Sněmovna rozhodne o konci klecových chovů a zrušení drezury v cirkusech

Radka Rybnikárová

Většina společnosti si přeje zákaz klecových chovů slepic a nemalá část také ukončení drezury divokých zvířat v cirkusech. Sněmovna o těchto otázkách rozhodne na podzim při projednávání novely zákona na ochranu zvířat před týráním.

Klecové chovy se netýkají jen slepic. V klecích jsou totiž drženi i králíci, prasnice, telata nebo křepelky. Důvodem, proč se ochránci zvířat zaměřují zejména na slepice, je to, že v této oblasti již existují rozvinuté alternativní systémy, na které přechází většina evropských státu. Foto OBRAZ
Klecové chovy se netýkají jen slepic. V klecích jsou totiž drženi i králíci, prasnice, telata nebo křepelky. Důvodem, proč se ochránci zvířat zaměřují zejména na slepice, je to, že v této oblasti již existují rozvinuté alternativní systémy, na které přechází většina evropských státu. Foto OBRAZ

Sněmovnu na nadcházející schůzi čeká třetí čtení novely zákona na ochranu zvířat proti týrání, která podle odborníků může — budou-li schváleny načtené pozměňovací návrhy — pomoci zlepšit kvalitu života milionů zvířat. Ty se týkají například zákazu klecových chovů a ukončení drezury divokých zvířat. Ačkoliv navržené úpravy mají podporu premiéra Andreje Babiše (ANO), jeho politické hnutí ANO není v těchto otázkách zdaleka jednotné.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

„Uvidíme, jak se politici postaví k otázce klecových chovů slepic nebo třeba zvířat v cirkusech. Pevně věřím, že návrhy projdou. Existuje totiž velmi silný tlak ze strany veřejnosti,“ řekl Deníku Referendum předseda spolku Obraz — Obránci zvířat Marek Voršilka, který stojí za kampaní Zákaz klecí.

Podle průzkumu agentury PPM Factum zákaz klecových chovů podporuje většina společnosti a jednadevadesát procent Čechů považuje ochranu zvířat za důležitou hodnotu, jež si zaslouží pozornost politiků. „Díky silnému tlaku veřejnosti se podařilo zakázat kožešinové farmy, což je problém, který ve spoustě zemí Evropské unie ještě není vyřešen,“ podotkl Voršilka.

V případě kampaně za zrušení klecových chovů se tlak veřejnosti projevil například tím, že poslancům během projednávání předmětné novely dorazily tisíce e-mailů, v nichž je občané vyzývali, aby se vyslovili pro ukončení chovu slepic v klecích. Zákonodárci, zejména z řad politického hnutí ANO, nicméně tyto výzvy během diskuse nad návrhem v zemědělském výboru svým hlasováním opakovaně nepodpořili.

„I přes sliby a deklarace pana premiéra se politické hnutí ANO k omezení tohoto typu chovu staví nadále negativně a jeho postoj při hlasování v závěrečném třetím čtení je proto nepředvídatelný,“ shrnul pro Echo24 situaci ve Sněmovně poslanec Jan Pošvár (Piráti). Babiš nicméně popírá, že by to byli právě poslanci jeho politického hnutí, kteří by stáli zrušení klecových chovů v cestě, a naopak veřejně ujišťuje, že jím vedená strana navrhovaný zákon ve sněmovním hlasování podpoří.

Na klecovém chovu však vydělává holding Agrofert, který je součástí premiérových svěřenských fondů. Jeho zástupci tvrdí, že slepice v chovech netrpí a snahy ochránců zvířat odmítají. „Chov v obohacených klecích je pro slepice rozhodně lepší než chov v halách. A to i s ohledem na kvalitu či bezpečnost vajec,“ uvedl předloni mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Konec drezury divokých zvířat v cirkusech?

Další z načtených pozměňovacích návrhů, jímž se budou poslanci ve třetím čtením zabývat, má za cíl ukončení drezury nově narozených jedinců všech divokých druhů zvířat v cirkusech. Legislativní úprava má zakázat také jejich rozmnožování i dovoz ze zahraničí. I v tomto případě má návrh širokou podporu veřejnosti. 

„Podle reprezentativního průzkumu veřejného mínění od agentury Focus ze září roku 2018 si čtyřiasedmdesát procent respondentů přeje zamezit využívání všech divokých druhů zvířat v cirkusech. Z toho devětatřicet procent respondentů podpořilo zákaz chovu a drezury divokých zvířat, dalších pětatřicet procent pak zvířat všech. Jednaosmdesát procent respondentů se dále domnívá, že zvířata žijící v cirkuse neprožívají srovnatelně hodnotný život jako ostatní příslušníci jejich druhu ve volné přírodě,“ uvedla Anna Bernátková ze Svobody zvířat.

Provozovatelé cirkusů se ovšem snahám o regulaci jejich podnikání brání, a proto vytvořili iniciativu Cirkusy společně, jež argumentuje mimo jiné tím, že právě cirkusy představují ukázku spolupráce mezi lidi a zvířaty.

„Dnes když přijdete před diváky, tak oni už nechtějí vidět, jak vás zvíře poslouchá na slovo, jak někde práskáte bičem a zvíře si sedne. Dnes je to hra, kdy to zvíře ukazujete — jakým způsobem s ním komunikujete, jak za vámi zvíře přiběhne a jak vás má opravdu rádo. Dosud nechápu, proč někdo říká, že my zvířata zotročujeme nebo ponižujeme,“ řekl v červnu pro DVTV koordinátor iniciativy Jaromír Pavlík.

Odborníci však s takovými názory nesouhlasí. „Předvádění zvířat v cirkusech deformuje představy lidí o tom, jaké je přirozené chování volně žijících druhů zvířat, jaké jsou jejich přirozené mezidruhové reakce, přirozené reakce na přítomnost člověka a jaké výkony jsou taková zvířata schopna podat ve volné přírodě,“ uvedl ve výzvě politikům prezident České asociace veterinárních lékařů Zdeněk Knotek.