Senát ústavního soudu vedený soudcem Jiřím Zemánkem rozhodl, že stížnost squatera Marka Ďuriše na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, který ho za squatování odsoudil podmíněně na dva měsíce vězení, je odůvodněná. Podle ústavních soudců totiž sice předchozí soudy nižší instance zdůrazňovaly údajnou vysokou intenzitu protiprávního jednání squaterů, ve skutečnosti se ale měly soustředit více na reálnou závažnost zásahu do vlastnických práv majitele objektu.

Podle ústavního soudu totiž ze zjištění soudů nevyplývá, že squateři bránili realizaci nějakých konkrétních plánů majitele objektu a že tak vznikla akutní situace, řešitelná pouze policejním zásahem a trestním postihem squaterů. Jinými slovy ústavní soud pochybuje, že jednání squaterů bylo tak škodlivé, jak obecné soudy tvrdily.

Přispěl k tomu pravděpodobně také fakt, že obvodní soud označil stěžovatele a celé squaterské hnutí za „parazity”. V prohlášení Ústavního soudu je totiž uvedeno, že takový výraz vyvolal v Ústavním soudu pochybnosti o objektivním přístupu obvodního soudu k tak komplexnímu fenoménu, jako je squatting. „Nejde o fenomén tak jednoduše a jednostranně odsouzeníhodný“, píše se v textu odůvodnění doslova.

Ústavní soudce Jiří Zemánek odmítl rozsudek svého senátu pro Deník Referendum komentovat: „Nemám čas teď a nebudu ho mít ani nikdy jindy,” uvedl. Advokát souzeného squatera Marka Ďuriše Pavel Uhl ale označuje rozsudek za důležitý precedens pro příští podobné spory: „Ústavní soud tímto říká, že trestné je, to co je v zákoně popsané a současně jde o takové právní a sociální problémy, které nejde řešit jinak, než že je člověk potrestán.”

Soudní spor se tedy vrací na úplný začátek k soudu na Praze 5. Bude se opakovat hlavní líčení a soud musí znovu rozhodnout o obžalobě s tím, že tentokrát bude vázán rozhodnutím Ústavního soudu. Pokud bude squater Marek Ďuriš osvobozen, mohlo by squatování být v České republice posuzováno daleko mírněji než dosud. Podle ústavního soudu by totiž vůbec nemuselo jít o trestný čin.

Ústavní soud přitom už letos v březnu nařídil státnímu zastupitelství, aby prověřilo postup policistů při vyklízení usedlosti Cibulka před dvěma lety. Podle squaterů k vyklizení objektu neměla policie pravomoc.

Historický zámeček Cibulka dlouhá léta chátral. Squateři měli původně s majitelem nemovitosti, společností Cibulka a.s., uzavřenou smlouvu, na základě které nemovitost využívali více než dva roky. Vlastník ale dospěl k názoru že smlouvu porušují tím, že v objektu bydlí a konají na Cibulce různé akce, které vlastník neschválil. Navíc podle něj prováděli na objektu úpravy, ke kterým vlastník nedal souhlas.

Poté co smlouvu se squatery vypověděl a podal na ně trestní oznámení, zasáhla na Cibulce policie. Při zásahu 130 policistů, kteří skupinu deseti squaterů vyvedli za použití nadměrného násilí, utrpěli tři z obyvatel Cibulky zranění.

Rozsudek může ovlivnit budoucnost Kliniky

Rozsudek může mít dopad i na výsledek sporu o squat Klinika, jehož kolektiv se soudí s novým majitelem objektu o vypovězení podobné smlouvy, jakou měli squateři na Cibulce. Nový majitel objektu Kliniky, Správa železniční dopravní cesty, chce do budovy přestěhovat kanceláře geodetů. Squateři z Kliniky zatím v první instanci spor prohráli a nyní se čeká na verdikt odvolacího soudu. Obyvatelé Kliniky každopádně přijali rozhodnutí ústavního soudu s nadšením.

„Ústavní soud potvrdil, že konflikt neleží mezi squattingem a zákony, ale mezi právem na bydlení a právem na soukromé vlastnictví,” je přesvědčen Jakub Ort, člen kolektivu Kliniky.

Squateři z Kliniky zatím pokračují v činnosti v obsazeném objektu v Jeseniově ulici. Dnes ve squatu Klinika začala třídenní mezinárodní konference Squatting Europe Kollective 2017, kterou aktivisté pořádají každý rok v jiné evropské zemi. Na konferenci vystoupí hosté z různých zemí, třeba z Mexika, nebo ze španělského Baskicka. O squattingu se bude mluvit například v kontextu bytové krize v různých evropských městech, na kterou squateři svými akcemi upozorňují.