Sčítání hlasů při volbách volá po změnách, neboť se v něm často chybuje
Jan KulišTým politologa Tomáše Lebedy z Univerzity Palackého v Olomouci v nové studii upozorňuje, že při sčítání hlasů při volbách poměrně často vznikají chyby. Co selhává?
Po říjnových sněmovních volbách bývalý hejtman Petr Bendl (ODS) nejspíš oslavoval. Dozvěděl se, že se stal poslancem, a začal se postupně připravovat na novou funkci. Minul sotva měsíc a bylo po radosti.
Při sčítání preferenčních hlasů na kandidátních listinách se někteří členové volebních komisí nedívali na druhou stranu středočeského lístku ODS, kde seznam kandidátů pokračoval. Když po stížnostech nařídil Nejvyšší správní soud volební výsledky přepočítat v polovině okrsků ve Středočeském kraji, ukázalo se, že ve skutečnosti mandát získal Bendlův stranický kolega Martin Kupka.
Na volebním lístku byl až na druhé straně, kandidoval z 31. místa, ale díky preferenčním hlasům Bendla přeskákal. A ten pak musel vracet již zaslanou výplatu za první měsíc poslanecké služby.
„Je to jediný případ, kdy ve sněmovních volbách soud nechal přepočítat hlasy a výsledkem bylo, že mandát získal někdo jiný,“ řekl serveru Seznam zprávy politolog Tomáš Lebeda. Chyba se bohužel nestala jen tak náhodou, spíše poukazuje na širší problém s tím, jakým způsobem volíme a jak jsou následně hlasy sčítány.
Naštěstí aspoň některé z potíží by byly snadno řešitelné. Zmíněné trable s kandidátem na druhé straně hlasovacího lístku by se daly ošetřit banálním pravidlem, že seznam kandidátů bude striktně vytištěn jen na jedné straně lístku, jehož velikost se odpovídajícím způsobem upraví, aby vše bylo přehlednější.