Ústavní soud v pondělí zamítl návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení uzavírací klauzule ve volbách do Evropského parlamentu. Odlišné stanovisko k výroku a odůvodnění nálezu si vyhradili soudci Vojtěch Šimíček, Kateřina Šimáčková a Milada Tomková.

Nejvyšší správní soud podal návrh na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu v souvislosti s řízením na vyslovení neplatnosti volby kandidátů Tomáše Zdechovského a Miroslava Poche v loňských volbách do Evropského parlamentu.

Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem Pirátů a zelených, že v důsledku uplatnění zákonné pětiprocentní uzavírací klauzule byli zvoleni Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Miroslav Poche (ČSSD), zatímco jinak by tyto dva mandáty získali Ivan Bartoš (Piráti) a Ondřej Liška (SZ). Navrhovatel tvrdí, že z pohledu voliče strany, která byla kvůli uzavírací klauzuli vyřazena ze skrutinia, tak dochází k „propadnutí“ jeho hlasu.

Politický názor, pokračuje navrhovatel, těchto voličů tak není v důsledku uplatnění klauzule žádným způsobem reprezentován a není tudíž přítomen v rozhodování parlamentu. Vyřazením ze skrutinia také propadají všechny odevzdané preferenční hlasy. Podle názoru navrhovatele tak napadená zákonná ustanovení omezují volnou, respektive svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, rovnost hlasovacího práva všech voličů i právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek.

Tisková mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková v této souvislosti připomněla, že z dnešních osmadvaceti států Evropské unie existuje uzavírací klauzule ve čtrnácti zemích (Česká republika, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Švédsko). V některých z nich je tato klauzule nastavena pod úrovní pěti procent, která právo EU stanoví jako maximální hranici: v Itálii, Rakousku a Švédsku na úrovni 4%, v Řecku 3%, na Kypru 1,8%.

Spolkový ústavní soud v Německu, na které připadá nejvyšší počet mandátů (96), nicméně uzavírací klauzuli, původně pětiprocentní, později tříprocentní, zcela zrušil. „Na členské státy, v nichž je uzavírací klauzule uplatňována a které tedy přikládají význam integrační funkci umělého zásahu do rovnosti volebního práva, připadá 380 (z celkového počtu 751) mandátů v Evropském parlamentu. Snižování tohoto podílu by mělo zřetelné dezintegrační dopady na utváření vůle tohoto zastupitelského tělesa,“ uvedla Sedláčková.

V případě zásady rovnosti Ústavní soud připomíná, že bezprostředně navazuje na zásadu všeobecnosti. Konkrétně podle Ústavního soudu tento princip znamená, že každý volič má stejný počet hlasů, hlas voliče má mít stejnou váhu, nezávisle např. na jeho vzdělání, majetku, národnosti, stavu, pohlaví apod. K tomu nicméně Ústavní soud uvádí, že striktně trvat na zachování vždy zcela stejného nároku na volební úspěch přesně odpovídající získaným hlasům není namístě.

Odůvodňuje to mimo jiné existencí většinového volebního systému v domácích volbách v některých zemích, který je ve své nejčistší podobě pojmově založen na zásadě „vítěz bere vše“, tzn. hlasy pro ostatní kandidáty propadají a nemají stejnou váhu jako hlasy pro vítěze.

„Prvotním právním základem tzv. uzavírací klauzule v zákoně o volbách do Evropského parlamentu, jež váže postup politických subjektů do skrutinia pro rozdělení mandátů na zisk alespoň 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů, není Ústava České republiky, ale právo Evropské unie. To omezení volebního práva vnitrostátními předpisy připouští za předpokladu, že nebude celkově dotčen poměrný charakter volebního systému,“ uvedla dále Sedláčková.

Hranicí rovnosti volebního práva je pak podle jejích slov schopnost Evropského parlamentu dosahovat konsensuálních řešení, naplňujících očekávání voličů, zatímco fragmentace jejich politické reprezentace v důsledku příchodu nepočetných, programově úzce zaměřených a svým reálným vlivem okrajových politických subjektů po odstranění tzv. uzavírací klauzule by vedla k oslabení integračních stimulů, které jsou předpokladem pro taková řešení v podmínkách názorové plurality

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 by bez uzavírací klauzule postačoval pro získání jednoho mandátu volební zisk Strany zelených ve výši 3,77 % hlasů. Naopak zisk Úsvitu přímé demokracie, kterému svůj hlas dalo 3,12 % voličů, by již k získání mandátu nestačil. „Vzhledem k jednadvaceti mandátům, přiděleným rozhodnutím Evropské rady České republice, je jistý integrační prvek dán právě již v existenci tohoto faktického prahu. I kdyby tedy umělá uzavírací klauzule vůbec nebyla, měly by reálnou šanci na zisk mandátu toliko ty strany, které by obdržely cca 3,5% hlasů,“ uzavřela Sedláčková.