví i člen zemědělského výboru Sněmovny Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Je třeba chápat, že chovatelé byli již jednou nuceni k investicím do zvýšení standardů — a ty se doteď nezaplatily. Tehdy si neziskové organizace nestěžovaly. Když lidé říkají, že ony vejce z klecových chovů nechtějí, tak mají sami nástroje na to, jak věc změnit — kupovat bio vejce či vejce z neklecových chovů. Když to tak někdo nedělá a přitom si stěžuje na velkochovy, vidím v tom určité pokrytectví,“ řekl Deníku Referendum.

„Co se týče prasat, tak ta nejsou v drtivé většině chovů v kotcích celý život, pouze těsně před porodem selat. Je to kvůli tomu, aby prasnice selata nezalehla. Navíc bych chtěl vidět někoho, kdo přijde k prasnici po porodu — v takové situaci je agresivní a může dokonce sežrat celý vrh. Kotce jsou daň za bezpečnost chovatelů i mláďat,“ vysvětlil Jurečka, který má s chovem prasat osobní zkušenost. A dodal, že pokud by se zakázaly uzavřené chovy, vepřové maso by mohlo třikrát až čtyřikrát zdražit.

Odlišný názor má místopředseda zemědělského výboru Radek Holomčík (Piráti). „Průmyslové velkochovy by ve vyspělé společnosti neměly mít místo. Na druhou stranu by náhlý zákaz klecových chovů byl velká až likvidační komplikace pro řadu zemědělců. Měli bychom pracovat na tom, aby probíhala dlouhodobá změna systému, která by nepoškodila malé podnikatele,“ uvedl pro Deník Referendum s tím, že by v horizontu pěti až sedmi let rád viděl zrušení klecových chovů za spolupráce státu a chovatelů.

„Ke změnám je nutné přistupovat citlivě. Největší týrání probíhá tam, kde je zvíře redukované na pouhý výrobní prostředek nebo prvotní surovinu. Ale musíme chápat, že řadu například malých zemědělců k určitým postupům tlačí jejich ekonomické postavení,“ zdůraznil Holomčík.