I špatná sněmovna může zlepšit volební zákon
Jakub PatočkaJe dobře, že se rozbíhá debata o reformě českého volebního zákona. Je to jedna ze sympatických iniciativ pirátských poslanců. Ale jako všechno při současné skladbě sněmovny, obnáší i jejich záměr svá značná rizika.
Že je český volební zákon otřesným pokřivením demokratické politické kultury, je známo dlouho. Mnohokrát jsme upozorňovali na to, že systém, kterým volíme, zcela nepochybně přispívá ke znechucení lidí parlamentní politikou.
Loňské sněmovní volby přinesly řadu dalších křiklavých ilustrací pokřivenosti tuzemského volebního systému. Politické hnutí ANO dostalo 29,6 procent hlasů, ve sněmovně má ale 39 procent mandátů. Naproti tomu STAN obsadil za 5,2 procent hlasů 3 procenta mandátů a TOP 09 za 5,3 procenta hlasů 3,5 procenta mandátů... A to ještě svým způsobem mohou být rádi. Stačilo dostat o pár tisíc hlasů méně a obě strany by se ocitly mimo sněmovní politiku.
Přes padesát procent propadlých karlovarských hlasů
Zvláště výrazně vyniknou volební deformace při pohledu do jednotlivých krajů. V jižních Čechách dostalo šest stran po jednom mandátu. Zatímco KDU-ČSL na něj stačilo 5,4 procenta hlasů, a TOP 09 dokonce 5,3 procenta, Piráti tu na svůj jediný mandát potřebovali dvojnásobek: 10,5 procent hlasů. ODS si tu vytáhla dlouhou sirku, takže za 12,1 procenta brala mandáty dva. Nicméně ne tak dlouhou jako ANO, které bralo za 28,9 procenta mandátů pět. Jihočeský kraj se přitom co do počtu rozdělovaných mandátů v letošních volbách spolu s Ústeckým dělil o páté a šesté místo.
V menších krajích je situace ještě podstatně horší. Tak v Pardubickém kraji, kde se dělilo deset mandátů, dostalo ANO čtyři mandáty, čili čtyřicet procent, za zisk 30,8 procent hlasů. Šest dalších stran dostalo po jednom mandátu. A potřebovaly na něj od 10,96 procent ODS až po 6,81 KDU-ČSL.
Ještě o stupeň bizarnější byla situace v sousedním kraji, Královehradeckém. Zde se rozdělovalo o jeden mandát víc, jedenáct. Hádáte-li, kdo jej dostal, ANO, hádáte správně. Politická divize Agrofertu tu se ziskem 31,8 procenta dostala 45 procent mandátů. Šestice dalších stran obdržela v Královehradeckém kraji po jednom mandátu. Zatímco ODS na něj potřebovala 11,6 procent hlasů, KDU-ČSL stačilo 5,8 procenta. TOP 09 a STAN shodně se ziskem 5,1 % zůstaly bez mandátu. To ale pořád ještě není to nejhorší.
Opravdové festivaly výsměchu českého volebního systému demokratické politické kultuře se totiž konají při každých sněmovních volbách v Karlovarském a v Libereckém kraji. V nejmenším, Karlovarském, kraji se rozděluje pět mandátů. Z nich tentokrát bralo ANO celé tři, čili 60 procent, a to za zisk 35,4 procent hlasů. O další dva mandáty se podělili Piráti a Okamurovci za zisky 10 a 12,5 procent hlasů. Všechny ostatní strany tu skončily bez poslance, i když ODS a KSČM dostaly přes osm procent hlasů, ČSSD takřka sedm, ještě i STAN pohodlně přes pět. Celkem v Karlovarském kraji není svým poslancem reprezentováno přes padesát procent občanů, kteří přišli k volbám.
V Libereckém kraji se rozděluje obvykle mandátů osm, a tak to bylo i vloni. Polovinu z nich, za 29,8 procent hlasů, obdrželo politické hnutí ANO, další čtyři strany dostaly po jednom mandátu. Komunisté a ČSSD tu skončili bez mandátu, přestože obě strany dostaly s rezervou přes pět procent.
Situace, kdy občan není reprezentován poslancem své strany, přestože v jeho volebním obvodě překročila volená kandidátka pět procent, nejsou nijak řídké. A vyvolávají stav základní nerovnosti v právu být reprezentován: máme u nás totiž čtyři volební obvody, kde zisk pěti procent záruku mandátu skýtá, a naopak deset krajů, kde takovou záruku zisk pěti procent nedává.
Když volíte TOP 09 v Brně, jste si jisti, že překročí-li pět procent, budete mít v kraji poslance, když ovšem volíte TOP 09 v Liberci, můžete si být naopak jisti, že leda zázrakem. Důvod je prostý: v deseti ze čtrnácti volebních obvodů se tu rozděluje podstatně méně než dvacet mandátů, což je minimální počet zaručující, že se ziskem pěti procent dosáhnete aspoň na jeden.
Podle toho, co se mi podařilo dohledat na webu, nevychází Jakub Patočka z žádného návrhu Pirátů, pouze ze článku Ladislava Šustra na Echo24:
https://echo24.cz/a/SjHzP/nespravedlive-rozdeleni-mandatu-pirati-chystaji-zmenu-voleb-do-snemovny
Z čeho vychází Ladislav Šustr, tedy zejména jak přišel na to, že by měl napsat něco o pirátském návrhu na změnu volebního zákona, nevím, ale cituje rozhovory s Mikulášem Ferjenčíkem a Tomášem Martínkem. Ani jeden z nich ovšem nemá na pirati.cz změnu volebního zákona mezi úkoly, na kterých pracuje — buď tedy Piráti zanedbávají aktualizaci svého webu, anebo o změně volebního zákona zatím jen diskutují, ke skutečné přípravě návrhu, který by se pokusili prosadit v parlamentu, se ještě nedostali, a jak došel Ladislav Šustr k závěru, že na takovém návrhu pracují právě Mikuláš Ferjenčík a Tomáš Martínek, je záhadou. Že by snad právě ti dva přišli právě za ním a navrhli mu, ať o jejich práci na změně volebního systému napíše článek? Nebo že by tito dva Piráti byli prvními poslanci, na které narazil na chodbě parlamentu, když ho napadlo napsat článek o možné změně volebního systému?
Po usilovném prohledávání pirátského webu jsem našel docela dlouhou diskusi o změně volebního systému:
https://forum.pirati.cz/prima-demokracie-f534/zmena-volebniho-systemu-t12194.html
Ta ovšem probíhala v letech 2012 až 2013.
Takže jsem musel hledat dál, než jsem narazil na čerstvější debatu o úpravě volebního zákona:
https://forum.pirati.cz/viewtopic.php?f=75&t=40099
Stará pirátská diskuse končila u systémů alternativního hlasu pro většinovou volbu do senátu a jednoho přenosného hlasu pro poměrnou volbu do poslanecké sněmovny. Takový závěr se mi líbí, systém alternativního hlasu používají fanoušci sci-fi k výběru vítězů ceny Hugo a systém jednoho přenosného hlasu je s ním příbuzný a kromě voleb do různých zastupitelských sborů různě po světě ho používají také čeští Zelení k volbě svého předsednictva:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Syst%C3%A9m_jednoho_p%C5%99enosn%C3%A9ho_hlasu
Nejsou to samozřejmě jediné zaručeně nejdokonalejší volební systémy, ono je snad i matematicky dokázáno, že dokonalý volební systém existovat nemůže. Přinejmenším byla vymyšlena celá řada rozumně znících požadavků na dokonalý volební systém, a o některých z nich je dokázáno, že se navzájem vylučují. Systémy alternativního hlasu a jednoho přenosného hlasu nicméně patří k těm nejméně nedokonalým volebním systémům, a přitom jsou jednoduché na organizaci voleb, zvlášť pokud lze výsledky vyhodnotit s pomocí počítačů.
Aktuální pirátská diskuse mě zklamala. Nejen že se nezdá navazovat na pět let staré vlákno a nehlásí se k mým oblíbeným volebním systémům, ale především se zabývá jakýmsi improvizovaným kutilstvím, zcela nepodloženým studiem dostupné matematické teorie nebo praktických zkušeností odkudkoliv mimo Česka. Zrovna od Pirátů bych na základě jejich pověsti strany ajťáků čekal lépe matematicky podloženou diskusi.
Ale třeba se ještě ke studiu dostupných podkladů dostanou a matematickou analýzou problému se zabývat budou, než sestaví nějaký skutečný návrh, se kterým budou chtít doopravdy jít do parlamentu.
Zatím jsem si v pirátských diskusích povšiml jedné podstatné české praktické zkušenosti, která se týká i úvah Jakuba Patočky: slučování volebních krajů je politicky neprůchodné. To značně omezuje možnosti nápravy problému malých krajů — jen jedno řešení mě svépomocně kutilsky napadá, a to je zvýšení počtu poslanců ve sněmovně tak, aby i na nejmenší kraj připadlo aspoň dvacet mandátů. Taková změna je možná úplně blbá, ale poslancům by se mohla líbit.
Spíše se mi zdá, že by bylo nejlepší jít cestou většinového volebního systému s jednomandátovými obvody, ale s absolutní většinou v jednom kole, tedy k systému alternativního hlasování.
Tento systém by se dal použít i do senátu a při nešťastné volbě prezidenta. Vedl by ke zlepšení vazby poslance na svůj obvod, k posílení konsenzuality, výhodu by měly méně polarizující středové strany a zároveň by systém umožňoval stabilní vládu, složenou např. z jedné velké a jedné menší nebo středně velké strany. Velké možnosti by měly i případné regionální "sudetské" strany zastupující zájmy periferií. Pětiprocentní klauzule by tím byla zrušena.