Poškození z Cibulky podají stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu
Jaroslav BicanPolicejní zásah na statku Cibulka na začátku května byl podle Městského soudu v Praze v souladu se zákonem. Právní zástupce žalujících podá jejich jménem kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Městský soud v Praze minulý týden rozhodl o tom, že policejní zásah, kterým byla na začátku května vyklizena usedlost Cibulka, proběhl podle zákona. Soud tak zamítl správní žalobu, kterou jménem čtyř poškozených podal na Ministerstvo vnitra a Obvodní ředitelství policie Praha 2 advokát Pavel Uhl. Ten Deníku Referendum potvrdil, že proti rozsudku podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle něho je šance na úspěch, jinak by neriskoval dvacet tisíc soudního poplatku za něco, co nemá smysl.
Pavel Uhl pro Deník Referendum okomentoval zdůvodnění zamítavého rozhodnutí soudkyně takto: „Poněkud těžce uchopitelný je její základní argument, že zákrok byl zákonný proto, že policie měla podezření ze spáchání trestného činu. Podezření ze spáchání trestného činu je okolnost, jež je z principu vysoce neuchopitelná, může nastat kdykoliv a není přezkoumatelná,“ zdůraznil Uhl.
A dodal: „Pokud by platilo, že v případě jakéhokoli podezření ze spáchání trestného činu je policie oprávněna učinit jakýkoli zásah, ocitáme se zcela mimo jakoukoli právní regulaci policie.“ Podle soudkyně Hany Veberové měla policie podezření na neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru a na základě toho mohla provést svůj zákrok. Přestože soudkyně celý zásah považuje za zákonný, podle Aktuálně.cz uznala, že policisté neměli právo zakazovat lidem natáčet vyklízení Cibulky na kameru.
Jednání Městského soudu v Praze minulý týden bylo už druhé v řadě k této správní žalobě, první se uskutečnilo 8. prosince. Pavel Uhl zde kromě čtyř žalobců, kteří byli přítomni na místě, navrhl tři svědky, soud je však nepředvolal. Ministerstvo vnitra a Obvodní ředitelství policie žádné svědky nenavrhly.
Předsedkyně soudního senátu Hana Veberová chtěla jednání co nejrychleji ukončit a původně nechtěla vyslechnout ani jednotlivé žalobce, nakonec tak učinila na výzvu jejich právního zástupce. Zástupci Ministerstva vnitra a policejního ředitelství však vyslýcháni nebyli, pouze kladli otázky žalujícím. Soudkyně jednání odročila.
Podle Pavla Uhla byl policejní zásah nezákonný z více důvodů, mimo jiné poukazuje na to, že se jednalo o typicky soukromoprávní spor, kdy jedna ze stran tvrdila, že smlouva mezi nimi byla ukončena, kdežto druhá to odmítala. Policie nemá pravomoc řešit otázky, které spadají výhradně do oblasti civilního práva, proto podle právního zástupce poškozených neměla právo zasáhnout. Advokát rovněž tvrdí, že police nemá pravomoc vyklízet nemovitosti, ani k tomu jiné donucovat.
Policie porušila zásadu nedotknutelnosti obydlí, což je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, uvádí Pavel Uhl. Když má policie podezření, že je páchán trestný čin, má zahájit trestní stíhání. „Pokud by policie předvolala žalobce k podání vysvětlení a poté mu sdělila zahájení trestního stíhání, bylo by to pochopitelné,“ říká Pavel Uhl. Policie si podle něho přisvojila pravomoc řešit soukromoprávní spor. Ta přísluší pouze soudům v civilním, tedy v občanskoprávním řízení.