Na základě volební stížnosti několika navrhovatelů, mimo jiné Strany zelených či pirátů, rozhodl Nejvyšší soud o tom, že předloží Ústavnímu soudu návrh na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu. Pokud by se ústavní soudci přiklonili k návrhu, znamenalo by to zisk volebního mandátu pro lídra zelených Ondřeje Lišku a lídra pirátů Ivana Bartoše.

O jeden mandát by naopak přišli sociální demokraté a lidovci, konkrétně Miroslav Poche a Tomáš Zdechovský. Podle soudce zpravodaje Tomáše Langáška volební senát shledal, že „napadená ustanovení zákona o evropských volbách omezují volnou, resp. svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, rovnost hlasovacího práva všech voličů a právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek“.

Dalším důvodem podle mluvčí soudu Sylvy Dostálové je to, že Evropský parlament hraje ve fungování Evropské unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty ve fungování členských států, proto se tato klauzule jeví jako méně potřebná než ve volbách do Poslanecké sněmovny, ve kterých ji už dříve Ústavní soud schválil.

Soud také ve svém zdůvodnění uvedl, že se v České republice pouze jedenadvacet z celkového počtu 751 europoslanců, tudíž je podle mínění soudu údajný integrační efekt pětiprocentního prahu pro vstup do Evropského parlamentu zanedbatelný.

„I bez umělého pětiprocentního prahu by se do EP nedostaly malé strany, které by nepřekročily tzv. přirozený práh daný volebním systémem a počtem kandidujících stran i účastí ve volbách. Ten se v posledních volbách pohyboval kolem tří a půl procent,“ uvedla Dostálová.

Sedmičlenný volební senát nebyl jednomyslný, odlišné stanovisko k usnesení o přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu soudu zaujali tři soudci - Zdeněk Kühn, Miloslav Výborný a Radan Malík.