Letošní Sudetoněmecké dny v Augsburku nevyvolaly v České republice takovou mediální pozornost jako v uplynulých dvou letech. To proto, že v letošním roce se jich nezúčastnil nejen žádný člen vlády, nýbrž ani žádný významnější český politik. Přesto však jedna informace rozhodně nezapadla. Dlouholetý předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Sudetendeutsche Landsmannschaft Posselt deklaroval, že má ambici, aby se sudetští Němci v příští dekádě sešli na území České republiky. Jejich předseda v této souvislosti označil české území za „starou vlast“.

Tento výrok rozhodně není banální. Naopak vnáší do vztahů mezi českou a sudetoněmeckou stranou zcela novou dynamiku, která sice odhaluje významné kvalitativní posuny těchto vztahů v uplynulých letech, ale zároveň i jednu dimenzi, která dosud zůstává nevyřešena a rozhodně není tak nepodstatná, jak by se na první pohled mohlo jevit.

Tři fáze česko-sudetoněmeckých vztahů

Historie vztahů oficiálních představitelů českého státu se zástupci Němců odsunutých po válce z tehdejšího Československa se po roce 1989 dá pro zjednodušení rozdělit do tří hlavních etap. První je postupné oteplování kdysi vyhroceně nepřátelských vztahů od pádu železné opony v roce 1989 do uzavření Česko-německé deklarace v lednu 1997. Ta znamenala symbolickou tečku nad bolavými šrámy minulosti, vůli je překonat a vytvářet dobré česko-německé vztahy.

Deklaraci však podepsali šéfové vlád obou zemí, takže nešlo o přímý kontakt oficiální představitelů České republiky se zástupci odsunutých Němců. Ti naopak zachovali své krajanské sdružení prakticky ve stejné podobě, v jaké ho začátkem 50. let minulého století založili. Tato skutečnost později znamenala, že představitelé Landsmannschaftu v období před vstupem České republiky do EU výrazněji akcentovali otázky požadavků na zrušení takzvaných Benešových dekretů a navrácení majetku, čímž paradoxně nahrávali odmítavým reakcím na české straně, které někteří čeští politici rádi využili jako politický vehikl k posílení svých pozic.

↗

V Sudetoněmeckém krajanském sdružení jsou dnes zastoupeny i jiné proudy než nacionalistické — sám předseda Posselt je křesťanský demokrat, člen bavorské CSU. Foto archiv DR

Fáze let 1997—2010 s vrcholem v období let 2002—2004 tak byla charakterizována výrazným ochlazením těchto vztahů a neochotou činit jakékoliv vstřícné kroky k vzájemnému porozumění v intencích Česko-německé deklarace. Navzdory tomuto vývoji ovšem na české straně učinil vstřícný krok tehdejší premiér Jiří Paroubek (ČSSD), který v roce 2005 ocenil německé antifašisty.