Jsou avokáda vhodná k jídlu, alespoň pro přemýšlivého strávníka? Byl jen jeden způsob, jak rozvinout zbožňování avokáda, a k tomu došlo. Stačí se podívat na Instagram: avokádové „růže“, avokádové brownies, guacamole na sto způsobů a avokádové smoothie.

To, co se z dlouhodobého hlediska jeví jako krizové, se představuje nyní a zde jako naléhavá potřeba zdravé výživy. Je s tím spojeno naléhavé varování, že bezprecedentní mezinárodní touha po tomto jedinečném ovoci nepřímo způsobuje v Mexiku nezákonné odlesňování a zhoršování životního prostředí. Ti, kteří si to neuvědomují, budou v tom bezpochyby pokračovat. Co můžeme předpokládat, že budou činit ti, kteří si představují, že avokádo patří k základním potravinám?

Problém je způsoben skutečností, že pro mexické zemědělce je teoreticky výnosnější pěstovat avokádo než většinu ostatních plodin. Platí to natolik, že v Michoacánu, státě, který produkuje většinu tamní produkce avokáda, ignorují pěstitelé zákon a zmenšují plochu zralého borového lesa. Na jeho místě sázejí mladé avokádové stromy.

Vitamíny bez gangsterů

Co však je tak špatného na tom, že zaměníte jeden druh stromu za jiný? Trvalý les nemusí být postřikován hnojivy a pesticidy. Dbá sám na sebe a působí jako obrovské úložiště uhlíku. Avokádové plantáže naopak potřebují opakované cykly chemických zásahů. Také vyčerpávají množství vody na zavlažování a vyčerpávají místní vodní zdroje. Podle jednoho odhadu spotřebují 272 litrů vody na vypěstování asi půl kilogramu avokáda (dva až tři středně velké kusy).

Žíznivé avokádo nezkouší hladiny vody jen v Mexiku. V Kalifornii avokádo nyní soutěží s mandlemi o to, které z obou bude vítěz v pohlcování vody.

Je diskutabilní, získávají-li Mexičané, kteří teď pěstují toto módní ovoce, nakonec svůj spravedlivý podíl na ekonomickém užitku. Tento lukrativní obchod je stále více kontrolován drogovým kartelem známým jako Caballeros Templarios (Templářští rytíři). Takže když si koupíte mexické avokádo, může se na příjmu z něj chamtivě podílet zločinec.

Možná si myslíte: ano, koupím si avokádo z jiného, méně problematického zdroje. Bylo by však avokádo z Chile, Peru nebo Dominikánské republiky automaticky více „udržitelné“ nebo spravedlivěji vyprodukované? Faktem je, že víme žalostně málo o životních a pracovních podmínkách lidí bez tváře na vzdálených místech, kteří pěstují ovoce končící na našich stolech. Viděla jsem dost zahraničních ovocných „farem“ na to, abych měla ta nejhorší podezření. Jsou to oblasti propastně nízce placených, často migrujících pracovníků, kteří dřou a žijí každodenně v ubohých podmínkách uprostřed znečištěných vodních toků a pesticidů; dělníci mají rozložené nehty z toho, jak sázejí stromky do chemikálií.

↗

Běžný les nemusí být postřikován hnojivy a pesticidy. Dbá sám na sebe a působí jako obrovské úložiště uhlíku. Avokádové plantáže naopak potřebují opakované cykly chemických zásahů. Foto hungryforever.com

Pokud budete hovořit s managementem ve většině zemí produkujících ovoce v Latinské Americe, můžete očekávat, že někdo zaklepe na dveře vaší chatrče. Banana Link, skupina, která zvyšuje povědomí o podmínkách v celosvětovém potravinářském průmyslu, dokládá, že Guatemala je nejnebezpečnější. Jakýkoli aktivista zastávající ovocnářské pracovníky si koleduje o hromadné propouštění nebo, což je ještě horší, o únos, mučení a vraždu. Je možné, že Caballeros Templarios v sousedním Mexiku jsou soucitnější a ohleduplnější k životnímu prostředí?

Faktem je, že z čím větší vzdálenosti od našeho domova přichází naše jídlo, tím menší šance máme na to, abychom vyšetřili jeho původ a dopad na tamní životní prostředí a pracovní sílu. To není argument pro bojkotování dovozu potravin, které se nemohou pěstovat blíž, ale je to silný důvod, proč odmítnout jeho oznámkování jako „superpotraviny“.

Ať už to jsou mexická avokáda nebo letecky přepravovaný, chatrně chutnající peruánský chřest, které drasticky vyčerpaly místní zásoby vody, neměly by tyto potraviny být základem naší stravy — pokud na to ještě máme žaludek, když se nám vyjasnil jejich často neutěšený příběh.

Pro avokáda, jakož i pro plodiny, jako jsou ananasy a banány, můžeme hledat značku fairtrade, která zaručuje pracovní podmínky a odměny výrobců lepší, než je běžné v jejich odvětví. Průkopníci fairtrade Equal Exchange založili partnerství s Pragorem, progresivní skupinou provozovatelů malých avokádových farem v Michoacánu, kteří vlastní každý v průměru deset akrů půdy a které jsou na sto procent bio.

Když si koupíte bio avokádo, které není fairtrade, můžete předpokládat, že pracovníci a životní prostředí zažívají všudypřítomné zdravotní a ekologické zatížení opakovaným postřikem pesticidy. Bio norma oddělená od fairtrade, nezaručuje mzdu nad úrovní životního minima, natož svobodu od obtěžování ze strany firmy každého, kdo přijde s tímto tématem.

Čím je avokádo z nutričního hlediska, že nemůžete mít nic místo něj? Pokud ho kupujete pro vitamin E, slunečnicová semena jsou jeho bohatším zdrojem. Pokud hledáte vitamín K, najdete ho spoustu v brokolici a zelí. Jde-li vám o nenasycené oleje, zaměřte se na extra panenský olivový olej, olivy nebo jehněčí. Chcete-li dostat kyselinu listovou, věnujte se čočce a květáku. Pokud si nemůžeme být jisti, že uděláme etickou volbu, vždy existuje alternativa.

Popularita kapusty, například, dává všestranný smysl. Je „demokraticky“ levná, její výživné výhody jsou bezchybné a snadno se pěstuje ve Velké Británii.

Když si vybíráme módní import, jako je avokádo, musíme si být jisti, že to nejen prospěje našemu osobnímu zdraví a blahobytu, ale také společenstvím, která ho pěstují.

Článek vyšel původně v The Guardian. Do češtiny jej přeložil Ivan Štampach.