Potraviny stejných značek mají napříč Evropskou unií rozdílnou kvalitu. Horší kvalitu mají zpravidla ty v nových členských zemí, Česko nevyjímaje. Upozornilo na to již několik průzkumů v Česku či na Slovensku. Důležitost tématu připomněl čtvrteční varšavský summit Visegrádské čtyřky. Téma rozdílné kvality potravin jako bod jednání navrhlo zařadit Slovensko v reakci na nedávnou analýzu svého ministerstva zemědělství.

Na problém dlouhodobě upozorňuje například europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Nejen podle ní ale Evropská komise téma přehlíží. Představitelé Visegrádské čtyřky schválili minulý týden společné stanovisko k budoucnosti Evropské unie, v němž požadují rovnost všech členů — a to i v rovině kvality značkových potravin. Stanovisko hodlají předložit na unijním summitu na konci března v Římě.

Visegrádská čtyřka požaduje, aby Evropská komise dotlačila potravináře k tomu, že budou pod stejnými značkami vyrábět shodně kvalitní zboží po celé Evropě. Pokud bude Evropská komise téma nadále ignorovat, chce slovenský premiér Robert Fico spustit petici. Pokud by se pod ní podařilo sebrat milion podpisů v různých členských státech Unie, musela by se petici Evropská komise věnovat. Kromě toho politici navrhli zřízení expertní pracovní skupiny, která by se tématem nadále podrobně zabývala.

Z iniciativy Slovenska a Maďarska se o tématu diskutovalo i na pondělním zasedání Rady ministrů zemědělství EU, k debatě se připojilo osm států. Evropská komise má přitom legislativu vyhodnotit, provést reprezentativní šetření a navrhnout řešení dvojí kvality na základě usnesení Evropského parlamentu z roku 2013. Stejně tak se v květnu 2016 pokoušel téma otevřít český ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov EU, původní členské státy unie ale nechtěly téma řešit.

Olga Sehnalová na téma upozorňuje ústními i písemnými interpelacemi už od roku 2011. „Komise k nápravě neučinila nic a usnesení Evropského parlamentu přes opakované připomínání a interpelace ignorovala. V Evropském parlamentu mám za sebou kromě dílčích úspěchů s prosazením svých pozměňujících návrhů i řadu prohraných hlasování, zejména díky hlasům pravicových frakcí a liberálů,“ okomentovala Sehnalová výsledky svého snažení pro Deník Referendum. Evropské směrnice dosud upravují pouze bezpečnost potravin, konkrétní složení harmonizují ve vybraných případech, jakými jsou čokolády, džusy, med či džemy.

Na východě izoglukóza a barviva na hranici normy

Téma dvojí kvality potravin poprvé zviditelnil průzkum Asociace spotřebitelů Slovenska z roku 2011. Ten porovnával šest druhů značkových potravin zakoupených v Německu, Rakousku, Polsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku. Jediným výrobkem, u nějž analýza neodhalila odlišnost kvality napříč zeměmi, byla čokoláda Milka.

Asi největší rozdíly se týkaly koření značky Kotányi, u kterého se mimo jiné přišlo i na obrovský rozdíl mezi cenami v jednotlivých státech. Nejhorší koření se pak skrývalo v baleních prodávaných v Bulharsku, třeba červená paprika zde obsahovala barviva na hranici normy.

Nápoje Coca Cola se lišily složením cukru, v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku Cola obsahuje levnější náhradní sladidlo izoglukózu. A zatímco německá káva Jacobs Krönung se skládala ze světlých pravidelných zrn, polská verze výrobku naopak obsahovala zrna tmavá a nepravidelná. Předsedovi Asociace Miloši Laukovi výrobci v reakci vyhrožovali soudy.

Na zjištění průzkumu Evropská komise reagovala tvrzením, že výrobci mohou měnit své produkty v závislosti na specifikách trhu a odlišných preferencích spotřebitelů různých členských zemí. Jedinou podmínkou je pravdivost informací na obalu. Podle průzkumu agentury Fokus pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci ale dvojí kvalita vadí osmaosmdesáti procentům českých spotřebitelů a argumenty o rozdílných chuťových preferencích spotřebitelů odmítlo sedmdesát sedm procent dotázaných. Polovina odpovídajících se domnívala, že skutečným důvodem rozdílů je snaha ušetřit na drahých surovinách.

Podobná srovnání potravin proběhla i v Česku. Průzkum Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity v Brně provedený na popud Olgy Sehnalové v roce 2012 porovnával výrobky zakoupené ve Štrasburku, Bruselu a Brně, přičemž pouze polovinu z nich vyhodnotil jako shodné. Čtvrtinu výrobků shledal lepší na západě, například omáčky Panzani, čtvrtinu však vyhodnotil jako lepší v Česku, třeba jogurt Activia.

Další analýzu iniciovala Sehnalová v roce 2015 a to za spolupráce Vysoké školy chemicko-technologické a obchodního řetězce Ahold. Ten srovnával dvacet čtyři párů značkových potravin a nápojů zakoupených v Česku a Německu a na odlišnou kvalitu narazil v případě osmi výrobků, tedy jedné třetiny z nich.

Vyšlo najevo, že v porovnání s německými výrobky český margarín Rama obsahuje o deset procent méně tuku, rybí prsty Iglo o sedm procent méně masa, ledový čaj Nestea dokonce o čtyřicet procent méně čajového extraktu. Češi přitom za výrobky platí přibližně stejné ceny jako Němci. Výrobci reagovali stejně jako Evropská komise argumentem o odlišných preferencích spotřebitelů.

Další velké srovnání potravin chce v první polovině tohoto roku provést ministerstvo zemědělství, aby nasbíralo data pro Evropskou unii. V poslední době je téma o něco viditelnější. Písemné prohlášení o dvojí kvalitě potravin podepsalo na dvě stě europoslanců a europoslankyň. Tématu se začali věnovat další evropští politici.

„Zaznamenala jsem odpovědi několika generálních ředitelství Evropské komise na dopisy, které zaslali v posledním roce ministři zemědělství a před časem i český ministr průmyslu a obchodu. V nich se hovoří o tom, že by se mohlo jednat o nekalou obchodní praktiku,“ dodává Olga Sehnalová pro Deník Referendum. Podle ní by se dvojí kvalita mohla týkat i drogistických výrobků. To však zatím žádná srovnávací studie nepotvrdila.