Soud bude rozhodovat o Klinice, může následovat její vyklizení
Petra DvořákováMěstský soud v Praze bude v úterý 5. rozhodovat o budoucnosti Kliniky. Squatteři prokazují, že převod domu na Správu železniční dopravní cesty byl účelový. Zkušenost squatu Cibulka podle nich ukazuje, že mohou uspět u Ústavního soudu.
Pravomocný rozsudek ve sporu mezi zástupci Autonomního sociálního centra Klinika a Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) má v úterý 5. září vynést Městský soud v Praze. Pokud Městský soud potvrdí lednový rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3, bude policie moci budovu na pražském Žižkově vyklidit. Aktivisté z Kliniky vypracovali dokument založený na žádostech o informace, který má prokázat účelovost převodu budovy z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na SŽDC. Aktivisté mimo jiné upozorňují, že celý převod objektu na SŽDC probíhal v utajení. Nebo že ještě v září 2016, tedy tři měsíce po žádosti o objekt, SŽDC neměla, ani nepřipravovala žádný projekt na využití budovy.
Podle odhadů Generální inspekce bezpečnostních složek (GIBS), která v minulosti projevila o budovu zájem, by rekonstrukce stála mezi třiceti až čtyřiceti miliony korun. V současnosti zaměstnanci SŽDC sídlí v pronajímaných prostorách v Praze na Florenci. Roční provozní náklady je tak včetně nájmu vyjdou asi na jeden milion šest set tisíc korun. Návratnost investice do Kliniky se tak pohybuje v řádu tří až čtyř desítek let. „To je za hranou běžné návratnosti budov a spíše na hranici životnosti budovy, vyžadující po takové době novou rekonstrukci,“ píší aktivisté. „Cena za pronájem na Florenci mimo jiné odráží současný stav pronajímaných prostor. SŽDC postupuje s péčí řádného hospodáře,“ reagovala Šubová na dotaz Deníku Referendum, proč se chce SŽDC zbavit pronajímaných prostor a investovat miliony do rekonstrukce.
Zástupci centra zpochybňují i argument, podle kterého potřebuje SŽDC větší prostory. Podle jejich údajů je plocha obou budov stejná a kancelářské prostory využitelné v budově Kliniky jsou dnes dokonce o sto čtverečních metrů menší. Podle zástupců Kliniky se tak SŽDC vlastně chystá nehospodárně vynakládat veřejné prostředky.
Zastrašování místo kompromisu
„Od začátku jsme se snažili se zástupci ze SŽDC jednat, třeba o tom, jestli bychom nemohli prostor vyžívat alespoň do začátku rekonstrukce. Ta totiž možná začne až za několik let,“ vysvětlil Deníku Referendum jednání se Správou železniční dopravní cesty Jakub Ort z kolektivu Autonomního sociálního centra Klinika. Ta podle něj ale „zvolila cestu zastrašování. Pokusili se přimět policii, ať prostor vyklidí ještě před soudem. Když to nevyšlo, začali posílat nepodložené žádosti pokuty v řádu statisíců korun a nakonec nám vypnuli vodu, aby provoz centra alespoň znepříjemnili. To vše bylo naprosto zbytečně. Přístup jsme projektantům vždy umožnili.“
Proti Klinice v médiích vystoupil náměstek generálního ředitele SŽDC Tomáš Drmola, který například v rozhovoru pro Lidové noviny tvrdil, že o dalších volných budovách státu v Praze neví. Samotná SŽDC přitom pronajímá vlastní prostory v ulicích Křižíkova a Dlážděná místo, aby je využila pro vlastní zaměstnance. ÚZSVM pak vlastní další nevyužívanou budovu ve Washingtonově ulici hned naproti hlavnímu vlakovému nádraží.
„Na jedné straně stojí velmi pravděpodobně ztrátový projekt státní organizace, ke kterému nemá veřejnost ani přístup. Na druhé straně sociální centrum, kterému opakovaně vyjádřilo podporu tisíce lidí. Špatnou zprávou je, že si mohou státní úřady a podniky dovolit úplně ignorovat názor lidí a mrhat veřejnými prostředky. Dobrou zprávou je, že se za Kliniku postavilo tolik lidí, kteří se odmítli nechat zastrašit a centrum přes všechny snahy státu nadále funguje,“ řekl Deníku Referendum Jakub Ort.
Squatteři budovu Kliniku obsadili v prosinci 2014. Se státem se jim podařilo vyjednat legální roční smlouvu k využívání budovy, jejíž platnost vypršela 2. března 2016 a kterou stát aktivistům odmítl prodloužit. Právě vypršením smlouvy argumentoval v lednu Obvodní soud pro Prahu 3. Podle právního zástupce squatterů Pavla Uhla se soud nevypořádal dobře s argumentem, že chování žalobce je v rozporu s dobrými mravy. To soud označil za pouhou spekulaci, nikoliv relevantní argument. Podle občanského zákoníku je však právní jednání, které se příčí dobrým mravům, neplatné. Aktivisté z Kliniky získali v roce 2016 cenu Nadace Charty 77 za občanskou statečnost.