Odbory: Babiš kecá a nemaká. V úterý bude protest

Radek Kubala

Odbory si stěžují, že premiér v demisi Andrej Babiš nereaguje na výzvy k jednání o růstu mezd ve veřejném sektoru. Plánují proto protestní shromáždění. Odbory požadují také růst minimální mzdy.

Kvůli nízkým platům ve veřejném sektoru plánuje Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na úterý protestní shromáždění v Praze. Zúčastní se ho na dvě stovky zástupců a zástupkyň odborových organizací. Odborům vadí špatná komunikace s premiérem v demisi Andrejem Babišem a také, že vznikající vláda politického hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů plánuje podle programového prohlášení přidávat pouze vybraným profesím.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Programové prohlášení zmiňuje konkrétně učitele, pracovníky v sociálních službách, zaměstnance v kultuře, ve zdravotnictví a soudnictví. Den po jednání odborů se má sejít také tripartita, aby společně diskutovala růst platů ve veřejném sektoru v souvislosti s připravovaným návrhem rozpočtu na příští rok.

Podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly budou delegáti jednat také o případných nátlakových akcích, protože vyjednávání o zvyšování platů s Babišovou vládou ještě ani nezačala. Ačkoliv odbory k větším protestním akcím přistoupí až v krajním případě, vývoj podle Středuly směřuje ke konfliktu.

„V březnu jsem panu premiérovi poslal dopis s nabídkou jednání, zatím z jeho strany nepřišla odpověď. Namísto toho střídavě a nesystematicky vyhlašuje do médií, že bude přidávat různým profesím, aby posléze svá slova odvolal. Úterní setkání je prvním krokem, jak zvýšit tlak a pokusit se o zahájení diskuze s vládou,“ řekl Deníku Referendum Josef Středula.

Platy ve veřejném sektoru zvedala naposledy loni v listopadu ještě vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Učitelům přidala na tarifních platech patnáct procent a ostatním profesím o deset procent. Ministryně financí Alena Schillerová prozatím navrhla pro příští rok růst platů ve veřejném sektoru o šest procent.

Odbory však pro rok 2019 požadují plošný růst mezd o deset procent. Andrej Babiš podle Seznamu pozvánku na úterní jednání odborů odmítl s tím, že „nechce jednat pod tlakem“.

Růst minimální mzdy

Odbory rovněž požadují růst minimální mzdy minimálně v příštím roce o tisíc pět set korun, tedy na 13 700 korun. Podle odborářů odpovídá takový nárůst stavu české ekonomiky i vývoji v dalších evropských zemích.

„Pokud naší minimální mzdu přepočteme na euro, zjistíme, že jak podle kurzu, tak z hlediska parity kupní síly patříme k nejhorším zemím Unie. Jsme rádi, že dochází k dynamickému růstu minimální mzdy, nicméně v následujících letech musíme dohnat stagnaci z let 2006 až 2013,“ řekl Josef Středula.

Podle Hospodářské komory České republiky mzdy ale rostou mimořádným tempem i bez zvyšování minimální mzdy. „Odbory se vlamují do otevřených dveří. Když se podíváte na současné nabídky na pracovním trhu, tak zjistíte, že mzdy rostou i nízkopříjmovým zaměstnancům. Pokud by odboráři chtěli skutečně hájit zájmy pracujících, spolupracovali by s námi na snížení nesmyslně vysokých odvodů na sociálním a zdravotním pojištění,“ řekl Deníku Referendum prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Čistá minimální mzda je v České republice stále těsně pod hranicí příjmové chudoby, která podle statistického úřadu činila v loňském roce pro jednotlivce 10 691 korun. Podle Eurostatu byla v loňském roce minimální mzda v České republice nejnižší ze zemí Visegrádské čtyřky. Nejvyšší byla v Polsku, kde činila téměř čtyři sta sedmdesát euro měsíčně.

Minimální mzda začala v České republice růst až v roce 2013 s nástupem vlády Bohuslava Sobotky, před tím za vlády Mirka Topolánka i Petra Nečase sedm let činila jen osm tisíc korun. Na konci vlády Bohuslava Sobotky už činila 12 200 korun.

    Diskuse